Ještě
nezvyšujte
ceny.
Mdloby
na
akciovém
trhu
nakonec
mohou
být
pro
ekonomiku
dobrými
zprávami.
Za
jednu
překotnou
hodinu
obchodování
se
burze
podařilo
dosáhnout
toho,
o
co
se
Bushova
administrativa
neúspěšně
pokoušela
celé
týdny.
Federální
rezervní
banka
je
nucena,
aby
uvolnila
svou
kontrolu
nad
úvěry
a
to
zároveň
bere
vítr
z
plachet
dosud
nepřekonanému
dolaru.
Výsledný
pokles
úrokových
sazeb
a
hodnoty
dolaru
může
znovu
oživit
americký
obchod
-
ba
co
víc,
celou
ekonomiku.
To
možná
zní
podivně
optimisticky.
Koneckonců,
ještě
před
několika
lety
bylo
na
akciový
trh
pohlíženo
jako
na
barometr
národní
ekonomiky.
Když
upadal,
tak
ekonomika
podle
všech
tradic
následovala.
To
se
ale
změnilo,
částečně
proto,
že
dva
roky,
které
následovaly
po
nejhorším
prudkém
pádu
akciového
trhu,
byly
docela
uspokojivé.
Krach
v
roce
1987
byl
"falešným
poplachem,
ať
se
na
to
díváte
jakkoliv",
říká
ekonom
Victor
Zarnowitz
z
Chicagské
univerzity.
Zdá
se,
že
burza
je
stále
více
odtržena
od
zbytku
národa.
Její
záchvaty
nemohou
být
vystopovány
v
základních
ekonomických
poměrech,
ani
se
nezdá,
že
by
zvěstovaly
nějaké
zásadní
pohyby
v
ekonomice.
"Burza
si
dnes
žije
svým
vlastním
životem,"
řekl
v
sobotu
John
Akers,
předseda
představenstva
společnosti
International
Business
Machines
Corp.
"Na
dějích
tohoto
druhu
není
nic
racionálního."
Samozřejmě,
že
zdraví
ekonomiky
bude
ohroženo,
pokud
se
burza
bude
tento
týden
dál
potápět.
Prudce
klesající
ceny
akcií
opravdu
snižují
míru
blahobytu
spotřebitelů,
poškozují
důvěru
v
obchodování
a
odrazují
zahraniční
investory,
na
které
nyní
Spojené
státy
spoléhají
jako
na
zdroj
finančních
prostředků.
Krach
v
roce
1987
způsobil
velké
škody
v
oblasti
finančních
služeb.
A
co
víc,
ačkoliv
akciový
trh
je
dnes
mnohem
méně
nadhodnocený
než
před
dvěma
roky,
ekonomika
Spojených
států
je
slabší.
Růst
je
pomalejší.
Zisky
jsou
menší.
Dlužní
zatížení
je
větší.
Pokud
však
akciový
trh
nebude
nadále
prudce
klesat,
potom
je
možné,
že
převládne
pozitivní
vliv
nižších
úrokových
sazeb
a
slabšího
dolaru.
Federální
rezervní
banka,
která
do
pátku
odmítala
přijmout
kroky
vedoucí
k
uvolnění
úvěrů,
je
nyní
připravena
pustit
do
ekonomiky
peníze,
pokud
to
bude
nezbytné
ke
zklidnění
burzy.
Představitelé
Federální
rezervní
banky
možná
namítají,
že
tato
situace
nezbytně
neznamená
nějakou
podstatnou
změnu
v
jejich
přístupu
k
úrokovým
sazbám.
Ale
zkušenost
z
krachu
v
roce
1987
poukazuje
na
to,
že
Federální
rezervní
banka
ve
svém
úsilí
uklidnit
trhy
krátkodobé
úrokové
sazby
pravděpodobně
sníží.
V
očekávaní
tohoto
kroku
Federální
rezervní
banky
snížili
v
pátek
v
pozdních
hodinách
finančníci
hlavní
úrokovou
sazbu
známou
jako
Sazba
federálních
fondů
na
8,625
%,
což
je
snížení
z
hodnoty
8,820
%,
která
platila
den
předtím.
Drobné
pohyby
v
této
sazbě,
kterou
si
banky
navzájem
účtují
za
půjčky
přes
noc,
jsou
obvykle
mezi
těmi
několika
viditelnými
stopami,
které
Federální
rezervní
banka
zanechá
na
finančních
trzích.
Také
dolar
začal
v
pátek
klesat,
když
pád
akciového
trhu
způsobil,
že
někteří
investoři
přehodnotili
svá
přání
investovat
ve
Spojených
státech.
Představitelé
ministerstva
financí
po
celé
měsíce
prohlašovali,
že
síla
dolaru
je
v
nesouladu
s
ekonomickými
principy,
protože
se
obávali,
že
to
zahubí
exportní
konjunkturu,
která
již
několik
let
posiluje
výrobce.
Propad
burzy
nyní
očividně
přesvědčil
zahraniční
investory,
že
ministerstvo
financí
mělo
ohledně
nadhodnoceného
dolaru
pravdu.
Mírný
propad
hodnoty
dolaru
-
jen
mírný,
rozumějte
dobře
-
by
Spojené
státy
přivítaly.
To
ale
nebyl
případ
roku
1987,
kdy
byl
dolar
tak
slabý,
že
někteří
ekonomové
a
představitelé
vlády
se
vážně
obávali,
že
se
může
zhroutit,
což
vytvářelo
paniku
mezi
zahraničními
investory
a
omezovalo
příliv
zahraničního
kapitálu
do
Spojených
států.
Další
velký
rozdíl
mezi
roky
1987
a
1989
již
není
tak
uspokojivý.
Ve
třetím
čtvrtletí
roku
1987
se
ekonomika
řítila
při
dané
míře
inflace
tempem
5,3
%
ročně.
Mezi
ekonomy
panuje
shoda
v
tom,
že
ve
třetím
čtvrtletí
roku
1989,
které
skončilo
před
dvěma
týdny,
rostla
mnohem
pomaleji
tempem
2,3
%.
Pád
cen
akcií
"probíhá
v
době,
kdy
se
ekonomika
už
zpomalila,"
říká
ekonom
Lawrence
Chimerine
z
prognostické
společnosti
WEFA
Group
z
města
Bala
Cynwyd
v
Pensylvánii.
"Většina
nahromaděné
poptávky
už
je
pryč."
V
měsících,
které
následovaly
po
Černém
pondělí
v
roce
1987,
spotřebitelské
výdaje
opravdu
klesly
-
"ale
jen
mírně
a
na
krátkou
dobu",
vzpomíná
Zarnowitz,
který
se
dlouhodobě
zabývá
obchodními
cykly.
"To
bylo
jinde
kompenzováno
silou.
(Následky)
byly
mnohem
méně
nepříznivé
a
ne
tak
dlouhodobé,
jak
se
někteří
obávali
nebo
očekávali."
Dnes
si
dělají
starosti,
že
vývoz
a
obchodní
investiční
výdaje
mohou
být
k
tomu,
aby
pozdvihnuly
ochabující
ekonomiku,
nedostatečné,
pokud
ceny
akcií
tento
týden
klesnou
a
spotřebitelé
zareagují
tak,
že
omezí
své
výdaje.
A
co
víc,
horečka
firemního
zadlužování
se
za
poslední
dva
roky
nezmírnila.
"Byly
to
další
dva
roky
výrazné
akumulace
dluhu...
právě
v
době,
kdy
se
snižují
příjmy,"
poznamenává
Chimerine.
Čím
více
je
společnost
závislá
na
vypůjčených
penězích,
tím
více
je
citlivá
na
zpomalení
ekonomiky.
Společnost
s
dobrou
finanční
bilancí
může
obstát
v
neočekávané
bouři,
kdežto
vysoce
zadlužená
společnost
může
skončit
před
bankrotním
soudem.
Federální
rezervní
banka
to
samozřejmě
velmi
dobře
ví
-
a
proto
je
dnes
ráno
připravena
napumpovat
úvěry
do
ekonomiky.
Ale
v
tomto
procesu
Federální
rezervní
banka
riskuje
opětovné
spuštění
inflace.
Dokonce
ještě
před
pátečními
událostmi
ekonom
z
Harvardu
Benjamin
Friedman
prohlašoval,
že
Federální
rezervní
banka
se
nebude
moci
řídit
svými
tvrdými
slovy
týkajícími
se
omezení
inflace,
protože
je
zodpovědná
za
ochranu
křehkých
finanční
trhů,
bank
a
vysoce
zadlužených
korporací.
Největší
hrozbou
pro
ekonomiku
dnes
není
recese,
jak
dále
soudí,
ale
propuknutí
nekontrolované
inflace.
Koneckonců,
pád
v
roce
1987
ukázal,
že
ekonomika
se
nevyvíjí
v
souladu
s
cenami
akcií.
Naopak
ekonomika
opravdu
závisí
na
důvěře
podniků,
spotřebitelů
a
zahraničních
investorů.
Panika
na
Wall
Street
skutečně
nevyvolává
důvěru.
Průzkumy
ukázaly,
že
důvěra
spotřebitelů
byla
do
pátku
vysoká.
Propad
o
190
bodů
pravděpodobně
nenadělá
velké
škody,
avšak
několikrát
to
vynásobte
a
nadělá.
Pokud
by
byly
reakce
vedoucích
pracovníků,
kteří
se
v
sobotu
sešli
v
Hot
Springs
ve
Virginii
na
zasedání
Obchodní
komise,
typické,
potom
by
vedoucí
představitelé
obchodu
nebyli
pátečním
poklesem
příliš
vyděšeni.
A
pokud
zahraniční
investoři
budou
trošku
opatrnější
-
tak
současná
síla
dolaru
naznačuje,
že
Spojené
státy
to
vydrží.
Podstatné
je,
že
nejvíce
uspokojivou
skutečností
pro
budoucnost
ekonomicky
je
to,
že
jsme
tím
už
jednou
prošli.
Před
dvěma
roky
byl
jediným
srovnáním
krach
v
roce
1929
a
následná
deprese.
Ti,
jenž
mluvili
o
katastrofě,
měli
vnímavé
publikum.
Prosperita,
která
následovala
po
Černém
pondělku
nám
dnes
dovoluje
více
optimistický
pohled.
Vedoucí
představitelé
se,
když
už
nic
jiného,
alespoň
utěšují
tím,
že
národ
tento
poslední
otřes
úspěšně
zvládl.
Jak
senátor
Lloyd
Bentsen
(demokrat
z
Texasu)
včera
uvedl,
"Federální
rezervní
banka
posledně
unikla
roztavení."
Tentokrát
je
poučenější.