Uprostřed
zmatku
a
narůstajících
obav
z
toho,
zda
je
vůbec
možno
zabránit
pádu
celého
loďařského
průmyslu
země,
jednají
představitelé
finské
vlády
s
věřiteli
společnosti
Waertsilae
Marine
Oy,
významné
loděnice,
která
si
tento
týden
podala
žádost
o
ochranu
před
bankrotem.
V
sázce
je
téměř
10 000
pracovních
míst
v
sektoru,
který
je
hlavní
oporou
finské
poválečné
ekonomické
obrody.
Loďařství
se
stalo
pýchou,
když
si
finské
loděnice
udržely
ziskovost
i
dlouho
poté,
co
jejich
konkurenti
všude
po
Evropě
zbankrotovali.
Pokud
se
však,
jak
se
mnozí
obávají,
k
řadě
neúspěšných
loděnic
přidá
i
společnost
Waertsilae
Marine,
mohlo
by
se
stát,
že
by
zůstalo
v
paměti
především
jako
skvrna
na
finské
mezinárodní
pověsti.
Nahromadění
objednávek
loděnice
ve
výši
6,5
miliardy
finských
marek
(1,54
miliardy
dolarů)
zahrnuje
20
lodí,
které
si
objednali
velcí
mezinárodní
námořní
přepravci,
včetně
tří
lodí
pro
společnost
Carnival
Cruise
Lines
Inc.
Miamská
společnost
Carnival
uvedla,
že
první
ze
tří
lodí
by
měla
být
dodána
příští
měsíc,
právě
včas
pro
zimní
turistickou
sezónu
v
Karibiku.
Druhá
loď
by
měla
být
dodána
na
podzim
roku
1990
a
třetí
na
podzim
roku
1991.
Jeden
analytik
uvedl,
že
první
loď
pravděpodobně
bude
dodána
víceméně
včas,
ale
že
firma
Carnival
patrně
bude
muset
zaplatit
až
o
25
%
víc,
aby
získala
i
druhou
a
třetí
loď.
Všechny
lodě
jsou
pojištěny
úvěrovými
zárukami
ze
strany
státního
výboru
pro
financování
exportu,
ačkoli
není
jasné,
zda
skutečně
budou
postaveny.
Bankéři
se
obávají
toho,
že
pokud
vláda
účinně
pohrozí
tím,
že
stáhne
své
závazky
ohledně
záruk,
loďaři
budou
oponovat
smrští
právních
pří.
Státní
úvěrové
záruky
zřídkakdy
bývají
předmětem
sporů.
Několik
bankéřů
však
uvedlo
možné
paralely
mezi
případem
Waertsilae
Marine
a
pádem
norské
státní
společnosti
Kongsberg
Vappenfabrikk
AS
před
dvěma
roky.
V
tomto
případě
mezinárodní
banky
a
investoři
utrpěli
velké
ztráty,
protože
se
mylně
domnívali,
že
dluh
společnosti
s
sebou
nese
implicitní
státní
záruky.
Pochyby
ohledně
kvality
státních
záruk
na
úvěry
by
mohly
snížit
konkurenceschopnost
finských
společností
na
světových
trzích,
kde
je
financování
často
klíčem
k
získávání
zakázek,
varují
analytici.
Bankéři
uvádějí,
že
finské
státní
společnosti,
kterým
navíc
budou
chybět
formální
státní
záruky,
by
se
mohly
setkat
s
většími
obtížemi
při
získávání
finančních
zdrojů
na
finančních
trzích.
Pondělní
rozhodnutí
vyhlásit
bankrot,
přijaté
většinou
státem
jmenovaných
ředitelů
společnosti
Waertsilae
Marine,
bylo
oproti
předchozí
vládní
politice
náhlou
otočkou
čelem
vzad.
V
srpnu
vláda
hrála
hlavní
roli
při
rozsáhlém
restrukturování
problematické
loděnice.
V
té
době
čelila
loďařská
jednotka
vlastněná
ze
71
%
konglomerátem
Oy
Waertsilae
potenciálním
ztrátám
odhadovaných
na
jednu
miliardu
finských
marek
a
byla
na
hranici
likvidace.
Na
základě
plánu
na
záchranu
prodala
společnost
Waertsilae
svůj
51%
podíl
skupině
bank
a
penzijních
fondů.
Vláda
se
pak
zaručila,
že
bude
financovat
dokončení
nahromaděných
objednávek,
a
převzala
řízení
správní
rady.
Od
představitelů
vlády
se
čekalo,
že
sloučí
firmu
Waertsilae
Marine
se
dvěma
dalšími
problematickými
firmami,
čímž
by
bylo
zajištěno
přežití
Finska
coby
národa
loďařů.
Vláda
strávila
většinu
loňského
roku
snahou
realizovat
takový
plán,
z
něhož
však
sešlo,
když
mateřský
koncern
Waertsilae
na
poslední
chvíli
vycouval.
Po
restrukturalizaci
společnosti
Waertsilae
Marine
a
podpoře
v
podobě
státní
záruky
úvěru
obnovily
dvě
velké
věřitelské
banky,
Union
Bank
of
Finland
a
státem
řízená
Postipankki,
půjčky
poskytované
loděnici
na
provozní
kapitál.
Jenže
bankéři
nedávno
dostali
strach,
jelikož
si
zástupci
vlády
stěžovali
na
zkreslené
informace
o
aktuální
finanční
situaci
loděnice
a
naznačili,
že
by
záruky
úvěru
mohly
být
staženy.
Jedinci
obeznámení
s
pondělním
zasedáním
rady
uvedli,
že
právě
odmítnutí
ze
strany
státu
výslovně
opětovně
stvrdit
záruky
úvěru
vedlo
společnosti
Union
Bank
a
Postipankki
k
pozastavení
půjček
společnosti
Waertsilae
Marine.
Při
rozhodujícím
klání
v
zasedací
síni
správní
rady
hlasovali
státem
jmenovaní
ředitelé
evidentně
na
základě
instrukcí
od
finského
ministra
průmyslu
Ilkky
Suominena
pro
návrh
na
bankrot.
Analytici
uvádějí,
že
Suominen
má
poslední
dobou
čím
dál
tím
větší
starosti
s
potenciální
finanční
expozicí
státu,
jelikož
ztráty
koncernu
Waertsilae
Marine
vystřelily
vzhůru
tak,
že
se
nakonec
srpnové
odhady
více
než
zdvojnásobily.
S
poznámkou,
že
Švédsko
v
sedmdesátých
letech
promarnilo
v
marné
snaze
zachránit
loďařský
průmysl
státní
dotace
ve
výši
asi
35
miliard
švédských
korun
(5,47
miliardy
dolarů),
prohlásil
jeden
z
analytiků,
že
se
Suominen
možná
rozhodl
redukovat
ztráty
Finska
jednou
provždy.
Řídící
pracovníci
ministerstev
se
během
týdne
tajně
radili
s
věřiteli
ve
snaze
dohodnout
se
na
nějaké
formě
restrukturalizace,
která
by
udržela
Waertsilae
Marine
v
provozu.
Rozhovory
by
se
mohly
táhnout
týdny,
než
dojdou
k
nějakému
konkrétnímu
výsledku,
uvedly
zdroje
obeznámené
s
jednáními.
Jedno
řešení
by
bylo
prodat
loděnici
někomu
zvnějšku.
Jenže
zájemců
je
málo,
pokud
se
vůbec
nějací
najdou.
Analytici
uvedli,
že
v
důsledku
potenciálních
ztrát
je
jakýkoli
plán
na
záchranu
nereálný,
tedy
pokud
politici
opět
nezmění
kurs
plavby
a
nedohodnou
se
na
tom,
že
se
chopí
financování.
Loďaři,
kteří
mají
u
společnosti
Waertsilae
Marine
objednané
lodě,
se
tak
zatím
ocitají
v
nejisté
situaci.