cmpr9410_049

cmpr9410_049

Date19
Source typej
Year19
Annotation statustamw
Subsetdtest
Genreessay
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Samotné měření spotřeby tepla peněženku nespasí

Platíme hodně hlavně díky nízké technické úrovni výrobních zařízení * Stavět vlastní výtopnu je prozatím patrně risk

Jen pomalu si zvykáme na to, že za topnou sezónu vyklopíme jako uživatelé bytu za teplo dva měsíční platy. Majitelé rodinných domků ještě více, pokud topí například koksem. Iluzorní je názor, že spotřeba tepla se snížit jen osvětou. Jak účelně větrat, jak nepřetápět, jak spotřebu měřit a podle toho účtovat. Zásadní pákou je tlak na naši peněženku. Co ale s monopolním výrobcem tepla, který, cenu za teplo pod dohledem státu, stále diktuje. Ty, spotřebiteli, pěkně plať.

Dvoustranu připravil Jaromír Složil

V bytě máte příjemných 24 o C, i když venku mrzne, praští. Odborné kruhy tvrdí, že každý stupeň nad 20 o C znamená zvýšení spotřeby energie o 6 %. Nedivte se, že za teplo platíte horentní sumy. Ceny energie rostou nepřetržitě a ve skocích.

Zatím na uzdě

Rozčilujeme se, že 137,10 za gigajoul tepla je příliš. Díky státem regulované ceně za centrálně vyráběné teplo (cena se počítá z ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku, který stejně žádnému výrobci nestačí na potřebu investic) patrně můžeme ještě do roku 1995 žít relativně klidně. Ale i tak je nutné počítat s tím, že snad již v tomto roce bude stát gigajoul nejméně 220 . Pak se cena tepla v tryskový let. Podle prognózy Moravskoslezských tepláren, a.s. Ostrava, tvorbu ceny podstatně ovlivňuje hlavně nutnost vytvořit prostředky k úhradě investičních akcí, jež jsou nutné ke splnění ekologických zákonů. Občane, chceš dýchat čistý vzduch a mít také teplo? Musíš platit. Prognóza říká, že ceny za teplo v ČR se budou vyvíjet patrně takto:

Jde o ceny průměrné, které se začnou v rámci státu výrazně lišit podle druhu paliva, používaného k výrobě tepla. Například v Brně, kde se rychle rozšiřuje plynofikace, lze očekávat letos průměrnou cenu 180 .

Ostravský podnik vyrábí teplo v šesti divizích na severu Moravy. Ročně produkuje sám 17 tisíc terrajoulů tepla, přičemž další 2,5 tisíce TJ nekupuje a dodává dále. Jeho rozsah působnosti je úctyhodný:

* Délka tepelných sítí - parovody 152 km

* Délka tepelných sítí - horkovody 199 km

* Počet odběratelů tepla 395

* Počet odběrních míst 975

* Počet zásobovaných bytů 136 725, který stále roste.

" muzikant" neplatí

O centrální výrobě tepla se říká, že je nejefektivnější. Ale je to také monopol, který si může se spotřebitelem pěkně pohrávat. Alexej Nováček (na snímku), obchodní ředitel Moravskoslezských tepláren Ostrava, odmítá názor, že zvyšování ceny tepla je jen záležitostí výrobce. Náklady na palivo v jejich podniku činily v roce 1989 okolo 500 milionů korun, ale v roce 1991 již téměř miliardu korun. Růst počtu teplem zásobovaných bytů přitom činil jen několik procent. Počet pracovníků podniku zároveň klesl v průběhu 6 let o šestinu.

Zároveň musil podnik investovat.

Potřebu dalších investic odhaduji do roku dva tisíce na více jak dvě miliardy korun, říká ředitel Nováček. Půjde zejména o zajištění nároků ekologických zákonů, které nepřinesou žádný zisk. Podnik dnes severní Moravu "zásobuje" takto (tuny): Skutečnost r. 1992 Prognóza r. 2000

* Popílek 13 123 504

* SO 2 19 12 125

Podnik platil doposud za znečisťování ovzduší 20 - 30 milionů korun ročně. Ročně vyprodukovaných 280 - 350 tisíc tun popelovin se musí ukládat. Tuna tak vyjde na 160 , nemluvě o poplatcích dalších. V letech 1994 - 1995 musí podnik zřídit kontinuální měření emisí, což přijde na 50 milionů . To všechno musí někdo zaplatit. Nedělejme si iluze, že výrobci tepla budou mít na investice do ekologie dostatek prostředků. Ředitel Nováček připouští, že současnost není nijak optimistická. Teplo by musilo zdražit výrazně ihned a doslova drasticky, pokud by měly být prognózy budoucích let reálné.

Draze a levně

Výroba tepla je nákladná . Ředitel Nováček vyslovuje zásadní nesouhlas se způsoby regulační politiky Ministerstva financí ČR. To omezilo pro rok 1993 výrobcům tepla absolutní míru zisku. Podnik si mohl započíst jen sumu, odpovídající 5 % z pořizovací hodnoty základních prostředků. Výrobci si také mohli dát do kalkulace nákladů za teplo například jen absolutní výši správní režie roku 1992. Jakoby náklady na spoje, dopravu a další výdaje v roce 1993 měly stagnovat. V roce 1992, kdy podnik mohl využít speciálního opatření - křížové dotace - byla průměrná cena vyrobeného gigajoulu ČR 162,60 . V roce 1993 to bylo paradoxně vlivem opatření MF ČR jen 137,10 . Nelogický pokles v době, kdy ceny stále rostou.

Pro rok 1994 se podařilo na MF ČR prosadit změnu regulačního systému. Cena pro obyvatelstvo se dále reguluje, ceny pro ostatní odběratele podléhají obecným principům podle zákona 526/1990 o cenách. Cenový výměr 01/1994 umožňuje v letošním roce do ceny pro ostatní odběratele kalkulovat potřebné náklady i zisk. Dnes drahé teplo je tak vlastně stále ještě velmi levné. Část nákladů při výrobě tepla, příslušící obyvatelstvu, nesou zatím podniky.

Ceny centrálně vyráběného tepla za GJ v některých evropských zemích:

Vzniká konkurence

Stále rostoucí ceny centrálně vyráběného tepla nutí spotřebitele hledat alternativní řešení. Ti uvažují o výstavbě vlastních kotelen, zejména plynových. Stavět vlastní kotelnu je většinou opatření hodně krátkozraké, říká ředitel Nováček. Navíc státu hlavně chybí jasný energetický program. Podle ředitele to znamená, že tito spotřebitelé nepromyslí všechny souvislosti záměru výstavby. Spoléhají na současnou výši cen paliv, převážně plynu nebo elektřiny, jako pohotových zdrojů energie. Investice v energetice patří k nejvíce náročným. Ředitel tvrdí, že nelze počítat s návratností do 10 let. Přitom vývoj cen plynu nebo elektřiny je prozatím zcela neodhadnutelný a prognózy jsou spíše chmurné.

Ceny centrálně vyráběného tepla by mohly být i nižší. Ale výrobci tepla musí začít hodně investovat. Moravskoslezské teplárny dnes provozují řadu doslova historických zařízení. Nejstarší z nich je dokonce z roku 1927. Ale startovní pozice tohoto výrobce tepla je přece jen podstatně lepší než u odběratele tepla, který se rozhodl pro samozásobení. Navíc začíná být jasné, že názor na měření odběru tepla jako prostředku úspor peněženky odběratele nespasí.

Ve hře je stále především stále podceňované dokonalé zateplení objektů, dokonalé provedení staveb, těsnění dveří a oken, ale také lepší izolace venkovních rozvodů tepla. Nad nimi stále tající sníh hovoří zcela jasně o nedostatečné izolaci.

Zaplatíme to

Obdobně je tomu s mraky páry, unikajícími z venkovních rozvodů. Všechny tyto prohřešky zatím platí odběratel a dodavatel tepla se mu patrně proto odvděčuje regulovanou cenou tepla. Nedělejme si iluze, jako odběratelé to budeme platit dále. Výrobci tepla mají pro výhrady, aby jejich nedostatky ve výrobě a distribuci platil odběratel, jedoduché vysvětlení. Výrobní základna tepla je v určitém technickém stavu a s ním je nutno počítat. Proto musí odběratel platit tolik, kolik bude stanoveno. Že se pod tento plášť schová leccos dalšího, netřeba připomínat. Nebo platit nebude, ale musí si zajistit teplo sám. Asi tak, jako když potřebujete rychle taxík a vezmete jej, i když je drahý. Co vám zbývá, jste v pasti.

Kontakt: Moravskoslezské teplárny, a.s., 28. října 152, 709 74 Ostrava, tel. : (069) 662 14 21, FAX: (069) 561 21

Foto: Alexej Nováček, obchodní ředitel, Moravskoslezské teplárny Ostrava

Foto: TEPLÁRNA: Bude nás hřát stále více. Jednak dodaným teplem, ale hlavně cenami, které vzrostou zejména díky nutným investicím pro zlepšení ekologie.

Graf: Struktura dodávek tepla odběratelům MST Ostrava.

Přijde cenový výbuch?

Srovnat krok se Západem znamená zdražit daleko více

Na 274 za GJ je pro letošek propočtena cena za dodávku tepla a teplé užitkové vody u distributora tepla - Zásobování teplem Ostrava. Podnik toto teplo nakupuje za 149 . Rozdíl obou cen vyjadřuje náklady, režie a poplatky distributora.

Loňská cena byla 229 /m 2 . Zatímco cena řady výrobků se v ČR dostává na úroveň vyspělých zemí, teplo zůstává stále hluboko pod . Přitom stížností na vysokou cenu tepla v ČR přibývá.

Realita dneška

Budeme si patrně musit zvyknout, že teplo je skutečně drahé. Vláda však nechce chápat realitu. Cena tepla se musí brát v úvahu jako ekonomická skutečnost, tvrdí Jan Paprskář (na snímku), ředitel Zásobování teplem Ostrava. Podle jeho názoru vedou dnešní státem určené nízké ceny paliv a energií ke znehodnocování investovaného kapitálu do tohoto oboru. Na 70 % domácností nakupuje dotovaná paliva. Dotace se promítají do cen energií, prodávaných ostatním spotřebitelům.

Zdražit více?

Ředitel Paprskář navrhuje na pohled nepopulární opatření ke zlepšení současné situace. Zdražit ceny paliv o 100 %. Drahá energie pak konečně donutí odběratele investovat do úspor paliv. Do zateplování objektů, rozvodů tepla a teplé vody, do účinnějších výrobních zařízení. To vše podle něj vyvolá obratem vyšší zaměstnanost, navodí podmínky pro investování. Navrhuji zdražením odstranit dotace, ale rodinu podržet, říká ředitel Paprskář. Jeho návrh hovoří o šecích, které by následně získaly domácnosti od státu na placení všech faktur za energie, které domácnost využije. Vyloučeny by však byly motorové kapalné pohonné hmoty. Na příkladu Vídně ředitel uvádí, že toto opatření by mělo znamenat start pro zlepšování tepelných vlastností většiny bytů.

Výše hodnoty šeků by měla vycházet z nákladů za tepelnou energii pro otop a ohřev vody. Na ni připadá v současnosti na 75 % spotřeby energií v domácnosti. V úvahu je nutné brát různá klimatická pásma. U čtyřčlenné domácnosti by se hodnota šeku mohla pohybovat v rozmezí 8 - 10 tisíc ročně. Opatření by nutilo ke změně chování spotřebitele paliv, kteří ještě stále spíše investují do nových výrob tepla než do systému úspor a izolací, protože nakupování většího množství paliv je v současnosti levnější.

Zatím kompromis

Absence právní normy pro rozúčtování ceny za teplo v domě znamená v současnosti problémy.

Vyhláška 197/1957 je dávno překonaná a zastaralá, protože například neuvažuje tak velkými výměníky, jako jsou ty dnešní. Současné rozúčtování nákladů za teplo v domě je tak vždy kompromis. Ceny tepla lze stanovit dodatečně podle skutečných nákladů. Měřit dodávky tepla a teplé vody ještě neznamená šetřit. Současné měření je vlastně zatím jen evidencí spotřeby. Z jeho závěrů jen občas vznikají podněty pro zavádění úsporných opatření. Izolace domů a bytů jsou příliš nákladné a jejich návratnost je mnohaletá. Zásobování teplem Ostrava počítá s 90 tisíci měřidel. Odhadnout náklady na jejich opravy, výměny a odečty je dnes nemožné. Na druhé straně se , že většina dnes vytápěných objektů nemá potřebné izolační vlastnosti. Takže lze měřit spotřebu, ale s vědomím, že spousta energie zároveň uniká. Měřiče na vstupech potrubí do domů jsou jen slabou náplastí. Osazení takového měřiče včetně projektu přijde na 45 tisíc , roční údržba na 2 tisíce . Ostravský distributor tepla na starosti na 3 600 těchto měřičů. Občan je neplatí přímo, je zatím chráněn limitní cenou tepla. Měřiče platí zatím stát, takže ale vlastně zase občan.

Co dál

Podle ředitele Paprskáře nebude možné při současném vývoji hospodářství, platů a spotřebního koše dotace na teplo odstranit. Byl by to patrně cenový výbuch. Je ale nutné investovat. Například instalovat vysoce výkonné kogenerační jednotky přímo u domů. Klasická teplárna nebo kondenzační elektrárna nemá účinnost vyšší než 33 %. Kogenerační jednotka naopak účinnost 87 %. Je velmi pružná, elologicky přijatelná, mobilní a tichá. Zájem o tyto jednotky se v ČR zvyšuje pomalu. Pražská teplárenská, a.s., hodlá na kogenerační systém převést zdroje v Mělníku, Michli, Veleslavíně a Malešicích, ale i řadě menších zdrojů v pražských sídlištích. Převod na tento systém kombinované výroby elektřiny a tepla stát okolo miliardy DEM. Perspektivně by měly kogenerační jednotky znamenat pro obyvatele přijatelné ceny za teplo a teplou vodu.

Kontakt: Zásobování teplem Ostrava, Pivovarská 1, 729 38 Ostrava 1, tel.: (069) 611 43 21, FAX: (069) 23 35 43

Foto: KOGENERAČNÍ JEDNOTKA: Je malá a její vysoká výkonnost ji předurčuje k využití v sídlištních celcích nebo skupinách rodinných domů. Foto: Jan Paprskář, ředitel, Zásobování teplem Ostrava

Srovnání cen energie v ČR, Německu, Dánsku a ES

Úroveň cen 1992, přepočet 35 /ECU

Izolace lepší než měření

Instalace měřidel není všespasitelná a efekt je zatím malý

Nejméně o třetinu vyšší měrnou spotřebu tepla oproti ostatním státům odhadují odborníci za ČR. Opatření ke snížení spotřeby jsou prozatím značně nákladná. Zateplení l m2 přijde na 1200 a více podle druhu použitých izolačních materiálů.

Ještě stále méně nákladné jsou platby za dodávky dotovaného tepla než investice do zlepšení izolačních vlastností objektů a do dalších opatření ke zlepšení tepelné pohody v nich. .

Optimalizovat topení

Zlepšení izolačních vlastností obytných domů může přinést snížení spotřeby tepla pro otop zhruba o dvacet procent, říká Jan Novotný (na snímku), předseda Bytového družstva v Ostravě-Porubě. Podle jeho názoru bude mít samotné měření spotřeby tepla v bytech efekt úspor maximálně do 5 % . Instalace měřidel je velmi nákladná. Lepší je podle předsedova názoru věnovat pozornost optimalizaci provozu topných soustav. Prozatím jsou některé byty nedotápěny, jiné jsou naopak přetápěny.

Za topnou sezónu 1992/1993 družstvo účtovalo nájemníkům podle druhu výměníků ( při centrální dodávce teplé užitkové vody) od 60,05 do 127,46 /m 2 vytápěné plochy. Dodavatel účtoval 229,422 /m 2 . Rozdíl do regulované ceny byl hrazen z dotací.

Družstvo vytápí přes 546 tisíc m 2 , což znamená platby za teplo a teplou užitkovou vodu přes 125 milionů ročně.

Platit jen spotřebované

Bytovému družstvu Nová huť Ostrava ( 10 600 bytů) vadí monopolní dodávky tepla a teplé užitkové vody. V loňské topné sezóně přišlo teplo pro jednopokojový byt na 5 tisíc , pro dvoupokojový na 8 tisíc a třípokojový na téměř 12 tisíc .

Snažíme se domy co nejvíce zateplovat, ale je to příliš nákladné, říká Markéta Vltavská, ekonomka družstva. Nájemné za byt se po zateplení zvýší o 500 měsíčně. Návratnost zateplení se počítá na řadu let, často i více jak 10. Pokud by rapidně stouply ceny tepla, návratnost by byla rychlejší.

Problematické je podle družstva i vyúčtování dodávek tepla ve vztahu k dotacím. SBD dotace dostane jen v případě, když s dodavatelem tepla sepsanou smlouvu. Dodavatel může předložit nepřijatelné podmínky, ale jeho monopolní postavení družstvo přinutí smlouvu uzavřít. Jinak nebude mít družstevník teplo ani dotaci. Třikrát vyhlášený regulační stupeň při výrobě tepla a elektřiny na Ostravsku v závěru roku 1993 znamenal, že lidem celkem 6 dnů netekla teplá voda, ale platili ji naplno.

Instalované měřiče teplé vody registrují všechnu protékající vodu, i když bylo třeba dlouho odpouštět studenou, než přitekla zase teplá. Vzápětí následoval další regulační stupeň a vše se opakovalo. Lidé chtějí platit jen to, co skutečně spotřebovali. Ještě dlouho tomu tak ale patrně nebude.

Foto: Jan Novotný, předseda Bytového družstva v Ostravě-Porubě


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View