Objednejte
si
něco
přes
telefon
z
většiny
katalogů
a
možná,
že
pracovník,
který
zvedne
telefon,
nebude
na
telefonní
lince
sám.
Šéfové
mají
poslední
dobou
velké
uši.
Anebo
si
otevřete
elektronický
časopis
a
prohlédněte
si
reklamy
na
tajná
nahrávací
zařízení
a
další
špehující
přístroje.
Nad
některými
by
i
James
Bond
zezelenal
závistí.
Tajné
odposlechy
-
jak
v
práci,
tak
doma
-
jsou
díky
rozšíření
odposlouchávacích
technologií
na
vzestupu.
A
zatímco
prodejci
těchto
přístrojů
a
společnosti
"monitorující"
zaměstnance
si
z
toho
velkou
hlavu
nedělají,
obhájci
práva
na
soukromí
a
někteří
zákonodárci
jsou
velmi
znepokojeni.
"Nové
technologie
mění
způsob,
jak
spolu
jednáme,
i
způsob
práce,"
říká
Janlori
Goldman,
právník
Americké
unie
občanských
svobod
(ACLU).
"Naše
očekávání
ohledně
zachování
důvěrnosti
jsou
podkopávána."
Co
se
týče
zaměstnavatelů,
společnosti
tvrdí,
že
monitorování
telefonních
hovorů
jejich
zaměstnanců
je
jak
legální,
tak
i
nezbytné
pro
posouzení
produktivity
práce
a
zajištění
kvality
služeb.
Podle
obchodních
skupin
a
zaměstnaneckých
organizací
jsou
tyto
praktiky
běžné
u
společností
vyřizujících
objednávky
zboží
přes
katalogy,
pojišťovacích
společností
a
telekomunikačních
společností,
u
bank
a
společností
zabývajících
se
telemarketingem.
Tyto
postupy
jsou
široce
rozšířeny
i
na
rezervačních
linkách
leteckých
společností,
půjčoven
aut,
hotelů
a
železnic.
Organizace
Američtí
pracovníci
komunikací
(CWA),
která
takovéto
monitorování
odmítá,
tvrdí,
že
kontroloři
ročně
odposlechnou
asi
400
milionů
telefonních
hovorů.
Mezi
společnosti,
které
uvádějí,
že
monitorují
zaměstnance,
patří
United
Airlines,
American
Airlines,
United
Parcel
Service,
Nynex
Corp.,
Spiegel
Inc.
a
distribuční
oddělení
tohoto
deníku.
Některé
společnosti
z
Wall
Street
monitorují
hovory
za
účelem
vedení
záznamů.
Společnost
Dictaphone
Corp.
uvádí,
že
existuje
velká
poptávka
po
hlasem
aktivovaných
odposlouchávacích
systémech,
ať
už
se
jedná
o
sofistikovaný
systém
Veritrac
9000,
který
stojí
10 000
až
120 000
dolarů
a
může
současně
nahrávat
až
240
hovorů,
nebo
o
jednoduché
příruční
přístroje
za
395
dolarů.
Firmy
"si
chtějí
ověřovat
informace
a
zajistit
přesnost",
říká
John
Hiltunen,
manažer
vztahů
s
médii
společnosti
Dictaphone.
Řekl,
že
systém
Veritrac
nedávno
zakoupil
i
stát
Aljaška,
"aby
monitoroval
úsilí
společnosti
Exxon
o
vyčištění".
Společnosti
Merrill
Lynch
&
Co.
a
Shearson
Lehman
Hutton
Inc.
uvádějí,
že
používají
hlasem
aktivované
systémy
k
nahrávání
a
ověřování
objednávek,
probíhajících
mezi
prodejci
a
obchodníky.
Společnost
Shearson
uvádí,
že
asi
po
dobu
čtyř
let
odposlouchávala
několik
svých
institucionálních
obchodních
přepážek,
jako
jsou
komodity
a
termínové
obchody.
Obě
společnosti
zdůrazňují,
že
zaměstnanci
vědí
o
tom,
že
jsou
nahráváni
a
že
rozhovory
se
zákazníky
odposlouchávány
nejsou.
Společnost
Kidder
Peabody
&
Co.
uvádí,
že
monitoruje
rozhovory
o
obchodování
s
obligacemi
mezi
makléři
a
zákazníky,
aby
byla
zajištěna
přesnost
objednávek.
Odposlouchávání
ze
strany
jednotlivců
se
zjišťuje
obtížněji.
Ale
i
zde
existují
dostupné
prostředky,
ať
už
v
prodejnách,
nebo
pro
zaslání
poštou.
Obchod
Counter
Spy
Shop
ve
Washingtonu
D.
C.
například
nabízí
atašé
kufřík
s
názvem
"Tajné
spojení",
který
dokáže
tajně
nahrávat
rozhovory
devět
hodin
bez
přerušení.
Tyto
přístroje
a
další
šikovná
udělátka
mohou
stát
tisíce
dolarů,
ale
obyčejná
hlasem
aktivovaná
záznamová
zařízení
se
prodávají
v
obchodech
s
elektronikou,
jako
je
Radio
Shack,
i
za
pouhých
70
dolarů.
Nejběžněji
jsou
přístroje
na
sledování
využívány
při
rozvodových
řízeních,
jak
uvádějí
soukromí
detektivové.
Třebaže
nahrávky
odhalující
řekněme
nevěru
nejsou
u
soudu
přípustná,
při
urovnání
mohou
hrát
svou
roli.
Zákonodárci,
kteří
jsou
znepokojeni
zvýšenou
dostupností
odposlouchávací
techniky
a
jejím
intenzivnějším
používáním,
navrhli
zákony
upravující
tuto
otázku.
Devět
států
představilo
návrhy
zákonů
požadující,
aby
pracovníci
a
zákazníci
byli
na
monitorování
upozorněni.
A
čtyři
státy
-
Kalifornie,
Florida,
Michigan
a
Pennsylvánie
-
přijaly
nařízení,
podle
nichž
musejí
všechny
zúčastněné
strany
s
nahráváním
telefonických
rozhovorů
souhlasit.
Dva
návrhy
zákona
v
Kongresu
dávají
naději,
že
by
takováto
omezení
mohla
platit
celostátně.
Poslanec
Don
Edwards
(demokrat
za
Kalifornii)
představil
v
květnu
zákon,
který
vyžaduje,
aby
v
průběhu
monitorování
zaměstnance
bylo
slyšet
pípání,
jež
bude
lidi
varovat,
že
jsou
odposloucháváni.
(Tento
zákon
je
podobný
"návrhu
pípacího
zákona"
z
roku
1987,
který
byl
po
intenzivním
lobování
telemarketingových
firem
zamítnut.)
Loni
na
jaře
poslanec
Ron
Dellums
(demokrat
za
Kalifornii)
rovněž
představil
návrh
zákona,
požadující
všeobecně
platný
oboustranný
souhlas
se
všemi
odposlechy
v
případech,
které
nejsou
kryty
vymáháním
práva.
Navíc
by
produkty,
jako
jsou
hlasem
aktivované
záznamové
přístroje,
musely
obsahovat
pípavý
zvuk
a
označení
poukazující
na
federální
zákony
o
odposleších.
Perspektivy
obou
federálních
návrhů
zákona
jsou
nejisté,
zvlášť
vzpomeneme-li
si
na
porážku
v
roce
1987.
ACLU
a
zaměstnanecké
organizace
sice
podporují
přísnější
zákony,
ale
zaměstnavatelé
a
výrobci
zařízení
jsou
proti.
"Chápu
zaměstnance,
kteří
si
připadají
pod
tlakem,"
říká
Richard
Barton
z
Americké
asociace
přímého
prodeje,
která
horlivě
lobuje
proti
Edwardsovu
návrhu
pípacího
zákona.
"Jenže
jediný
způsob,
jak
zjistit,
jak
si
vaši
lidé
vedou,
je
pomocí
odposlechů."
Tato
mocná
skupina,
zastupující
řadu
celostátních
telemarketingových
firem,
způsobila
neúspěch
zmíněného
návrhu
zákona
z
roku
1987.
Rovněž
společnost
Spiegel
je
proti
návrhu
pípacího
zákona,
neboť
tvrdí,
že
požadovaný
zvuk
by
narušoval
objednávky
zákazníků,
jelikož
by
způsoboval
pocity
podráždění
a
vyvolával
dokonce
i
chyby.
Laura
Daleová,
manažerka
střediska
objednávek
společnosti
prodávající
zboží
prostřednictvím
katalogů
z
Rena
ve
státě
Nevada,
také
monitorování
obhajuje.
"Sledujeme
své
operátory
proto,
abychom
se
ujistili,
že
dosahují
požadované
kvality
služeb,"
uvádí
Laura
Daleová,
která
má
pod
sebou
350
operátorů.
John
Bonomo,
mluvčí
společnosti
Nynex,
říká,
že
tato
telekomunikační
společnost
potřebuje
monitorovat
operátory,
aby
mohla
posoudit
jejich
výkon
během
prvních
šesti
měsíců
v
zaměstnání.
"Někdy,"
říká,
"operátora
stáhneme
od
telefonů,
aby
absolvoval
další
školení."
Federální
směrnice
o
odposlouchávání
přiznávají
zaměstnavatelům
právo
monitorovat
zaměstnance
za
účelem
jejich
hodnocení.
V
minulosti
pohlížel
Kongres
na
monitorování
jako
na
téma,
které
je
nejlépe
ošetřit
ve
smlouvách
s
odbory.
Oponenti
v
čele
s
CWA
však
tvrdí,
že
nové
zákony
jsou
nutné,
jelikož
monitorování
se
nejvíce
využívá
v
odvětví
služeb
a
81
%
monitorovaných
pracovníků
není
odbory
zastupováno.
CWA
tvrdí,
že
monitorování
nejenom
porušuje
právo
zaměstnanců
na
soukromí,
ale
zvyšuje
u
nich
stres.
Clevelandská
organizace
kancelářských
zaměstnanců
"Nine
to
Five",
která
podporuje
návrh
pípacího
zákona,
zahájila
před
půl
rokem
činnost
soukromé
horké
linky,
na
níž
přijímá
oznámení
o
údajném
zneužití
monitorování.
Zastánci
Dellumsova
návrhu
zákona
oboustranného
souhlasu
nicméně
tvrdí,
že
je
ho
třeba,
protože
v
zákoně
o
jednostranném
souhlasu
je
obrovská
skulina.
V
současné
době
platí,
že
pokud
odposlouchává
účastník
hovoru,
může
nahrávat
bez
vědomí
druhé
osoby
na
druhém
konci
telefonní
linky.
(Zaznamenávání
soukromých
hovorů
jiných
lidí
je
nelegální
a
je
trestáno
sazbou
pěti
let
ve
vězení
a
pokutou
ve
výši
10 000
dolarů.)
Elektronický
průmysl
se
důsledně
řídí
Dellumsovým
návrhem
zákona.
Někteří
prodejci
odposlouchávacích
zařízení
-
včetně
společnosti
Communication
Control
System
Ltd.
vlastnící
Counter
Spy
Shop
a
dalších
podobných
obchodů
-
již
do
katalogů
zařazují
varování
informující
zákazníky
o
zákoně
o
jednostranném
souhlasu.
Prodejci
však
tvrdí,
že
nemohou
kontrolovat
způsob
použití
jejich
výrobků.
Společnost
Radio
Shack
uvádí,
že
uplatňuje
politiku
nedovolující
prodej
výrobků,
pokud
má
prodavač
podezření,
že
výrobek
nebude
používán
legálně.
"Všechno,
co
v
Radio
Shack
prodáváme,
má
legální
účel,"
říká
Bernard
Appel,
prezident
přidružené
společnosti
Tandy
Corp.
Dále
uvádí,
že
si
Dellumsův
návrh
zákona
ještě
neprostudoval,
ale
že
požadavek
pípacího
tónu
při
nahrávání
"by
byl
absurdní".
Společnost
Radio
Shack
si
je
přesto
vědoma
toho,
že
některé
její
výrobky
jsou
kontroverzní.
Před
několika
lety
společnost
dobrovolně
přestala
prodávat
velmi
citlivý
mikrofon
"Velké
ucho".
Tento
mikrofon,
který
uměl
zachytit
i
šustění
a
třepotání
křídel,
"byl
určen
jako
hračka
pro
děti
při
pozorování
ptáků",
uvedl
Appel.
"Dostávali
jsme
však
příliš
mnoho
stížností,
že
jej
lidé
zneužívali
k
tajnému
odposlechu
sousedů."