wsj0595.cz

Manželky nemusí mít vždy prospěch z toho, když muži pomáhají v domácnosti KDYŽ MANŽELÉ začnou dělat více domácích prací, spíše než domácí práce své manželky, převezmou práce, které dělají děti. Výzkumníci společnosti Rand Corp., Linda Waiteová a Frances Goldscheider, analyzovali velký vzorek vdaných žen, které vychovávaly alespoň jedno dítě ve věku mezi šesti a 18 lety. Ženy uvedly, který člen rodiny obvykle různé domácí práce dělá a z jak velké části se na domácích pracích podílí. Není překvapující, že manželky, ať už pracující či nepracující, dělaly většinu - asi 80 % nákupů, praní a vaření a přibližně ze dvou třetin uklízely, myly nádobí, staraly se o děti a měly na starosti rodinné papírování. Pouze pokud šlo o technické práce a údržby, dělaly ženy méně než polovinu. Výzkumníci ale zjistili, že zatímco domácí práce, které měly za úkol děti, matce podstatně ulehčily, manželova pomocná ruka "snížila dětskou zátěž téměř o 50 %, ale odpovědnost manželky snížila jen nepatrně". Zvláště viditelné to bylo u párů s vyšším vzděláním. V těchto rodinách muži vykonávali o 80 % více domácích prací než v párech s pouze středním vzděláním. Ale děti vzdělaných rodičů dělaly o 68 % méně domácích prací než děti v méně vzdělaných rodinách. "Je zřejmé," říká Waiteová, "že zvyšující se vzdělání má největší vliv na to, kdo manželce, respektive matce, pomáhá. Podíl ženy se snižuje, ale jen nepatrně." Pacienti si péči v domovech důchodců většinou platí sami DALEKO MÉNĚ, než se dříve předpokládalo, je obyvatel pečovatelských domů, kteří sami sebe přivedou na mizinu, ukazují to dvě nedávno provedené studie. Vlády jednotlivých států dávají velmi nízké stropy na to, kolik majetku mohou lidé vlastnit, nebo na to, jaký mohou mít příjem, chtějí-li dostávat sociální příspěvky na účty za lékařskou péči. Všeobecně se mělo za to, že přibližně čtvrtina až polovina všech starších dlouhodobě léčených pacientů je nucena utratit všechno a dostat se za hranici chudoby, než budou mít nárok na zdravotní příspěvek. Ale nezávislé zprávy od Joshuy Weinera a Denise Spenceho z institutu Brookings Institution a od Korbina Liu z institutu Urban Institute zjišťují, že "překvapivě malé procento" - jen asi 10 % - obyvatel domovů důchodců začíná jako soukromý plátce, a než zemře nebo je z domova propuštěno, "zruinuje se" během pobytu v jediném pečovatelském domě na úroveň pomoci. (Další třetina zdravotní příspěvky dostává, už když do pečovatelského domu nastupuje, což je podstatně vyšší podíl, než výzkumníci očekávali.) Ale pozoruhodně velké procento - přes polovinu - tvoří soukromí plátci, kteří si platí celý svůj pobyt, a to i když je poměrně dlouhý. Asi třetina platí z vlastní kapsy, zbytek pokrývá státní zdravotní pojištění, soukromé pojišťovny nebo systém pro válečné vysloužilce Veterans Administration. Podkladem pro obě zprávy je vzorek několika tisíc pacientů, kteří se v roce 1985 účastnili celonárodního průzkumu pořádaného vládou. Autoři z obou institutů, Brookings i Urban Institute, ale varují, že většina pobytů v pečovatelských domech má poměrně krátké trvání a dosažení úrovně, na které má pacient na příspěvek nárok, je pravděpodobnější při neobvykle dlouhém pobytu či pobytech opakovaných. A navíc, poznamenávají, ti, kteří zvládají platit ze svého, toho často docílí jen díky tomu, že prodají svůj dům, vyberou celoživotní úspory či využijí značné pomocí dětí a dalších příbuzných. Mladí Reaganovy éry si udržují liberální postoj REAGANOVA GENERACE mladých lidí, kteří politicky dospěli během vlády prezidenta Ronalda Reagana - zaujímají podle NORC, výzkumného centra sociálních věd na Chicagské univerzitě, pevný liberální postoj ve věci rasy a pohlaví. Mnoho politických analytiků uvažovalo o tom, že z Reaganovy éry vyjde silně konzervativní mladá generace. Nejnovější průzkumy veřejného mínění, které centrum NORC provedlo, zjistily, že nejmladší dospělí jsou skutečně více proreaganovští či prorepublikánští než ostatní dospělí. Ale, jak říká vedoucí výzkumu Tom Smith, toto "se nepromítá do obecné podpory konzervatismu či do konzervativních pozic v záležitostech feminismu a občanských práv". Odpovědi na dvanáct otázek v celonárodních průzkumech v letech 1986, 1987, 1988 a 1989 ukazují, že muži a ženy ve věku 18 až 24 let jsou podstatně liberálnější ve věcech rasy a pohlaví, než byla stejná věková skupina při průzkumech provedených centrem NORC na počátku 70. a 80. let. Byli také stejně nebo více liberální než jakákoli jiná věková skupina v průzkumech mezi lety 1986 až 1989. Například 66 % osob ve věku 18 až 24 let v posledních čtyřech průzkumech podporovalo zákon o "otevřeném bydlení", který zakazoval vlastníkům domů odmítat prodej potenciálním zákazníkům z rasových důvodů. Toto je porovnáváno s 58 % stejné věkové skupiny v průzkumech mezi lety 1980 až 1982 a s 55 % v průzkumech z let 1972 až 1975. S otázkou, zda souhlasí, či nesouhlasí s tím, že muži se do politiky citově více hodí než ženy, nesouhlasilo 70 % Reaganovy generace, zatímco v dřívějších letech to bylo necelých 60 % mladých mužů a žen. Drobnosti OSAMĚLÍ a rozvedení lidé se s daleko větší pravděpodobností stávají kuřáky než lidé žijící v manželství, zjistilo Centrum pro kontrolu nemocí... Národní výzkumná rada uvádí, že současní postgraduální studenti jsou jedni z nejpomalejších v získávání titulu PhD. Odhaduje, že časový interval mezi ukončením vysoké školy a získáním titulu PhD. se za posledních 20 let prodloužil o 30 %, dnes se průměrně pohybuje od 7,4 let v přírodních vědách až po 16,2 let v pedagogice.