Budou
okresy
jen
čáry
na
mapě?
Problém
okresů
vůbec
nevznikl
v
poslední
době
v
souvislosti
s
otevřením
řešení
vyšších
územních
celků.
Jeho
kořeny
spočívají
v
územní
reorganizaci
provedené
v
roce
1960.
Tehdy
ve
zdůvodňovacím
projevu
prvního
muže
strany
a
státu
A.
Novotného
jako
jeden
z
hlavních
důvodů
byla
uvedena
velká
úspora,
která
měla
následovat.
Nově
vytvořené
okresy
z
těch,
které
se
historicky
vyvinuly,
se
někde
povedly,
u
jiných
se
brzy
začala
projevovat
řada
problémů.
Objevily
se
i
rozpory
ve
stanoviscích
stranických
funkcionářů,
jindy
vzorně
jednotných.
Dva
z
největších
okresů
dokonce
vznikly
jako
experiment
pro
uvažované
zřízení
vyšších
územních
celků,
ke
kterým
se
mělo
v
budoucnosti
dospět.
Jednalo
se
o
okresy
Šumperk
a
Bruntál.
Tento
experiment
však
nebyl
nikdy
nikým
hodnocen.
Již
v
šedesátých
letech
se
ozvaly
kritické
hlasy
k
fungování
nových
okresů,
nesouhlas
se
současným
stavem
projevili
občané
i
instituce
v
průběhu
Pražského
jara.
Srpen
1968
však
umlčel
všechny
pokusy
o
řešení.
Ihned
po
revoluci
1989
se
problémy
znovu
vynořily
na
povrch.
U
žádostí
občanů,
které
jsou
adresovány
Parlamentu
ČR
a
ministerstvu
vnitra,
se
vždy
nejedná
o
zřízení
nových
okresů,
ale
jde
o
jejich
obnovení
tam,
kde
k
tomu
jsou
důvody.
U
mnohých
žádostí
jde
o
podmínky
praktického
života,
které
asi
nejsou
z
Prahy
tak
patrné.
V
novinových
článcích
se
vyskytují
společenská
a
ekonomická
stanoviska
k
obnovení
okresů,
ale
jejich
autoři
vůbec
nehodnotí
fungování
dosavadních
okresů
včetně
ekonomických
podmínek.
Menší
okres
s
menším
počtem
kvalifikovaných
pracovníků
může
být
efektivnější
a
ekonomičtější
než
některé
současné
uměle
vytvořené
kolosy.
Rozhodnutí
parlamentu
bude
mít
dlouhodobý
účinek
a
musí
tedy
vycházet
z
faktů
každého
území
zvlášť.
Doufám,
že
členové
vlády
i
poslanci
parlamentu
budou
před
rozhodnutím
hodnotit
vzniklé
problémy
ze
všech
hledisek
a
komplexně
ku
prospěchu
těch,
kterých
se
to
týká.
Z
dopisu
Vladimíra
Blucha,
Krnov