cmpr9413_052

cmpr9413_052

Date19
Source typej
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-4
Genreessay
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Byznys století

ČR přišla za čtyři roky minimálně o 120 000 uměleckých předmětů za 10 miliard

Starožitnosti. Slovo, které "nečpí" pouze vůní starých časů, ale především penězi. Zvláště v dnešní době, kdy částky vynaložené na jejich pořízení představují mimořádně dobrou investici, která nic neztratí na "ceně". Právě naopak, její hodnota roste s časem a hlad koupěchtivých sběratelů po nich roste úměrně s růstem bohatství ve společnosti.

Kazimír Jánoška

Na konci osmdesátých let odborníci odhadovali, že v prostoru českých půd, sklepů a bytů leží hodnota řádově vyjádřitelná v desítkách milionů dolarů. Když k tomu připočteme památky nevyčíslitelné umělecké hodnoty na hradech, zámcích, v galeriích či muzeích, snadno pochopíme, že s příchodem devadesátých let, respektive s otevřením našich hranic směrem na Západ se s uměleckými cennostmi a starožitnostmi rozběhl obchod století.

Nekonečný proud kamionů

Čilý byznys samozřejmě potřebuje neustále přísun zboží. Kde ho však neustále brát, a přitom nekrást. A tak nepřekvapuje, že již v prvních týdnech a měsících po listopadu 1989 začala kvést pseudoživnost "zloděj památek a starožitností", jejíž provozovatelé stihli v roce 1990 vyloupit 695 objektů s uměleckohistorickými památkami, ale to byl skutečně jen začátek.

Od prvopočátku se činili i nejrůznější "exportéři", díky jimž zmizelo - podle odhadu odborníků - v roce 1990 v cizině za miliardu korun našich památek. Tato částka je však značně podhodnocena, protože v úvahu je zapotřebí vzít skutečnost, že před čtyřmi lety každý týden opouštělo Československo okolo 40 kamionů naložených nejrůznějšími starožitnostmi a dalšími cennostmi.

I když proud těchto kamionů polevil, plenění našeho kulturního dědictví nadále pokračuje. Svědčí o tom mimop jiné fakt, že za tři čtvrtletí loňského roku vykradli lapkové 768 kostelů, 171 kaplí, 11 far, 22 klášterů, 384 hřbitovů, 44 muzeí, 20 zámků, 4 hrady a 4 depozitáře.

Vzorový tip "vývozce"

Podle specialistů Ústředí kriminální policie ČR představuje typického zloděje kulturních předmětů několikanásobný specializovaný recidivista, který krade většinou na zakázku a je napojen na mezinárodní síť, jež disponuje značným operačním kapitálem a vynikajícím dopravním zázemím. Hnacím motorem je pomyšlení, že krade za devizy, že korunu mění k německé marce v poměru jedna ku jedné.

Specializované gangy nic neponechávají náhodě.

Celá operace - loupeží počínaje a doručením zájemci konče - je perfektně organizována a pečlivě zajišűována. Hlavní zásadou je rychlost a profesionalita, peníze se vyplácejí - jako v obchodě se zbraněmi - okamžitě na ruku a v použitých bankovkách.

Kriminalisté dobře znají i kanály úniku. Účinnost celní kontroly na hranicích je však mnohdy minimální, a to "díky" dvěma faktorům: jednak obrovskému množství odbavovaných aut, a jednak tomu, že mezi kurýry byli zjištěni i řadoví pracovníci ambasád v ČR s diplomatickým pasem.

Nedozírné důsledky

Podle oficiálních zdrojů - Ministerstva kultury ČR a Ústředí kriminální policie ČR - bylo od roku 1990 v České republice ukradeno a na Západ vyvezeno každý rok 15 000 - 20 000 uměleckých předmětů. Současně každým rokem bylo přibližně stejné množství na Západ propašováno a prodáno.

Suverénně největšímu zájmu zlodějů se těšily a těší kostely. Podle toho vypadá i současný stav - téměř veškeré předměty z období gotiky patřící církvi byly v uplynulých čtyřech letech ukradeny a prakticky vyvezeny na Západ.

Jeden příklad za všechny: Když bavorská policie udělala v červnu loňského roku zátah na gang, pro nějž kurýrní službu obstarával řidič ambasády SRN v ČR, zajistila mimo jiné 35 andělů, 33 soch svatých, 15 obrazů, pět Kristů na kříži a několik desítek zčásti starožitných předmětů.

Očima obchodníka

Na toto nelegální drancování si nestěžují pouze odborníci, ale i počestní starožníci.

Majitel pražského starožitnictví U svatého ducha Jaroslav Malý : Dobrou polovinu zákazníků tvoří především překupníci. Jednak se u nás snaží draze prodat takzvaný šmorn, tedy věci s minimální hodnotou, který nakoupili především u lidí na venkově; na straně druhé chtějí zase co nejvýhodněji nakoupit starožitnosti a pak je výhodně prodat v cizině za valuty. Tito a jim podobní obchodníci se rekrutují především z vrstev jako jsou zelináři, číšníci, taxikáři a veksláci. Všichni totiž mají značný kapitál, který chtějí výhodně investovat a rozmnožit.

Co se týče normální klientel , tak tu představují především zahraniční turisté . S mnoha z nich více smlouvám z ceny, než tomu bylo před dvěma třemi lety. Není to vysloveně z důvodu, že by měli hluboko do kapsy, ale zřejmě mají obavy, aby něco nekoupili draze. Díky mnohým pokoutním překupníkům bylo totiž v uplynulém období hodně cizinců napáleno a tak se není co divit, že teď jsou všichni potenciální kupci hrozně opatrní.

Jak dál?

Na tuto otázku nelze momentálně odpovědět, protože stále chybí zákon o památkách, kodifikující jejich vývoz. A chybět zřejmě nějakou dobu ještě bude, protože jeho návrh, který byl v závěru minulého roku předložen poslancům Parlamentu ČR, vyvolala velice kontraverzní diskusi a nebyl zatím přijat. Jednotlivé paragrafy totiž vycházely z filozofie, že vlastník může kdykoli legálně vyvézt ze země libovolný umělecký předmět s výjimkou těch, které příslušná odborná instituce (ne tedy Ministerstvo kultury ČR, jak je tomu v současném období) prohlásí za kulturní památku.

Při ochraně kulturních památek se navíc nepříznivě projevuje nevyjasněnost organizace státní památkové péče či spolupráce a dělba pravomocí mezi orgány státu a obcí, nedostatečné kvalitativní a kvantitativní personální vybavení výkonných orgánů i odborných organizací. Všechny zainteresované rovněž trápí nedostatečná ekonomická podpora státu a přístup některých restituentů, kteří rozprodávají skvosty.

Na úplný závěr ještě strohé konstatování starožitníků, památkářů i kriminalistů: Nebudou-li okamžitě přijatá účinná opatření na ochranu kulturních a uměleckých památek, zloději do dvou let rozkradou i to torzo, které zbylo - řečeno slovy britského listu Guardian z podzimu loňského roku - z obrovského národního kulturního dědictví po čtyřech letech jeho nemilosrdného vyhlazování.

Údaje do grafu:

Počet loupeží v objektech s kulturními památkami

(1977 - 1993)

Nelegální vývoz cenností do zahraničí

(v miliardách korun)

(Pramen: Odhad specialistú ÚKP ČR)

Text do rámečku:

Zloději se činí a jejich "zásluhou" mizí kulturní dědictví národa v zahraničí


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View