Tvrzení
o
výsadách
vlády
odmítám
V
pravidelné
rubrice
odpovídá
premiér
Václav
Klaus
na
aktuální
otázky
redaktorky
Evy
Martínkové
Veřejnost
příznivě
hodnotí
odbornou
způsobilost
členů
vlády,
ale
o
jejich
morálních
kvalitách
už
není
zdaleka
tak
přesvědčena.
Plných
70
procent
dotázaných
v
srpnovém
šetření
STEM
se
navíc
domnívá,
že
dnešní
vláda
požívá
stejná
privilegia
jako
komunističtí
hodnostáři.
Čím
si
to
vysvětlujete?
Jsem
trochu
skeptický
vůči
těmto
průzkumům.
Výsledky
musí
být
v
rozporu
s
tím,
co
ukazují
žebříčky
popularity
politiků
a
zjišťování
důvěry
konkrétním
členům
vlády.
Chtělo
by
to
hlubší
rozbor.
Nevím,
jaké
zásadní
problémy
morálních
postojů
vlády
má
veřejnost
na
mysli.
Nemohla
je
získat
jiným
způsobem
než
prostřednictvím
našich
sdělovacích
prostředků.
Jsem
velmi
nervózní
z
toho,
co
je
možné
se
dočíst
o
jednotlivých
členech
vlády.
Jsem
znervózněn
nedostatečnou
možností
bránit
se
těmto
tvrzením,
vysvětlit
je
a
odmítnout.
To
pak,
myslím,
plete
veřejnost
v
hodnocení.
Jestliže
někdo
čte
absurdní
výpady
pana
Kudláčka
v
Českém
deníku,
tak
si
musí
myslet,
že
jsme
strašní
zločinci.
V
tomto
smyslu
se
tam
jediné
slůvko
nezakládá
na
pravdě.
Nevím
už,
co
dělat.
Minulý
týden
jsem
se
například
dočetl,
že
jsem
intervenoval
za
pana
Schlée
u
amerického
ministerstva
zahraničí.
To
rozum
zůstává
stát.
A
co
zmíněná
privilegia?
Zásadně
nesouhlasím
s
myšlenkou,
že
by
dnešní
vládní
činitelé
měli
výhody
jako
představitelé
minulého
režimu.
Zásadně
ji
odmítám.
Každému
sděluji,
že
člen
dnešní
vlády
má
pouze
svůj
plat,
k
tomu
k
dispozici
auto
a
telefon.
Nic
jiného.
Nemá
speciální
prodejny,
speciální
lékařskou
službu,
speciální
dači,
sanatoria,
místa
na
dovolenou,
žádné
pomocníky
v
domácnosti.
Nic
takového
žádný
člen
vlády
nemá
-
toto
musím
rezolutně,
ostře
zdůraznit.
Když
šlo
například
o
to,
že
bych
měl
mít
telefon
na
chalupě,
kde
také
občas
bývám,
tak
proběhlo
normální
vyjednávání
s
jihočeským
Telecomem,
které
jsem
si
sám
normálně
zaplatil,
protože
by
to
byl
už
druhý
telefon
a
na
ten
nemám
nárok.
Co
říkáte
kroku
Komerční
banky,
která
klientům
vypověděla
některé
termínované
vklady
s
vysokým
úrokem?
Je
pro
mne
velmi
těžké
komentovat
tento
krok
vytrženě
ze
souvislostí,
takže
to
nebudu
činit.
Tento
krok
pro
mne
začal
před
třemi
čtyřmi
lety
neuváženým
rozhodnutím
Komerční
banky
a
dalších
bank
posadit
neuvěřitelně
vysoko
úrokové
sazby
ve
vazbě
na
jednorázovou
očekávanou
inflaci.
Tehdy
jsem
to
považoval
za
hrubou
chybu,
protože
cenová
liberalizace,
která
měla
vyřešit
existující
makroekonomickou
nerovnováhu,
byla
jednorázovým
neopakovatelným
aktem,
který
jsme
museli
prožít
a
přežít.
Myšlenka,
že
bychom
se
mu
mohli
bránit
výrazným
zvýšením
úrokových
sazeb,
byla
v
podstatě
chybná.
Považuji
za
chybný
krok
provedený
tehdy
a
zříkám
se
komentování
kroku
provedeného
teď.
Nepřišel
už
čas
zpevnit
korunu?
Koruna
je
zpevňována
každým
dnem
nepřetržitě
od
její
devalvace
29.
prosince
1990.
Každý
den
bohužel
platí
to,
že
míra
inflace
v
ČR
je
výrazně
větší
než
ve
dvou
zemích,
vůči
jejichž
měnám
máme
fixován
kurz
koruny,
tzn.
v
USA
a
SRN.
Díky
tomu
dochází
k
permanentnímu
zpevňování
koruny
a
to
zpevnění
v
dnešní
chvíli
oproti
momentu
devalvace
činí
80-90
procent.
Důvodem
změny
kurzu
by
mohla
být
výrazná
nerovnováha
obchodní
bilance.
Kdyby
náš
vývoz
byl
daleko
větší
než
dovoz,
pak
by
bylo
zpevnění
na
místě.
Zlevnili
bychom
tak
dovoz,
zdražili
vývoz
a
nastolili
rovnováhu
obchodní
bilance.
U
nás
ale
existuje
jev
spíše
opačný.
Obchodní
bilance
má
sklon
k
rychlejšímu
růstu
dovozu
než
vývozu
a
na
příští
rok
v
podkladové
ekonomické
části
státního
rozpočtu
předpokládáme,
že
obchodní
bilance
vykáže
deficit
15-25
miliard
korun.
Tento
deficit
bude
vyrovnán
jinými
platbami,
například
turistickým
ruchem
a
službami.
Není
tedy
pravda,
že
bychom
stáli
před
úkolem
zlevnit
dovozy
a
zdražit
vývozy.
Tyto
a
další
souvislosti
je
třeba
brát
dostatečně
v
úvahu.
Nedělá
vám
starost
brněnská
ODS?
Brněnská
ODS
nám
samozřejmě
dělá
starost
dlouhodobě.
Budeme
o
tom
bezpochyby
mluvit
i
na
víkendové
výkonné
radě.
Jediným
řešením
by
bylo,
kdyby
se
dvě
znesvářené
strany
nepokoušely
vítězit
jedna
nad
druhou,
ale
hledaly
řešení
třetí.
Podle
mých
informací
k
tomuto
třetímu
řešení
vše
směřovalo.
Že
to
nakonec
vyřešily
jinak,
je
pro
mne
velkým
zklamáním.