Samotné
měření
spotřeby
tepla
peněženku
nespasí
Platíme
hodně
hlavně
díky
nízké
technické
úrovni
výrobních
zařízení
*
Stavět
vlastní
výtopnu
je
prozatím
patrně
risk
Jen
pomalu
si
zvykáme
na
to,
že
za
topnou
sezónu
vyklopíme
jako
uživatelé
bytu
za
teplo
až
dva
měsíční
platy.
Majitelé
rodinných
domků
ještě
více,
pokud
topí
například
koksem.
Iluzorní
je
názor,
že
spotřeba
tepla
se
dá
snížit
jen
osvětou.
Jak
účelně
větrat,
jak
nepřetápět,
jak
spotřebu
měřit
a
podle
toho
účtovat.
Zásadní
pákou
je
tlak
na
naši
peněženku.
Co
ale
s
monopolním
výrobcem
tepla,
který,
ač
má
cenu
za
teplo
pod
dohledem
státu,
stále
diktuje.
Ty,
spotřebiteli,
pěkně
plať.
Dvoustranu
připravil
Jaromír
Složil
V
bytě
máte
příjemných
24
o
C,
i
když
venku
mrzne,
až
praští.
Odborné
kruhy
tvrdí,
že
každý
stupeň
nad
20
o
C
znamená
zvýšení
spotřeby
energie
o
6
%.
Nedivte
se,
že
za
teplo
platíte
horentní
sumy.
Ceny
energie
rostou
nepřetržitě
a
ve
skocích.
Zatím
na
uzdě
Rozčilujeme
se,
že
137,10
Kč
za
gigajoul
tepla
je
příliš.
Díky
státem
regulované
ceně
za
centrálně
vyráběné
teplo
(cena
se
počítá
z
ekonomicky
oprávněných
nákladů
a
přiměřeného
zisku,
který
stejně
žádnému
výrobci
nestačí
na
potřebu
investic)
patrně
můžeme
ještě
do
roku
1995
žít
relativně
klidně.
Ale
i
tak
je
nutné
počítat
s
tím,
že
snad
již
v
tomto
roce
už
bude
stát
gigajoul
nejméně
220
Kč.
Pak
se
dá
cena
tepla
v
tryskový
let.
Podle
prognózy
Moravskoslezských
tepláren,
a.s.
Ostrava,
tvorbu
ceny
podstatně
ovlivňuje
hlavně
nutnost
vytvořit
prostředky
k
úhradě
investičních
akcí,
jež
jsou
nutné
ke
splnění
ekologických
zákonů.
Občane,
chceš
dýchat
čistý
vzduch
a
mít
také
teplo?
Musíš
platit.
Prognóza
říká,
že
ceny
za
teplo
v
ČR
se
budou
vyvíjet
patrně
takto:
Jde
o
ceny
průměrné,
které
se
začnou
v
rámci
státu
výrazně
lišit
podle
druhu
paliva,
používaného
k
výrobě
tepla.
Například
v
Brně,
kde
se
rychle
rozšiřuje
plynofikace,
lze
očekávat
letos
průměrnou
cenu
až
180
Kč.
Ostravský
podnik
vyrábí
teplo
v
šesti
divizích
na
severu
Moravy.
Ročně
produkuje
sám
17
tisíc
terrajoulů
tepla,
přičemž
další
2,5
tisíce
TJ
nekupuje
a
dodává
dále.
Jeho
rozsah
působnosti
je
úctyhodný:
*
Délka
tepelných
sítí
-
parovody
152
km
*
Délka
tepelných
sítí
-
horkovody
199
km
*
Počet
odběratelů
tepla
395
*
Počet
odběrních
míst
975
*
Počet
zásobovaných
bytů
136 725,
který
stále
roste.
"Já
muzikant"
neplatí
O
centrální
výrobě
tepla
se
říká,
že
je
nejefektivnější.
Ale
je
to
také
monopol,
který
si
může
se
spotřebitelem
pěkně
pohrávat.
Alexej
Nováček
(na
snímku),
obchodní
ředitel
Moravskoslezských
tepláren
Ostrava,
odmítá
názor,
že
zvyšování
ceny
tepla
je
jen
záležitostí
výrobce.
Náklady
na
palivo
v
jejich
podniku
činily
v
roce
1989
okolo
500
milionů
korun,
ale
v
roce
1991
již
téměř
miliardu
korun.
Růst
počtu
teplem
zásobovaných
bytů
přitom
činil
jen
několik
procent.
Počet
pracovníků
podniku
zároveň
klesl
v
průběhu
6
let
o
šestinu.
Zároveň
musil
podnik
investovat.
Potřebu
dalších
investic
odhaduji
do
roku
dva
tisíce
na
více
jak
dvě
miliardy
korun,
říká
ředitel
Nováček.
Půjde
zejména
o
zajištění
nároků
ekologických
zákonů,
které
nepřinesou
žádný
zisk.
Podnik
dnes
severní
Moravu
"zásobuje"
takto
(tuny):
Skutečnost
r.
1992
Prognóza
r.
2000
*
Popílek
13 123
504
*
SO
2
19
12 125
Podnik
platil
doposud
za
znečisťování
ovzduší
20
-
30
milionů
korun
ročně.
Ročně
vyprodukovaných
280
-
350
tisíc
tun
popelovin
se
musí
ukládat.
Tuna
tak
vyjde
na
160
Kč,
nemluvě
o
poplatcích
dalších.
V
letech
1994
-
1995
musí
podnik
zřídit
kontinuální
měření
emisí,
což
přijde
na
50
milionů
Kč.
To
všechno
musí
někdo
zaplatit.
Nedělejme
si
iluze,
že
výrobci
tepla
budou
mít
na
investice
do
ekologie
dostatek
prostředků.
Ředitel
Nováček
připouští,
že
současnost
není
nijak
optimistická.
Teplo
by
musilo
zdražit
výrazně
ihned
a
doslova
drasticky,
pokud
by
měly
být
prognózy
budoucích
let
reálné.
Draze
a
levně
Výroba
tepla
je
nákladná
.
Ředitel
Nováček
vyslovuje
zásadní
nesouhlas
se
způsoby
regulační
politiky
Ministerstva
financí
ČR.
To
omezilo
pro
rok
1993
výrobcům
tepla
absolutní
míru
zisku.
Podnik
si
mohl
započíst
jen
sumu,
odpovídající
5
%
z
pořizovací
hodnoty
základních
prostředků.
Výrobci
si
také
mohli
dát
do
kalkulace
nákladů
za
teplo
například
jen
absolutní
výši
správní
režie
roku
1992.
Jakoby
náklady
na
spoje,
dopravu
a
další
výdaje
v
roce
1993
měly
stagnovat.
V
roce
1992,
kdy
podnik
mohl
využít
speciálního
opatření
-
křížové
dotace
-
byla
průměrná
cena
vyrobeného
gigajoulu
ČR
162,60
Kč.
V
roce
1993
to
bylo
paradoxně
vlivem
opatření
MF
ČR
jen
137,10
Kč.
Nelogický
pokles
v
době,
kdy
ceny
stále
rostou.
Pro
rok
1994
se
podařilo
na
MF
ČR
prosadit
změnu
regulačního
systému.
Cena
pro
obyvatelstvo
se
dále
reguluje,
ceny
pro
ostatní
odběratele
podléhají
obecným
principům
podle
zákona
526/1990
o
cenách.
Cenový
výměr
01/1994
umožňuje
v
letošním
roce
do
ceny
pro
ostatní
odběratele
kalkulovat
potřebné
náklady
i
zisk.
Dnes
drahé
teplo
je
tak
vlastně
stále
ještě
velmi
levné.
Část
nákladů
při
výrobě
tepla,
příslušící
obyvatelstvu,
nesou
zatím
podniky.
Ceny
centrálně
vyráběného
tepla
za
GJ
v
některých
evropských
zemích:
Vzniká
konkurence
Stále
rostoucí
ceny
centrálně
vyráběného
tepla
nutí
spotřebitele
hledat
alternativní
řešení.
Ti
uvažují
o
výstavbě
vlastních
kotelen,
zejména
plynových.
Stavět
vlastní
kotelnu
je
většinou
opatření
hodně
krátkozraké,
říká
ředitel
Nováček.
Navíc
státu
hlavně
chybí
jasný
energetický
program.
Podle
ředitele
to
znamená,
že
tito
spotřebitelé
nepromyslí
všechny
souvislosti
záměru
výstavby.
Spoléhají
na
současnou
výši
cen
paliv,
převážně
plynu
nebo
elektřiny,
jako
pohotových
zdrojů
energie.
Investice
v
energetice
patří
k
nejvíce
náročným.
Ředitel
tvrdí,
že
nelze
počítat
s
návratností
do
10
let.
Přitom
vývoj
cen
plynu
nebo
elektřiny
je
prozatím
zcela
neodhadnutelný
a
prognózy
jsou
spíše
chmurné.
Ceny
centrálně
vyráběného
tepla
by
mohly
být
i
nižší.
Ale
výrobci
tepla
musí
začít
hodně
investovat.
Moravskoslezské
teplárny
dnes
provozují
řadu
doslova
historických
zařízení.
Nejstarší
z
nich
je
dokonce
z
roku
1927.
Ale
startovní
pozice
tohoto
výrobce
tepla
je
přece
jen
podstatně
lepší
než
u
odběratele
tepla,
který
se
rozhodl
pro
samozásobení.
Navíc
začíná
být
jasné,
že
názor
na
měření
odběru
tepla
jako
prostředku
úspor
peněženky
odběratele
nespasí.
Ve
hře
je
stále
především
stále
podceňované
dokonalé
zateplení
objektů,
dokonalé
provedení
staveb,
těsnění
dveří
a
oken,
ale
také
lepší
izolace
venkovních
rozvodů
tepla.
Nad
nimi
stále
tající
sníh
hovoří
zcela
jasně
o
nedostatečné
izolaci.
Zaplatíme
to
Obdobně
je
tomu
s
mraky
páry,
unikajícími
z
venkovních
rozvodů.
Všechny
tyto
prohřešky
zatím
platí
odběratel
a
dodavatel
tepla
se
mu
patrně
proto
odvděčuje
regulovanou
cenou
tepla.
Nedělejme
si
iluze,
jako
odběratelé
to
budeme
platit
dále.
Výrobci
tepla
mají
pro
výhrady,
aby
jejich
nedostatky
ve
výrobě
a
distribuci
platil
odběratel,
jedoduché
vysvětlení.
Výrobní
základna
tepla
je
v
určitém
technickém
stavu
a
s
ním
je
nutno
počítat.
Proto
musí
odběratel
platit
tolik,
kolik
bude
stanoveno.
Že
se
pod
tento
plášť
schová
leccos
dalšího,
netřeba
připomínat.
Nebo
platit
nebude,
ale
musí
si
zajistit
teplo
sám.
Asi
tak,
jako
když
potřebujete
rychle
taxík
a
vezmete
jej,
i
když
je
drahý.
Co
vám
zbývá,
jste
v
pasti.
Kontakt:
Moravskoslezské
teplárny,
a.s.,
28.
října
152,
709
74
Ostrava,
tel.
:
(069)
662
14
21,
FAX:
(069)
561
21
Foto:
Alexej
Nováček,
obchodní
ředitel,
Moravskoslezské
teplárny
Ostrava
Foto:
TEPLÁRNA:
Bude
nás
hřát
stále
více.
Jednak
dodaným
teplem,
ale
hlavně
cenami,
které
vzrostou
zejména
díky
nutným
investicím
pro
zlepšení
ekologie.
Graf:
Struktura
dodávek
tepla
odběratelům
MST
Ostrava.
Přijde
cenový
výbuch?
Srovnat
krok
se
Západem
znamená
zdražit
daleko
více
Na
274
Kč
za
GJ
je
pro
letošek
propočtena
cena
za
dodávku
tepla
a
teplé
užitkové
vody
u
distributora
tepla
-
Zásobování
teplem
Ostrava.
Podnik
toto
teplo
nakupuje
za
149
Kč.
Rozdíl
obou
cen
vyjadřuje
náklady,
režie
a
poplatky
distributora.
Loňská
cena
byla
229
Kč/m
2
.
Zatímco
cena
řady
výrobků
se
v
ČR
dostává
na
úroveň
vyspělých
zemí,
teplo
zůstává
stále
hluboko
pod
ní.
Přitom
stížností
na
vysokou
cenu
tepla
v
ČR
přibývá.
Realita
dneška
Budeme
si
patrně
musit
zvyknout,
že
teplo
je
skutečně
drahé.
Vláda
však
nechce
chápat
realitu.
Cena
tepla
se
musí
brát
v
úvahu
jako
ekonomická
skutečnost,
tvrdí
Jan
Paprskář
(na
snímku),
ředitel
Zásobování
teplem
Ostrava.
Podle
jeho
názoru
vedou
dnešní
státem
určené
nízké
ceny
paliv
a
energií
ke
znehodnocování
investovaného
kapitálu
do
tohoto
oboru.
Na
70
%
domácností
nakupuje
dotovaná
paliva.
Dotace
se
promítají
do
cen
energií,
prodávaných
ostatním
spotřebitelům.
Zdražit
více?
Ředitel
Paprskář
navrhuje
na
pohled
nepopulární
opatření
ke
zlepšení
současné
situace.
Zdražit
ceny
paliv
o
100
%.
Drahá
energie
pak
konečně
donutí
odběratele
investovat
do
úspor
paliv.
Do
zateplování
objektů,
rozvodů
tepla
a
teplé
vody,
do
účinnějších
výrobních
zařízení.
To
vše
podle
něj
vyvolá
obratem
vyšší
zaměstnanost,
navodí
podmínky
pro
investování.
Navrhuji
zdražením
odstranit
dotace,
ale
rodinu
podržet,
říká
ředitel
Paprskář.
Jeho
návrh
hovoří
o
šecích,
které
by
následně
získaly
domácnosti
od
státu
na
placení
všech
faktur
za
energie,
které
domácnost
využije.
Vyloučeny
by
však
byly
motorové
kapalné
pohonné
hmoty.
Na
příkladu
Vídně
ředitel
uvádí,
že
toto
opatření
by
mělo
znamenat
start
pro
zlepšování
tepelných
vlastností
většiny
bytů.
Výše
hodnoty
šeků
by
měla
vycházet
z
nákladů
za
tepelnou
energii
pro
otop
a
ohřev
vody.
Na
ni
připadá
v
současnosti
na
75
%
spotřeby
energií
v
domácnosti.
V
úvahu
je
nutné
brát
různá
klimatická
pásma.
U
čtyřčlenné
domácnosti
by
se
hodnota
šeku
mohla
pohybovat
v
rozmezí
8
-
10
tisíc
Kč
ročně.
Opatření
by
nutilo
ke
změně
chování
spotřebitele
paliv,
kteří
ještě
stále
spíše
investují
do
nových
výrob
tepla
než
do
systému
úspor
a
izolací,
protože
nakupování
většího
množství
paliv
je
v
současnosti
levnější.
Zatím
kompromis
Absence
právní
normy
pro
rozúčtování
ceny
za
teplo
v
domě
znamená
v
současnosti
problémy.
Vyhláška
197/1957
je
dávno
překonaná
a
zastaralá,
protože
například
neuvažuje
tak
velkými
výměníky,
jako
jsou
ty
dnešní.
Současné
rozúčtování
nákladů
za
teplo
v
domě
je
tak
vždy
kompromis.
Ceny
tepla
lze
stanovit
až
dodatečně
podle
skutečných
nákladů.
Měřit
dodávky
tepla
a
teplé
vody
ještě
neznamená
šetřit.
Současné
měření
je
vlastně
zatím
jen
evidencí
spotřeby.
Z
jeho
závěrů
jen
občas
vznikají
podněty
pro
zavádění
úsporných
opatření.
Izolace
domů
a
bytů
jsou
příliš
nákladné
a
jejich
návratnost
je
mnohaletá.
Zásobování
teplem
Ostrava
počítá
s
90
tisíci
měřidel.
Odhadnout
náklady
na
jejich
opravy,
výměny
a
odečty
je
dnes
nemožné.
Na
druhé
straně
se
ví,
že
většina
dnes
vytápěných
objektů
nemá
potřebné
izolační
vlastnosti.
Takže
lze
měřit
spotřebu,
ale
s
vědomím,
že
spousta
energie
zároveň
uniká.
Měřiče
na
vstupech
potrubí
do
domů
jsou
jen
slabou
náplastí.
Osazení
takového
měřiče
včetně
projektu
přijde
na
45
tisíc
Kč,
roční
údržba
na
2
tisíce
Kč.
Ostravský
distributor
tepla
má
na
starosti
na
3 600
těchto
měřičů.
Občan
je
neplatí
přímo,
je
zatím
chráněn
limitní
cenou
tepla.
Měřiče
platí
zatím
stát,
takže
ale
vlastně
zase
občan.
Co
dál
Podle
ředitele
Paprskáře
nebude
možné
při
současném
vývoji
hospodářství,
platů
a
spotřebního
koše
dotace
na
teplo
odstranit.
Byl
by
to
patrně
cenový
výbuch.
Je
ale
nutné
investovat.
Například
instalovat
vysoce
výkonné
kogenerační
jednotky
přímo
u
domů.
Klasická
teplárna
nebo
kondenzační
elektrárna
nemá
účinnost
vyšší
než
33
%.
Kogenerační
jednotka
má
naopak
účinnost
až
87
%.
Je
velmi
pružná,
elologicky
přijatelná,
mobilní
a
tichá.
Zájem
o
tyto
jednotky
se
v
ČR
zvyšuje
pomalu.
Pražská
teplárenská,
a.s.,
hodlá
na
kogenerační
systém
převést
zdroje
v
Mělníku,
Michli,
Veleslavíně
a
Malešicích,
ale
i
řadě
menších
zdrojů
v
pražských
sídlištích.
Převod
na
tento
systém
kombinované
výroby
elektřiny
a
tepla
má
stát
okolo
miliardy
DEM.
Perspektivně
by
měly
kogenerační
jednotky
znamenat
pro
obyvatele
přijatelné
ceny
za
teplo
a
teplou
vodu.
Kontakt:
Zásobování
teplem
Ostrava,
Pivovarská
1,
729
38
Ostrava
1,
tel.:
(069)
611
43
21,
FAX:
(069)
23
35
43
Foto:
KOGENERAČNÍ
JEDNOTKA:
Je
malá
a
její
vysoká
výkonnost
ji
předurčuje
k
využití
v
sídlištních
celcích
nebo
skupinách
rodinných
domů.
Foto:
Jan
Paprskář,
ředitel,
Zásobování
teplem
Ostrava
Srovnání
cen
energie
v
ČR,
Německu,
Dánsku
a
ES
Úroveň
cen
1992,
přepočet
35
Kč/ECU
Izolace
lepší
než
měření
Instalace
měřidel
není
všespasitelná
a
efekt
je
zatím
malý
Nejméně
o
třetinu
vyšší
měrnou
spotřebu
tepla
oproti
ostatním
státům
odhadují
odborníci
za
ČR.
Opatření
ke
snížení
spotřeby
jsou
prozatím
značně
nákladná.
Zateplení
l
m2
přijde
na
1200
Kč
a
více
podle
druhu
použitých
izolačních
materiálů.
Ještě
stále
méně
nákladné
jsou
platby
za
dodávky
dotovaného
tepla
než
investice
do
zlepšení
izolačních
vlastností
objektů
a
do
dalších
opatření
ke
zlepšení
tepelné
pohody
v
nich.
.
Optimalizovat
topení
Zlepšení
izolačních
vlastností
obytných
domů
může
přinést
snížení
spotřeby
tepla
pro
otop
zhruba
o
dvacet
procent,
říká
Jan
Novotný
(na
snímku),
předseda
Bytového
družstva
v
Ostravě-Porubě.
Podle
jeho
názoru
bude
mít
samotné
měření
spotřeby
tepla
v
bytech
efekt
úspor
maximálně
do
5
%
.
Instalace
měřidel
je
velmi
nákladná.
Lepší
je
podle
předsedova
názoru
věnovat
pozornost
optimalizaci
provozu
topných
soustav.
Prozatím
jsou
některé
byty
nedotápěny,
jiné
jsou
naopak
přetápěny.
Za
topnou
sezónu
1992/1993
družstvo
účtovalo
nájemníkům
podle
druhu
výměníků
(
při
centrální
dodávce
teplé
užitkové
vody)
od
60,05
do
127,46
Kč/m
2
vytápěné
plochy.
Dodavatel
účtoval
229,422
Kč/m
2
.
Rozdíl
do
regulované
ceny
byl
hrazen
z
dotací.
Družstvo
vytápí
přes
546
tisíc
m
2
,
což
znamená
platby
za
teplo
a
teplou
užitkovou
vodu
přes
125
milionů
Kč
ročně.
Platit
jen
spotřebované
Bytovému
družstvu
Nová
huť
Ostrava
(
10 600
bytů)
vadí
monopolní
dodávky
tepla
a
teplé
užitkové
vody.
V
loňské
topné
sezóně
přišlo
teplo
pro
jednopokojový
byt
na
5
tisíc
Kč,
pro
dvoupokojový
na
8
tisíc
Kč
a
třípokojový
na
téměř
12
tisíc
Kč.
Snažíme
se
domy
co
nejvíce
zateplovat,
ale
je
to
příliš
nákladné,
říká
Markéta
Vltavská,
ekonomka
družstva.
Nájemné
za
byt
se
po
zateplení
zvýší
až
o
500
Kč
měsíčně.
Návratnost
zateplení
se
počítá
na
řadu
let,
často
i
více
jak
10.
Pokud
by
rapidně
stouply
ceny
tepla,
návratnost
by
byla
rychlejší.
Problematické
je
podle
družstva
i
vyúčtování
dodávek
tepla
ve
vztahu
k
dotacím.
SBD
dotace
dostane
jen
v
případě,
když
má
s
dodavatelem
tepla
sepsanou
smlouvu.
Dodavatel
může
předložit
nepřijatelné
podmínky,
ale
jeho
monopolní
postavení
družstvo
přinutí
smlouvu
uzavřít.
Jinak
nebude
mít
družstevník
teplo
ani
dotaci.
Třikrát
vyhlášený
regulační
stupeň
při
výrobě
tepla
a
elektřiny
na
Ostravsku
v
závěru
roku
1993
znamenal,
že
lidem
celkem
6
dnů
netekla
teplá
voda,
ale
platili
ji
naplno.
Instalované
měřiče
teplé
vody
registrují
všechnu
protékající
vodu,
i
když
bylo
třeba
dlouho
odpouštět
studenou,
než
přitekla
zase
teplá.
Vzápětí
následoval
další
regulační
stupeň
a
vše
se
opakovalo.
Lidé
chtějí
platit
jen
to,
co
skutečně
spotřebovali.
Ještě
dlouho
tomu
tak
ale
patrně
nebude.
Foto:
Jan
Novotný,
předseda
Bytového
družstva
v
Ostravě-Porubě