Když
sedí
u
baru
restaurace
Four
Seasons,
zdá
se,
že
atraktivní
klientelu
a
elegantní
prostředí
architekt
William
McDonough
nevnímá.
Hází
očima
po
záclonách,
které
se
vlní
nad
ventilačním
potrubím.
"Podívejte
se,
kolik
vzduchu
tu
proudí!"
říká.
"Je
tady
výborná
ventilace!"
O
38letém
McDonoughovi
a
jeho
zaujetí
pro
čistý
vzduch
možná
ještě
uslyšíte.
Po
letech,
kdy
byl
relativně
neznámý,
začíná
vzbuzovat
pozornost
ekologickou
i
estetickou
hodnotou
své
architektury.
McDonough
věří,
že
blahobyt
planety
závisí
na
takových
tricích
jako
otevírání
oken,
aby
se
snížilo
znečistění
vzduchu
v
místnostech,
přibíjení
koberců
namísto
používání
toxických
lepidel
a
vyhýbání
se
mahagonu,
který
pochází
z
ohrožených
deštných
pralesů.
Některé
ze
svých
estetických
představ
uskutečnil
ve
svém
návrhu
čtyřhvězdičkové
restaurace
Quilted
Giraffe
-
kterou
časopis
Progressive
Architecture
označil
za
"architektonicky
dokonalou"
-
a
v
přestavbě
obchodu
s
oděvy
Paul
Stuart
na
Madison
Avenue.
Navrhuje
nábytek
a
obydlí,
ale
také
komerční
a
kancelářské
prostory.
Teď
navrhuje
scénu
na
třídě
Broadway
pro
show
kapely
Kid
Creole
and
the
Coconuts.
Co
však
opravdu
podněcuje
jeho
fantazii,
je
architektura
zaměřená
na
vzduch.
Otázka
teď
zní:
je
na
ni
připraveno
Polsko?
McDonough
se
chystá
pustit
se
do
zatím
největší
výzvy
ohledně
čistého
vzduchu,
do
navrhovaného
Varšavského
obchodního
centra
v
Polsku,
prvního
centra
svého
druhu
ve
východní
Evropě.
Tento
projekt
už
získal
v
New
Yorku
jistou
prestiž.
Obchod
Bloomingdale's
plánuje
během
prázdnin
prodat
stopu
vysoký
čokoládový
model
tohoto
centra.
Část
výtěžku
půjde
na
Nadaci
odvětví
designu
pro
AIDS.
Dort
ozdobený
replikou
centra
bude
v
prosinci
vydražen
při
benefiční
akci
proti
AIDS
v
aukční
síni
Sotheby's.
Pokud
se
McDonoughovy
plány
uskuteční,
bude
co
největší
část
polského
centra
postavena
z
hliníku,
oceli
a
skla,
recyklovaných
z
četných
varšavských
rumišť.
Na
50
podlažích
obchodních
prostor
bude
stát
20patrová
věž
s
žebrovím.
Věž
bude
svítit
díky
solárním
bateriím.
Okna
se
budou
otevírat.
Koberce
nebudou
přilepeny
a
zdi
budou
natřeny
netoxickými
nátěry.
Aby
se
snížily
emise
formaldehydu,
bude
se
McDonough
v
rozsahu,
v
jakém
to
rozpočet
ve
výši
150
milionů
dolarů
dovolí,
spoléhat
na
masivní
dřevo
spíš
než
na
překližku
nebo
dřevotřískové
desky.
Jestliže
McDonough
prosadí
svou,
pak
Poláci
vykompenzují
emise
oxidu
uhličitého
produkované
tímto
obchodním
centrem,
hlavního
podezřelého
z
globálního
oteplování
atmosféry,
jehož
se
mnozí
vědci
obávají.
Poláci
by
totiž
někde
na
venkově
měli
vysadit
les
o
rozloze
10
čtverečních
mil
za
150 000
dolarů,
které
zaplatí
developer
zmíněného
centra.
Tato
zpráva
ostatní
z
McDonoughovy
profese
zrovna
nepřiměla
k
tomu,
aby
se
stali
architekty
posedlými
sázením
stromů.
John
Burgee,
jehož
newyorská
firma
navrhuje
přestavbu
náměstí
Times
Square,
říká,
že
všichni
architekti
chtějí
brát
zřetel
na
ekologické
důsledky
své
práce,
"ale
nemůžeme
to
všichni
hnát
do
takových
extrémů".
Karen
Nicholsová,
hlavní
společnice
v
architektonické
firmě
Michaela
Gravese
z
Princetonu
v
New
Jersey,
říká:
"Jsme
vlastně
vydáni
na
milost
tomu,
co
stavební
průmysl
může
udělat
a
udělá
snadno."
McDonough
odpovídá:
"Žádám
lidi,
aby
rozšířili
svůj
program."
McDonough
se
narodil
v
Tokiu
jako
syn
vedoucího
pracovníka
společnosti
Seagram,
který
byl
umístěn
v
mnoha
zemích
po
celém
světě,
a
než
se
zapsal
na
univerzitu
Dartmouth
College,
navštěvoval
19
škol
v
místech
od
Hongkongu
po
Shaker
Heights
v
Ohiu.
Získal
magisterský
titul
z
architektury
na
univerzitě
Yale.
O
přírodu
se
zajímá
už
od
mládí.
On
a
jeho
otec
dodnes
každé
léto
tráví
čas
muškařením
při
lovu
lososů
na
Islandu.
Říká,
že
život
v
Hongkongu
ho
naučil
vnímat
omezené
množství
potravin,
elektřiny
a
vody.
V
jeho
první
škole
v
USA
si
o
něm
mysleli,
že
je
trochu
divný,
protože
zavíral
otevřené
vodovodní
kohoutky
a
napomínal
svoje
spolužáky,
aby
se
sprchovali
jen
krátce.
On
a
jeden
jeho
spolubydlící
z
univerzity
Dartmouth
založili
společnost,
která
obnovila
tři
vodní
elektrárny
ve
Vermontu.
Na
univerzitě
Yale
navrhl
jeden
z
prvních
solárně
vytápěných
domů,
který
byl
postaven
v
Irsku.
První
McDonoughův
profesionální
projekt,
který
plně
odrážel
jeho
nadšení
pro
životní
prostředí,
byl
jeho
návrh
hlavního
sídla
Fondu
ochrany
životního
prostředí
v
New
Yorku
z
roku
1986.
V
budově
se
stropy
vysokými
14
stop
a
velkými
okny,
která
se
dají
otvírat,
zabraly
kanceláře
10 000
čtverečních
stop.
Od
energetické
krize
v
70.
letech
mají
některé
snahy
o
ušetření
energie
utěsněním
budov
nechtěný
vedlejší
účinek:
vysoké
znečistění
vzduchu
uvnitř.
Aby
jej
v
budově
fondu
omezili,
potírali
dělníci
podlahy
v
kanceláři
výkonného
ředitele
včelím
voskem
místo
polyuretanu.
Pod
přibitými
koberci
leží
místo
syntetického
materiálu
juta,
a
stoly
jsou
místo
z
plastu
ze
dřeva
a
žuly.
Rozpočet
činil
pouhých
400 000
dolarů.
"Atény
se
spartánskými
prostředky,"
říká
McDonough.
Právníci
fondu
pracují
v
aténském
lesíku
ze
stromků
v
květináčích.
Ekonomové
a
administrátoři
sedí
podél
"bulváru"
s
pouličními
lampami
a
stromky
fíkusů.
Trifosforové
žárovky
v
kancelářích
simulují
denní
světlo.
Kanceláře
s
okny
ven
mají
také
okna
vnitřní,
která
mají
propouštět
více
skutečného
denního
světla.
"Dokázali
jsme,
že
zdravá
kancelář
nestojí
víc,"
říká
Frederic
Krupp,
výkonný
ředitel
fondu.
Ann
Hornadayová,
spisovatelka
na
volné
noze,
která
budovu
navštívila
při
pracovních
obědech,
říká,
že
to
"opravdu
vypadá
krásně
a
je
to
hodně
prosvětlené".
Říká
však:
"Myslím,
že
jsem
si
těch
stromů
ani
nevšimla.
Možná
byly
zakryty
všemi
těmi
lidmi."
Restaurace
Quilted
Giraffe
ani
renovace
obchodu
Paul
Stuart
McDonoughovo
zaujetí
pro
životní
prostředí
příliš
neodrážejí.
Restaurace
byla
pojata
jako
zářivá,
křišťálově
jasná
"geoda".
Hodně
využívá
nerezovou
ocel,
stříbro
a
hliník,
což
zvýrazňuje
desky
stolů
z
černé
žuly
a
šedé
teracové
podlahy
se
zinkovými
proužky.
McDonough
a
jeho
přátelé
však
po
kraji
vysázeli
1 000
žaludů,
čímž
více
než
nahradili
dřevo
ze
dvou
anglických
dubů,
které
byly
použity
na
obložení
v
obchodě
Paul
Stuart.
Ambiciózní
varšavský
projekt
stále
čeká
na
souhlas
představitelů
města.
Jeho
developerem
je
polský
Američan
Sasha
Muniak.
Pracoval
s
McDonoughem
na
dřívějším
projektu
a
pro
toto
obchodní
centrum
jej
najal
jako
architekta.
Pro
rostoucí
počet
západních
firem,
které
obchodují
ve
východní
Evropě,
centrum
poskytne
prostory
pro
počítačový
hardware,
faxy
a
další
telekomunikační
vybavení,
které
dnes
není
v
Polsku
snadno
dostupné.
McDonough
vidí
centrum
jako
"Eiffelovu
věž
Varšavy"
a
"symbol
obnovy
Polska".
Jestli
nějaká
země
potřebuje
architekturu
šetrnou
k
životnímu
prostředí,
je
to
Polsko.
Jessica
Matthewsová,
viceprezidentka
Světového
ústavu
zdrojů
z
Washingtonu,
říká,
že
možná
čtvrtina
půdy
v
Polsku
je
kvůli
znečistění
vzduchu
příliš
kontaminovaná
pro
bezpečné
zemědělství.
Znečistění
také
zabíjí
lesy
a
ničí
budovy,
které
pocházejí
ze
středověku.
Budoucnost
lesa
zůstává
nejistá.
Muniakova
společnost
Balag
Ltd.
souhlasila,
že
dá
stranou
peníze
na
jeho
vysázení
a
udržování,
stále
však
probíhá
diskuze
o
tom,
kde
ho
umístit
a
jak
zajistit,
že
bude
udržován.
Koneckonců,
jak
říká
Muniak,
"v
Polsku
není
moc
lidí,
kteří
se
starají
o
životní
prostředí.
Spíš
se
starají
o
to,
aby
měli
na
stole
chleba.