cmpr9410_046

cmpr9410_046

Date19
Source typej
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-6
Genrecomment
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Kuponová rovnice o jedné neznámé

Telecom může na trhu cenných papírů patřit k vyhledávaným bonbónkům

Akciová společnost SPT Telecom patří ve druhé vlně kupónové privatizace spíš k lahůdkám. S jakými základními parametry do vstupuje?

Zdeněk Kubín

Základní jmění Telecomu činí přes 23,512 miliardy korun. Privatizační projekt určuje, že 70 % majetku patří Fondu národního majetku, 26 % jde na kupóny, 3 % na restituční a 1 % nadační investiční fond. Majoritní podíl si ponechává stát. Podle prohlášení vlády by tomu tak mělo být přinejmenším do roku 1995.

Hospodaření Telecomu za rok 1993 není špatné: Výnosy činily přes 16 miliard korun, náklady byly přes 11 miliard. Zisk před zdaněním činí přes pět miliard korun.

Zisk na investice

Lze očekávat, že o ziskový podnik, který navíc působí ve strategické oblasti, bude zájem a na trhu cenných papírů bude po jeho akciích poptávka. Budoucí majitelé akcií Telecomu ale musí také počítat s tím, že podnik nehodlá po dobu pěti let vyplácet dividendy a veškerý zisk chce reinvestovat.

Privatizační projekt také počítá s dalším kapitálem. Ke schválení tohoto zvýšení jsou potřebné dvě třetiny hlasů akcionářů - a ty stát díky svým 70 % akcií . Majetkový podíl pak bude: 51 % Fond národního majetku, 19 % kupónoví akcionáři, 3 % restituční a nadační fondy, 27 % nový kapitál. Ten hlavně uhradit rozvojový program společnosti, který cíl přibližně do roku 2000 zdvojnásobit počet telefonních stanic a rozvinout telekomunikační sítě na bázi digitální technologie. To si vyžádá investice asi 130 miliard korun.

Společnost tedy zřejmě bude potřebovat i půjčky od bank, v budoucnu se uvažuje i o vydání obligací.

Co udělá vláda?

S těmito faktory mohou budoucí akcionáři poměrně dobře kalkulovat. Jsou zde ale možné i některé spekulace. Především co udělá vláda. Ministr hospodářství ČR Karel Dyba se nijak netají tím, že je nakloněn vpustit do provozování telekomunikačních sítí volnou hospodářskou soutěž. Pak by mohla stejnou činnost provozovat ve vymezených částech telekomunikační sítě libovolná firma, která splní určené podmínky a bude dodržovat stanovená pravidla.

Telecom díky tzv. regulovanému monopolu možnost vnitřně přerozdělovat své prostředky. Stručně řečeno, soustředit větší množství investic potřebným směrem, ale i udržovat poměrně nízký udržovací poplatek za telefonní stanici. Zjednodušeně řečeno, zisk nepřinášejí poplatky za místní hovory bytových telefonních stanic, ale vytvářejí ho platby od těch, kteří mají velké množství hovorů, tedy podnikatelské subjekty, a poplatky za meziměstské a mezistátní hovory.

Pokud začne telekomunikační síť vytvářet společnost bez technického zázemí, musí zákonitě vynaložit ne stamilionové, ale miliardové částky na investice. Přitom pokud bude působit jen v určitém regionu, může maximálně zlepšit kvalitu spojů jen tam. Taková společnost bude potřebovat dost peněz. Bude se proto logicky zaměřovat na klienty, kteří mají nejvíce hovorů, a to i meziměstkých a mezinárodních. Zároveň lze počítat, že zvýší ceny jak za zřízení nové telefonní stanice, tak i měsíční udržovací poplatky a místní hovorné.

Telecom by se pak mohl stát poskytovatelem telekomunikačních služeb "pro chudé" - pro domácnosti, jejichž bytové telefonní stanice takový zisk nepřinášejí. Ztratil by možnost sdružovat či přerozdělovat vnitřní zdroje, protože by v podstatě nebyly nebo by byly velice nízké. Zákonitě by pak i on musel zvýšit ceny. To by zřejmě mělo i vliv na jeho postavení na trhu cenných papírů.

Na druhou stranu, i kdyby situace, kterou jsme rozebírali, nastala, mohou být akcie Telecomu na trhu cenných papírů dobře obchodovatelné.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View