Zmatek
na
trhu
s
rizikovými
obligacemi,
který
začal
minulý
měsíc
nedostatkem
hotovosti
ve
společnosti
Campeau
Corp.,
nabízí
komerčním
bankám
vynikající
příležitost
hrát
výraznější
roli
při
financování
převzetí
firem
za
miliardy
dolarů.
Avšak
dvě
velké
newyorské
banky
tyto
šance
zřejmě
prozatím
zahodily,
když
Citicorp
a
Chase
Manhattan
Corp.
ostudně
nevydaly
7,2
miliardy
dolarů
určené
k
financování
účelového
odkupu
společnosti
UAL
Corp.,
mateřské
firmy
United
Airlines.
Více
než
deset
let
tlačí
banky
na
Kongres
a
bankovní
regulátory
kvůli
rozšíření
svých
pravomocí,
aby
se
mohly
chovat
jako
firmy
obchodující
s
cennými
papíry
hrající
lukrativní
wallstreetskou
hru
na
převzetí
od
poskytování
poradenství
ohledně
fúzí
až
po
prodej
a
obchodování
s
rizikovými
obligacemi
s
vysokým
výnosem.
Tyto
rozšířené
pravomoci
dosáhly
svého
zenitu
v
červenci,
kdy
společnost
Bankers
Trust
New
York
Corp.
poskytla
poradenství
k
fúzím,
přímou
investici
a
bankovní
půjčky
na
účelový
odkup
společnosti
NWA
Inc.,
matky
Northwest
Airlines.
Jeden
z
rozhodujících
argumentů
pro
prodej,
který
použil
losangeleský
finančník
Alfred
Checchi
k
získání
souhlasu
s
převzetím,
byl
ten,
že
transakce
nezahrnuje
žádné
rizikové
obligace.
To
bylo
při
lobování
u
zaměstnanců
letecké
společnosti
a
regulátorů
ve
Washingtonu
za
souhlas
s
neregulérním
převzetím
považováno
za
výhodu.
Celé
3,35
miliardy
dolarů
dlužné
za
transakci
poskytly
banky.
Charles
Nathan,
jeden
z
vedoucích
oddělení
fúzí
a
akvizicí
ve
společnosti
Salomon
Brothers
Inc.,
se
vyjádřil,
že
pro
banky
je
přirozené,
že
se
snaží
rozšířit
své
běžné
obchody,
spočívající
v
prioritních
dluzích
za
odkupy.
Ale
podle
něho
kolaps
společnosti
UAL
"může
naznačovat,
že
to
nebude
tak
jednoduché".
David
Batchelder,
poradce
pro
fúze
ve
společnosti
La
Jolla
sídlící
v
Kalifornii,
který
pomáhal
losangeleskému
investorovi
Marvinu
Davisovi
při
nabídkách,
jež
uvedly
UAL
a
NWA
do
hry
jako
firmy
letos
aspirující
na
převzetí,
říká,
že
banky
"se
připravují
na
stále
větší
a
větší
roli
při
financování
akvizic".
Batchelder
uvádí,
že
v
minulosti
banky
běžně
půjčovaly
65
%
celkové
kupní
ceny
s
tím,
že
za
půjčky
se
ručilo
aktivy
cílových
společností.
Dalších
20
%
půjčených
peněz
pocházelo
z
prodeje
rizikových
obligací,
které
poskytují
menší
záruku
a
často
vynášejí
více
než
bankovní
půjčky,
investorům.
Batchelder
poznamenává,
že
Checchiho
nabytí
společnosti
NWA
se
závazkem
vůči
bance
ve
výši
85
%
kupní
ceny
"bylo
zřejmě
zatím
to
nejagresivnější".
Batchelder
ale
říká,
že
skutečnost,
že
společnost
Citicorp
"nesplnila"
svůj
slib
a
nezískala
peníze
na
odkup
společnosti
UAL
skupinou
složenou
ze
zástupců
vedení
a
odborů
"je
pro
potenciální
uživatele
'vysoce
důvěrného'
dopisu
od
komerčních
bank
velmi
tísnivá".
Jeho
klient,
pan
Davis,
použil
ve
své
snaze
o
získání
společnosti
UAL
právě
takový
dopis
od
společnosti
Citicorp;
společnost
Citicorp
se
později
dohodla
na
spolupráci
s
konkurenční
skupinou,
která
se
o
odkup
firmy
UAL
zajímala.
Vedoucí
pracovníci
bank
Citicorp
a
Chase
Manhattan
odmítli
komentovat
jak
situaci
s
odkupem
společnosti
UAL,
tak
i
měnící
se
charakter
rolí
bank
ve
financování
převzetí.
Následkem
problémů
společnosti
Campeau
se
ceny
rizikových
obligací
propadly
a
zpochybnily
schopnost
korporátních
nabyvatelů
financovat
rozsáhlá
převzetí
pomocí
prodeje
rizikových
obligací.
Mark
Solow,
hlavní
výkonný
ředitel
společnosti
Manufacturers
Hanover
Trust
Co.
uvedl,
že
propad
cen
rizikových
obligací
však
může
bankám
přinést
nové
obchodní
příležitosti
při
přípravách
převzetí.
Nicméně
však
varuje,
že
banky
budou
"muset
být
dostatečně
ukázněné"
na
to,
aby
neposkytovaly
příliš
riskantní
půjčky.
Ve
skutečnosti
společnost
Manufacturers
Hanover
uvedla
ve
své
zprávě
o
výnosech
za
třetí
čtvrtletí,
že
poplatky
ze
syndikátních
půjček
ostatním
bankám
klesly
o
48
%
na
21
miliónů
dolarů.
"Mnoha
obchodů
jsme
se
nezúčastnili,
protože
nebyly
příliš
důvěryhodné,"
uvádí
mluvčí
banky.
James
B.
Lee,
vedoucí
syndikací
a
soukromých
investic
ve
společnosti
Chemical
Banking
Corp.
je
podle
svých
slov
přesvědčen,
že
banky
jsou
stále
schopné
činit
věrohodné
nabídky
na
komplexní
nákupy
prostředků
na
převzetí.
Jako
důkaz
cituje
včerejší
dohodu
o
konečném
financování
třímiliardové
nabídky
za
společnost
American
Medical
International
Inc.,
ve
které
společnost
Chemical
působila
jako
hlavní
banka
i
jako
přímý
investor.
Kromě
současné
nestability
na
trhu
s
rizikovými
obligacemi
mají
banky
při
financování
neregulérních
převzetí
oproti
investičním
bankám
další
výhodu.
Arthur
Fleischer
ml.,
právník
firmy
Fried
Frank
Harris
Shriver
&
Jacobson,
který
se
specializuje
na
převzetí
společností,
poznamenává,
že
vůči
rizikovým
obligacím
se
vyvinuly
"politické
a
emocionální
předsudky".
Jeden
nabízející
v
nepřátelském
převzetí,
který
se
záměrně
vyhnul
použití
rizikových
obligací,
byla
společnost
Paramount
Communications
Inc.,
která
podala
počáteční
nabídku
na
získání
společnosti
Time
Inc.
ve
výši
10,7
miliardy
dolarů,
což
představuje
175
dolarů
za
akcii.
Mluvčí
společnosti
Paramount
uvádí,
že
toto
rozhodnutí
se
zakládalo
na
finančních
a
nikoli
na
politických
nevýhodách
rizikových
obligací.
Někteří
pozorovatelé
se
ovšem
domnívají,
že
se
předseda
představenstva
společnosti
Paramount
Martin
Davis
chtěl
vyhnout
potenciálnímu
riziku,
že
bude
kvůli
své
kontroverzní
nabídce
na
společnost
Time
vnímán
jako
nájezdník.
Davis
nakonec
rizikové
obligace
použil,
aby
mohl
zvýšit
nabídku
společnosti
Paramount
na
200
dolarů
za
akcii.
Někteří
po
bitvě
chytří
generálové
uvedli,
že
původní
nižší
nabídka
bez
rizikových
obligací
představovala
okolnost,
díky
níž
nakonec
o
společnost
přišel.
Firma
Time
unikla
firmě
Paramount
získáním
společnosti
Warner
Communications
Inc.
Zdá
se,
že
úspěch
financování
společnosti
NWA
a
neúspěch
jednání
o
UAL
rovněž
zdůrazňuje
důležitost
nové
role,
kterou
při
financování
převzetí
hrají
japonské
banky.
Podle
zprávy
ministra
dopravy
Samuela
Skinnera
připadalo
na
japonské
banky
50
%
bankovního
dluhu
společnosti
NWA.
Ale
osud
pokusu
o
získání
UAL
byl
zpečetěn
právě
rezolutním
odmítnutím
japonských
bank.
Společnosti
Citicorp
a
Chase
se
pokoušejí
sestavit
novou,
nižší
nabídku.
Takanori
Mizuno,
hlavní
ekonom
výzkumného
finančního
a
ekonomického
střediska
Institutu
pro
finanční
záležitosti
v
Tokiu
říká,
že
"trh
s
rizikovými
obligacemi
velice
znervózněl
a
lidé
mají
strach
z
nadcházející
recese
a
z
možných
krachů
společností
získaných
akvizicí
na
dluh.