ln94200_170

ln94200_170

Date19
Source typenws
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-3
Genreessay
Text typepub

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

U nás v Kocourkově

Poslední slovo Jiří Hanák Za normálních okolností se život v Kocourkově odvíjel standardně. Slepice kradl Franta Kejvalů. Všichni to věděli a všichni na něho byli krátcí, protože Franta Kejval měl svá lidská a občanská práva. Biřice unavovalo za Frantou se honit. Po dopadení ho stejně vždycky museli po sepsání protokolu pustit. Vznikla z toho dokonce jakási gentlemanská dohoda. Čas od času se Franta sám dostavil na biřickou služebnu, jako že ho chytili. A zase šel.

Portmonky měla v referátu rodina Dunkových. Všichni to věděli a všichni na byli krátcí, protože Dunků bylo moc a každý z nich měl svá lidská a občanská práva. Z pálení ukradených peněženek se kolem jejich chalupy linul penetrantní čmoud. Radní pro bezpečnost se pokusil alespoň na ten smrad Dunky nachytat. Vytasili se však s vládní výjimkou a radnímu zmehlo.

V setmělých ulicích tloukli Kocourkovské bratři Kovářovi. Všichni to věděli a všichni na byli krátcí, protože s nimi měli špatnou zkušenost. Biřicové se jich báli, a tak si na jednou počíhala svépomocná domovská domobrana a dala jim parádní deku. Všichni útočníci dostali pět měsíců natvrdo, protože nepočkali, je rabijátší bráchové alespoň jednou, raději však dvakrát říznou břitvou.

Všechno se k lepšímu obrátilo s blížícími se volbami do kocourkovského magistrátu. V autobuse, pendlujícím mezi nádražím a kocourkovskou památkou, řidič každé tři minuty vykřikoval upozornění: Věnujte pozornost upozornění magistrátu! Projíždíme zónou zvýšeného výskytu lupičů. Cestující jsou povinni dávat si na své prkenice pozor! Každého zadrženého lupiče nechť cestující předají radnímu pro bezpečnost! Pro zvýšení efektu řidič vždy zastavil a ládoval bambitku.

To byl ovšem jen začátek. S blížícími se volbami přituhlo. Radní pro bezpečnost spolu s primátorem rozhodli, že provětrají noční metro. Na akci byli převedeni všichni tři kocourkovští biřicové.

Nespala ani galerka. Nejdříve si na magistrátu zařídila za úplatu dvou slepic a jedné peněženky únik informací o rozvrhu šťár. Jak odhalil nezávislý Kocourkovský deník, v poslední chvíli se přece jenom podařilo galerku přemluvit, aby ke každé plánované šťáře dodala do nočního metra jednu figuru, která bude zjištěna a zajištěna. Na závěr každé půlnoční šťáry se totiž měl dostavit primátor a nechat se s úlovkem fotografovat. Snad právě proto bylo v dodatku ke smlouvě stanoveno, že babu Peregrinovou nenastrčí galerka biřicům častěji než třikrát týdně. Její specializací byl totiž polní pych a její časté zadržování v metru by nakonec mohlo být podezřelé i opozici. Kromě toho byla ošklivá a primátor byl estét.

Všechno klapalo. Biřici si vždycky v posledním vagonu metra vyzvedli svého člověka, primátor se před půlnocí opásal pendrekem a pouty, které lapeným osobně nasazoval. Kocourkovský deník každý den uveřejňoval dokumentární fotografie, jak radnice ve dne v noci bojuje se zločinem.

Výsledek se ve volbách nemohl nedostavit. Hlasy opozice se primátorkou stala baba Peregrinová.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View