cmpr9410_043

cmpr9410_043

Date19
Source typej
Year19
Annotation statustamw
Subsettrain-3
Genreessay
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Slunce vyjde na Západě?

Profit přemýšlí o důsledcích změn v evropské ekonomice

Zdá se, že hlasy, nepřeceňující vliv stavu západoevropských ekonomik na ekonomiku českou, mají racionální jádro - členy Evropské unie nejsme a patrně ani dlouho ještě nebudeme. A míra exportního výkonu, vztahující objem vývozu na jednoho obyvatele, je žalostná: Česká ekonomika vloni vyvezla zboží za zhruba tisíc dolarů, když srovnatelné Portugalsko dvakrát, Itálie třikrát, Finsko pětkrát, Rakousko šestkrát a země Beneluxu dokonce asi dvanáctkrát více.

Jaroslav Šulc

Platí však i druhý, protichůdný argument, a sice že zahraničním obchodem prochází čtyři z deseti korun hrubého domácího produktu. Pak ovšem otázka, zda statistika opět klame, je z valné části zodpovězena záporně: Výše zmíněný dolarový propočet exportu na hlavu je asi dvaapůlkrát podhodnocen kurzovými vlivy, takže jsme na žebříčku sice hodně hluboko, ale zdaleka ne na nejspodnější příčce. Jinými slovy, pokud vezmeme v úvahu podobnost dějů a struktur v přibližně stejně vyspělých ekonomikách, je nanejvýš důležité jejich vývoj sledovat, protože dříve či později se u nás rovněž objeví.

Ptejme se proto na to, co podstatného se u našich vyspělých západoevropských sousedů v posledním skoro čtvrtstoletí odehrálo. Výstižněji, než mnoha slovy, se jeví ukázat rozhodující změny na grafech - říkejme jim i my "magické trojúhelníky", kde od středu doprava budeme nanášet míru nezaměstnanosti, doleva míru inflace a nahoru tempo ekonomického růstu, vše v meziročních procentuálně vyjádřených tempech přírůstků. Dodejme pouze, že vládní hospodářská politika se - přes všechny úpravy či zvraty - na západě v jednom nezměnila. V důrazu na všechny tři sledované veličiny - rychlým ekonomickým růstem zajistit jak růst reálných příjmů domácností, tak vysokou úroveň zaměstnanosti. Grafy ukazují, nakolik byla tato snaha úspěšná.

Ztrojnásobení nezaměstnanosti

Technický pokrok, onen motor ekonomického růstu, měl a kromě tak báječných účinků, jakými jsou komputerizace a průnik informatiky do našeho života jak na pracovišti, tak v rodině, také jeden podstatný neblahý účinek, před nímž kapituluje jedna západní vláda za druhou: Eskalaci nezaměstnanosti. A hned dodejme, že to je západní Evropa ještě oázou, nabízející každoročně spoustu pracovních míst, stejně jako možnosti dalšího studia pro mladé.

Jistě to není jediný faktor, vyvolávající stav, kdy se ztrojnásobil podíl lidí, dlouhodobě hledajících práci (ze tří na dnešních 10 - 11 % v uplynulých dvaceti pěti letech). I tak je zřejmé, že dříve či později bude muset dojít ke společenskému konsenzu při vůli k operaci, kdy se o daný koláč zásoby společenského pracovního času bude muset rovnoměrněji podělit mnohem více lidí.

Zda to bude plošným zkrácením pracovní doby (a vícesměnností), či regulací přílivu jiných, než domácích pracovníků na trh práce, není v této souvislostí pro české firmy podstatné jen zdánlivě. Máme extrémně velký počet reálně odpracovaných hodin v kalendářním roce, a již nyní se zesiluje přitažlivost České republiky jako země pro běžence nikoliv tranzitní, ale cílové. Kvotace, kterou vůči českým pracovníkům uplatňují západoevropské země, nebude v nejbližších letech zřejmě nijak oslabena, spíše naopak.

Ze strašáku hadr

Inflace, děsící západoevropany po ropných šocích v polovině 70. let a v následujících devíti letech (kdy u evropských zemí OECD ceny vzrostly o 10,3 % v průměru ročně), je, zdá se, od druhé poloviny 80. let definitivně zaplašena. Klesající trend na 0,2 0,3 % dlouhodobého průměrného měsíčního přírůstku cen se ukazuje být oním tajemstvím, které umožňuje s dostatečnou přesností zpracovávat dlouhodobé strategie investování do jednotlivých oborů, stejně jako pacifikovat mzdové požadavky odborů. Také ony si uvědomily, že trvalý tlak na mzdy (a následně na ceny) bumerangový efekt v krajně nežádoucí podobě varujícího oslabení konkurenční schopnosti většiny západoevropských producentů za jejich severoamerickými a tichomořskými konkurenty. Trhy se urychleně globalizují, a země s vysokým podílem sociálních nákladů, případně i neopodstatněně nafouklé režie v konečné ceně produktu nezadržitelně ztrácejí šanci.

české firmy neplete, že jsou doma nízké mzdy, protože je na druhé straně pobírá neodůvodnitelně vysoký počet zaměstnanců. Stav, kdy nízké mzdové náklady jsou pohlcovány nízkou produktivitou, je jen přechodný.

Renezance růstu

Společným jmenovatelem, umožňujícím do značné míry vysvětlit výkyvy v míře nezaměstnanosti a inflace, je reálné tempo ekonomického růstu. Lze prokázat, že země, kde došlo v posledním čtvrtstoletí k útlumu ekonomické aktivity, více či méně skrytě tohoto "oddechového času" využily k restrukturalizaci ekonomiky. Nyní, po modernizaci klíčových odvětví, nastupují do útoku v aréně světového obchodu. Aforismus, že ekonomický růst je to nejlepší, co může vláda udělat pro růst ekonomiky, tak v devadesátých letech nabývá inspirujícího významu.

Nadpis grafu:

UHRANČIVOST MAGICKÉHO TROJÚHELNÍKU: Všechny tři cíle nejde dosahovat současně

(Evropské země OECD 1970 - 1995, změny v procentech)

Pramen:

Economic Survey of Europ in 1989-1990, U.N., New York 1990

OECD Economic Outlook N- 54

Propočty: DATA Profit


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View