wsj1525.cz

wsj1525.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

"Předložte prosím své nabídky," říká Felipe Bince jr. Prohlíží si potenciální investory, kteří se shromáždili v zasedací místnosti filipínské vládní Nadace pro privatizaci majetku za účelem prodeje 36% podílu největší papírny v zemi. Agentura očekává, že nabídky převýší 80 milionů dolarů. Nikdo však nenabízí ani jedno peso. Pan Bince, pomocný výkonný správce nadace, prohlašuje nabídkové řízení za neúspěšné. "Prodávat je stále těžší," zabručí při odchodu z místnosti. A skutečně, v poslední době nadace neuspěla při prodeji papírny, banky, kancelářské budovy a malého podniku na čištění bavlny. Ze čtyř objektů obdržely nabídky jen banka a bavlnářský podnik - každý jednu. V říjnu 1987 se filipínská prezidentka Corazon Aquino zařekla, že se její vláda "oprostí od podnikání" tím, že prodá veškerý státní podíl či jeho části v řadě společností, které byly vládou převzaty v průběhu 20leté vlády Ferdinanda Marcose. O dva roky později zůstávají sliby paní Aquino ve velké míře nesplněné. Kritickým měsícem privatizačního programu je říjen. Manila poprvé nabízí několik velkých majetkových položek a snaží se uzavřít již dohodnuté prodeje. Navíc vláda hodlá oznámit plány na privatizaci Filipínských aerolinií, státní letecké společnosti, což je snaha, kterou právník a ekonomický publicista Rodolfo Romero nazývá "vůdčím prvkem privatizace". Celkově vzato se jedná o majetek v hodnotě dosahující 1,03 miliardy dolarů. Privatizační program za cíl zbavit vládu stovek majetkových položek a získat tolik potřebné prostředky. Velká část peněz z prodejů je vyčleněna na program zemědělské reformy v hodnotě mnoha miliard dolarů. Jenže tuto snahu maří nezájem úřadů, odolnost byrokracie, právní systém, který pracuje hlemýždím tempem, politická opozice a nesprávná rozhodnutí vlády. V poslední době se na tento seznam přidal i nedostatek zájemců o koupi. Místo aby program nabíral na rychlosti, ohrožuje ho ještě větší zpomalení, neboť vláda se věnuje řešení pouze několika velkých položek. Tento axiom se jeví tak, že čím hodnotnější je majetek, tím těžší je privatizační proces. "Prostě nevidíte, že by se něco dělo," říká jeden zahraniční ekonom. Program však neuvázl zcela na mrtvém bodě. Nadace pro privatizaci majetku, agentura odpovědná především za prodej státního majetku, zaznamenala od zahájení své činnosti v prosinci 1986 rekordní prodej v hodnotě více než 500 milionů dolarů. Jenže tento její úspěch spočíval především v prodeji malých, nevýkonných společností, které jsou hodnotné pro svůj majetek. Jednání o prodejích by tento měsíc mohla být obzvláště náročná, neboť téměř každý problém, který program narušoval v minulosti, vyvstává znovu. Ramon Garcia, výkonný správce majetku Nadace, připouští "dočasné nezdary". Uvádí, že ve světle nedávných chabých výsledků agentura zaujímá "flexibilní postoj". Říjnové problémy začaly tehdy, když se nadaci nepodařilo prodat státní komerční banku Associated Bank za minimální cenu 671 milionů peso (31 milionů dolarů). Na konci měsíce bude agentura banku nabízet znovu. Avšak namísto minimální ceny bude stanovena pouze cena cílová. Nicméně bankéři uvádějí, že vláda může mít s prodejem této instituce problémy i bez stanovení minimální ceny. Tvrdí, že čisté jmění banky je záporné. Navíc zvláštní pravidla pro předložení nabídky poskytují bývalému majiteli banky, Leonardu Tyovi, právo přizpůsobit svou cenu nejvyšší nabídce. Pan Ty o funkci v bance přišel v roce 1980, když jedna státní banka poskytla této instituci, které se nedostávalo hotovosti, mimořádné půjčky. V roce 1983 byly půjčky převedeny na jmění, čímž Manila získala 98 % podíl v bance, avšak s tím, že pan Ty práva na zpětný odkup. Jeho schopnost přizpůsobit cenu jakékoli nabídce odstrašila mnoho potenciálních kupců. Nezávisle na tom se vláda do měsíce pokusí znovu prodat 36% podíl ve filipínské společnosti Paper Industries Corp., neboli Picop, jak je papírna také známa. Cena bude záviset na tom, jak se akciím společnosti Picop bude dařit na místní burze cenných papírů. Avšak podle bankéřů a burzovních analytiků, kteří se papírnou zabývali, cena není jediným rozhodujícím aspektem. V současné době vypadá situace tak, že vláda bude i po prodeji 36% podílu držet 45 % společnosti Picop. (Přibližně 7,5 % Picopu je veřejně obchodováno a zbytek akcií vlastní další akcionáři.) Potenciální kupci, především zahraniční společnosti, váhají s převzetím nevětšinového podílu ve společnosti, která podle výpočtů samotné vlády potřebuje investici asi 100 milionů dolarů nového kapitálu na obnovu. Bankéři a analytici uvádějí, že vyhlídky na koupi vyhladovělé společnosti bez možnosti získání kontroly přesvědčily přinejmenším tři zahraniční kupce včetně člena australské skupiny Elders, aby od koupě odstoupili. Garcia tento problém přiznává a říká, že se Nadace pro privatizaci majetku bude důvody neúspěchu soutěže zabývat a pokusí se navrhnout nějaké změny. Podle současných vládních směrnic je však zahraniční účast na majetku společnosti Picop omezena na 40 %. I když by si vláda v Picopu podržela 45% podíl, kritici Nadaci obviňují z výprodeje státního majetku cizincům. Řada novinových článků nadaci obvinila z prodeje Picopu pod cenou. Pan Garcia uvádí, že byl informován o parlamentním vyšetřování ohledně nabídkového řízení na Picop a s možným legislativním krytím prodeje papírny, přičemž oba tyto kroky byly podníceny právě kritikou agentury. Otázka kontroly by i nadále mohla bránit uskutečnění dlouhodobě odkládaných plánů vlády zbavit se Filipínských aerolinií, v nichž drží 99% podíl. Letecká dopravní společnost operuje na významných transpacifických a asijských linkách, avšak je i nadále zavalena dluhy a trpí špatným vedením.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View