wsj0922.cz

wsj0922.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Vedoucí představitelé západní Evropy, kteří si přejí rychlé vytvoření ekonomické a měnové unie, přidávají do svého arzenálu nový argument: převratné politické změny probíhající ve východní Evropě. Francouzský prezident Francois Mitterrand, prezident Komise Evropského společenství Jacques Delors, španělský premiér Felipe Gonzalez a další začali rychlé změny na Východě spojovat s nutností uspíšit změny na Západě. Zdůrazňují, že tím nejlepším způsobem pro Západ, jak by mohl pomoci Východu, je rychlejší směřování k ekonomické a měnové jednotě západní Evropy. Tak by se na trh orientovaný systém stal přitažlivějším pro východní země, argumentují, a byl by umožněn příliv větší ekonomické pomoci a technologického know-how ze Západu na Východ. "Jedinou možnou odpovědí na výzvu, před kterou nás postavil Východ," řekl včera v Evropském parlamentu ve Štrasburku Mitterrand, "je posilovat a urychlovat spojování a soudržnost Evropského společenství." Mitterrand navrhl, aby na příští podzim byla svolána konference, kde by byla napsána nová smlouva o ES umožňující vznik Evropské centrální banky, a aby tato smlouva byla ratifikována do roku 1992. Mitterrand rovněž navrhl samostatnou "banku pro Evropu", která by na Východ přiváděla peníze na rozvoj. Jedním z východisek pro spojování změn na Východě se změnami na Západě je názor, že navzdory zřejmým strategickým a ekonomickým zájmům USA je integrování 110 milionů východních Evropanů s 320 miliony západních Evropanů v první řadě úkol pro Evropany. Evropský stratég říká: "USA mají sklon vidět východní Evropu [bez Sovětského Svazu] tak, jako Evropa vnímá Latinskou Ameriku: je důležitá, ale je daleko. Ale pro nás v západní Evropě to jsou evropští sousedé." Znovu spojená Evropa znamená velké změny ve 40 let starých vojenských a ekonomických zásadách. Pravděpodobně dojde k přirozené dělbě práce, říká Francois Heisbourg, ředitel Mezinárodního institutu pro strategické studie v Londýně, USA se bude více zabývat strategickými problémy se Sovětským svazem a západní Evropa se více zapojí do poskytování zvláštní pomoci Východu. Prvním krokem bylo jmenování Komise ES jako koordinátora západní pomoci Polsku a Maďarsku na červencovém ekonomickém summitu předních průmyslových zemí. Tato dělba je částečně diktována ekonomicky: západní Německo je čistý vývozce kapitálu, zatímco USA ne. Zatímco americká snaha pomoci je omezena rozpočtovými problémy, Francie včera oznámila tříletý plán pomoci Polsku v hodnotě čtyř miliard francouzských franků (650 milionů dolarů). Navzdory náhlým změnám strategické rovnováhy zůstávají někteří nejvyšší představitelé západní Evropy, zvláště britská premiérka Margaret Thatcherová, ohledně politické a ekonomické jednoty Evropy skeptičtí, a pravděpodobně si své názory nenechají vztahy mezi Východem a Západem změnit. Ale britští komentátoři pomalu začínají obě témata spojovat. "Potřebujeme západní Ostpolitik," říká John Roper z londýnského Královského institutu pro mezinárodní záležitosti a naráží tak na dlouhotrvající politiku západního Německa, diplomatické otevírání se Východu. "Co se týče Polska a Maďarska, je třeba přemýšlet o ekonomickém přístupu cukru a biče, který by je donutil v reakci na odstraňování všech našich tarifních bariér nastavit realisticky ceny." Připomíná, že Marshallův plán americké pomoci Evropě "nejenom přinesl peníze poválečné Evropě, ale také liberalizoval a otevřel trhy". Francouzská analýza jde ještě dál. "Většina vedoucích představitelů Západu se nakonec dohodla, že si všichni přejí, aby perestrojka [politika ekonomické restrukturalizace podle sovětského nejvyššího představitele Michaila Gorbačova] uspěla," říká Hubert Vedrine, Mitterrandův bezpečnostní poradce. "Ale ještě nevypracovali závěry pro pracovní taktiku." Dodává, že vzhledem k rozpadu komunismu a úporné Gorbačovově snaze zotavit sovětskou ekonomiku "je v našem zájmu řízená transformace, poklidná nukleární reakce, takže bychom mu měli pomoci, a to nejenom slovy". Řízení změny, dodává, bude vyžadovat mnohem víc pomoci a vedoucí úlohu ES, zvláště při řešení otázky znovusjednocení Německa. Thierry de Montbrial, ředitel Francouzského ústavu pro mezinárodní vztahy v Paříži, říká, že není jasné, co přesně západní Německo chce. Jakékoli protlačení Gorbačovovy vize "společného evropského domu", znamenající konečné rozpuštění ES, sovětsko-německou spolupráci a stažení sil USA, "by bylo velmi, velmi vážný problém", říká. Nevěří, že se vynoří bismarckovský super stát, který by vládl Evropě, avšak varuje před "rizikem hluboké proměny v srdci Evropského společenství, pocházející ze sice demokratického, ale příliš silného Německa". Dodává: "My a zbytek ES si musíme nyní s Němci na rovinu promluvit a tato budoucí rizika jim přednést." Zatímco se mnoho komentátorů, zvláště francouzských, obává, že ukvapené a emocionální reakce na změny Východu by mohly vést k nebezpečným tlakům na odzbrojení Evropy a urychlené stažení amerických vojsk, John Roper v Londýně vidí mnohem pozitivnější scénář. "Zdá se, že z Moskvy přichází zpráva, že nabídku dohody," říká. "Chtějí nové ujištění, že se nepokusíme podkopat či zničit Varšavskou smlouvu... Na oplátku by si Spojené království a Francie mohly ponechat své nukleární zbraně. Dodává: "Jakmile budou obě strany spokojené, mělo by být mnohem lehčí udělat větší pokrok v ekonomických a sociálních reformách, které začínají probíhat na Východě.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View