Rádce:
Zákon
a
my
Vyrovnání
nákladů
Od
roku
1991
jsem
vložil
z
úspor
do
podnikání
90 000
korun,
ale
můj
společník
jen
9000
korun.
I
loni
byla
situace
obdobná.
Nyní
chceme
své
podnikání
ukončit,
protože
se
ukazuje
jako
neperspektivní.
Potřeboval
bych
vědět,
jak
mám
od
svého
společníka
vyžadovat
vyrovnání
nákladů
na
chod
veřejné
obchodní
společnosti,
případně
jaký
mám
zvolit
postup.
K.L.,
Brno
Konkrétní
odpověď
nemohu
dát
pro
nedostatek
informací.
Obecně
však
mohu
konstatovat,
že
obchodní
zákoník
v
tzv.
vnitřních
poměrech
společnosti
odkazuje
především
na
společenskou
smlouvu,
ve
které
by
měla
být
tato
problematika
detailně
upravena.
V
případě,
že
by
společenská
smlouva
situaci
neupravovala,
je
třeba
věc
posuzovat
podle
ustanovení
obchodního
zákoníku,
v
případě,
že
věc
není
upravena
ani
v
této
normě
podle
předpisů
občanského
práva
a
pokud
nelze
ani
zde
najít
odpověď
podle
obchodních
zvyklostí
a
v
poslední
řadě
podle
zásad,
na
kterých
spočívá
obchodní
zákoník.
Jestliže
se
vaše
podnikání
ukazuje
jako
neperspektivní,
je
jedna
z
možností,
jak
situaci
řešit,
dobrovolné
zrušení
společnosti.
Tuto
dohodu
společníků
o
zrušení
veřejné
obchodní
společnosti
lze
uzavřít
v
kterékoliv
stadiu
trvání
společnosti.
Když
se
společníci
nedohodnou
o
přeměně
veřejné
obchodní
společnosti
v
jinou
formu
společnosti,
nebo
družstvo,
sloučení
nebo
splynutí
s
jinou
společností,
nebo
rozdělení
na
více
společností,
nemá
společnost
právního
nástupce.
V
tomto
případě
pak
musí
následovat
tzv.
likvidace
společnosti,
kterou
se
rozumí
vypořádání
závazků
společnosti
s
jejími
věřiteli
a
pohledávek
společnosti
s
jejími
dlužníky.
V
tomto
směru
je
nutné
vědět,
že
veřejná
obchodní
společnost
odpovídá
za
své
závazky
celým
svým
majetkem
a
zároveň
společníci
ručí
společnosti
za
závazky
společnosti
rukou
společnou
a
nerozdílnou.
Z
tohoto
důvodu
se
může
stát,
že
věřitel
společnosti
bude
vyžadovat
plnění
buďto
od
společnosti,
nebo
od
společníků
(všech
nebo
některých)
a
nebo
od
společnosti
i
společníků
současně.
Postup
likvidace
je
upraven
v
70
obchodního
zákoníku.
Výsledkem
likvidace
je
tzv.
likvidační
zůstatek,
který
může
představovat
jak
hodnotu
aktivní,
tak
hodnotu
pasivní.
O
tento
zůstatek
se
pak
společníci
veřejné
obchodní
společnosti
dělí
následujícím
způsobem:
*
Nejprve
se
od
celkového
likvidačního
zůstatku
odečte
souhrn
všech
vkladů,
které
splatili
jednotliví
společníci
(každý
ze
společníků
tedy
dostane
nazpátek
především
hodnotu
svého
vkladu).
*
Dále
se
zbytek
likvidačního
zůstatku
rozdělí
mezi
společníky
rovným
dílem.
Za
předpokladu,
že
by
snad
likvidační
zůstatek
nestačil
ani
na
vyplacení
výše
vkladů,
vypočte
se
vzájemný
poměr
těchto
vkladů
a
likvidační
zůstatek
se
poté
rozdělí
mezi
jednotlivé
společníky
podle
takto
stanoveného
poměru.
O
pasíva
se
společníci
dělí
stejným
způsobem.
Chci
zdůraznit,
že
podíl
společníka
na
likvidačním
zůstatku
představuje
dluh
vůči
společnosti.
Tento
režim
vypořádání
společníků,
který
je
upraven
v
92
obchodního
zákoníku,
má
však
pouze
subsidiární
povahu
a
podle
odstavce
3
tohoto
zákonného
ustanovení
může
společenská
smlouva
upravit
rozdělení
likvidačního
zůstatku
také
jinak.
Přesnou
odpověď
je
možné
dát
až
po
podrobném
prostudování
společenské
smlouvy
obchodní
společnosti.
Vymáhání
výhry
Ve
společnosti
podnikatelů
jsme
hráli
karty
o
poměrně
vysoké
částky.
Jeden
z
partnerů
prohrál,
ale
slíbil,
že
mi
dlužnou
částku
zaplatí.
Když
jsem
na
něm
vymáhal
peníze,
tak
mi
řekl,
že
na
ně
nemám
nárok.
Má
pravdu?
Jak
mám
své
peníze
získat
zpět?
L.T.,
Karlovy
Vary
Této
problematice
je
věnována
hlava
18
občanského
zákoníku
v
platném
znění,
kdy
právní
institut
sázky
a
hry
jsou
upraveny
v
paragrafech
845
a
846.
Podle
těchto
ustanovení
je
ve
vašem
případě
výhra
z
karetní
hry
soudně
nevymahatelná.
To
znamená,
že
se
nemůžete
dožadovat
uspokojení
svého
práva
na
vyplacení
výhry
soudní
cestou.
Váš
partner
vám
však
může
výhru
vyplatit
dobrovolně
a
tak
na
vaši
straně
nezvnikne
neoprávněné
obohacení.
Pro
úplnost
uvádím,
že
právní
teorie
řadí
pohledávky
z
her,
sázek
a
půjček
na
hru
nebo
sázku
mezi
tak
zvané
naturální
obligace,
které
jsou
velice
blízké
promlčeným
pohledávkám.
Podle
ustanovení
846
občanského
zákoníku
toto
pravidlo
soudní
nevymahatelnosti
výše
specifikovaných
pohledávek
neplatí,
jde-li
o
výherní
podnik,
který
provozuje
stát,
nebo
který
byl
úředně
povolen.
Jan
Radoň
Odpovědi
připravila
Advokátní
kancelář
Vácha
&
Malý,
Olšanská
1a,
130
00
Praha
3
-
Žižkov,
tel.:
(02)
691
93
33.