Sovětská
státní
banka
oznámila
90%
devalvaci
rublu
proti
dolaru
pro
soukromé
transakce,
čímž
se
zřejmě
pokouší
omezit
v
zemi
rychle
rostoucí
černý
trh
s
tvrdou
měnou.
Opatření,
které
vstoupí
v
platnost
příští
středu,
vytvoří
dvojí
devizový
kurz.
Obchodní
transakce
budou
stále
probíhat
v
oficiálním
kurzu
asi
0,63
rublu
za
dolar.
Ale
pro
sovětské
občany,
kteří
cestují
služebně
nebo
za
turistikou
do
zahraničí,
vyskočí
kurz
na
6,26
rublu
za
dolar.
Tisková
agentura
Tass
uvedla,
že
devalvace
se
bude
týkat
i
transakcí
cizinců.
Neupřesnila
ale,
a
zůstává
to
nejasné,
do
jaké
míry
budou
moci
západní
turisté
a
cizinci
žijící
v
Moskvě
těžit
z
radikálního
snížení
kurzu.
Současný
kurz
rublu
už
černému
trhu
dlouho
neodpovídá.
Poté,
co
nejvyšší
sovětský
představitel
Michail
Gorbačov
otevřel
zemi
zahraničnímu
obchodu,
se
rozpor
stále
zvětšoval.
Západní
turisté
v
Sovětském
svazu,
kteří
před
rokem
mohli
měnit
dolar
-
třebaže
nelegálně
-
asi
za
čtyři
rubly,
dostávají
teď
nabídky
na
15
rublů
i
více.
Dokonce
i
s
takovými
kurzy
mohli
mít
černí
překupníci
díky
zdejšímu
zoufalému
nedostatku
spotřebního
zboží
vysoké
zisky.
Dolary
používají
k
nákupu
západních
věcí,
třeba
videorekordérů
nebo
osobních
počítačů,
a
ty
pak
prodají
s
vysokou
přirážkou.
Současná
cena
malého
osobního
počítače,
který
na
Západě
stojí
kolem
2 000
dolarů,
se
pohybuje
mezi
50 000
a
100 000
rublů.
Dokonce
i
krabička
20
západních
cigaret
může
přijít
na
20
nebo
více
rublů.
S
více
než
300
miliardami
rublů
na
spořicích
účtech,
které
téměř
není
za
co
utratit,
si
sovětští
spotřebitelé
stěžují
na
nehorázné
ceny
za
takové
zboží
na
černém
trhu
-
ale
stejně
ho
kupují.
Moskva
již
tiše
přiznala,
že
rubl
za
mnoho
nestojí,
když
v
srpnu
oznámila,
že
bude
sovětským
zemědělcům
platit
v
tvrdé
měně
za
obilí
a
jiné
plodiny,
kterých
vypěstují
nad
státem
naplánované
kvóty.
"Absurdnost
oficiálního
kurzu
by
měla
být
každému
zřejmá,"
napsaly
odpolední
noviny
Izvestija
v
krátkém
komentáři
k
devalvaci.
Tento
krok
státní
banky
je
součástí
iniciativy
k
odstranění
nesrovnalostí
v
devizovém
kurzu,
protože
Moskva
směřuje
k
vytvoření
konvertibilního
rublu
-
k
cíli,
o
kterém
sovětští
bankéři
a
ekonomové
říkají,
že
je
ještě
daleko.
Zvěsti
o
hrozící
devalvaci
kolovaly
v
Moskvě
týdny,
ale
míra
poklesu
byla
pro
mnohé
západní
bankéře
překvapením.
"Je
o
hodně
větší,
než
jsme
čekali,"
řekl
německý
bankéř,
který
si
nepřeje
být
jmenován.
Další
krok,
který
by
mohl
mít
na
obchodníky
větší
vliv,
přijde
začátkem
příštího
měsíce,
kdy
má
Banka
pro
zahraniční
ekonomické
záležitosti
uspořádat
svou
první
aukci
cizích
měn.
Sovětské
společnosti,
které
potřebují
západní
měnu,
aby
nakoupily
zařízení
a
zásoby
v
zahraničí,
budou
moci
předkládat
nabídky.
Plány
na
aukci,
o
níž
se
předpokládalo,
že
se
bude
konat
minulé
jaro
a
stane
se
pravidelnou
akcí,
byly
zmařeny
nedostatkem
tvrdé
měny.
Sovětské
firmy,
které
nějakou
mají,
se
s
ní
nehodlají
rozloučit,
a
podniky
se
společnou
majetkovou
účastí
se
zatím
nemohou
zúčastnit.
Kreml
také
není
ochoten
tvrdou
měnu
do
aukce
poskytnout
a
její
velkou
část
používá
raději
k
financování
naléhavého
dovozu
spotřebního
zboží.
Kdyby
zahraniční
turisté
a
obchodníci
mohli
prodávat
své
peníze
volně
v
novém,
lepším
devizovém
kurzu,
umožnili
by
státní
bance
zvýšit
její
dolarové
rezervy
a
zároveň
zlikvidovat
v
ekonomice
něco
z
přebytečných
rublů.
Ale
obnosy,
které
vyměňují,
mohou
být
omezené,
například
většina
sovětských
hotelů
požaduje
od
západních
návštěvníků
platbu
v
tvrdé
měně.
Pokud
nebudou
změněna
ostatní
nařízení,
mohla
by
devalvace
způsobit
potíže
lidem,
kterým
měla
původně
pomoci:
Sovětům,
kteří
cestují
do
zahraničí.
Během
minulých
tří
let
tady
tisíce
lidí
využívaly
uvolnění
cestovních
omezení,
aby
poprvé
ochutnaly
život
za
hranicemi.
Ale
podle
současných
pravidel
si
smějí
vyměnit
za
dolary
nebo
jinou
měnu
jen
200
rublů
na
každou
cestu.
V
novém
kurzu
by
dostali
na
cestu
kolem
30
dolarů.
Zda
bude
limit
200
rublů
zvýšen,
není
zatím
jasné.
Jestliže
nebude,
pak
bude
černý
trh
s
dolary
i
nadále
kvést.