Zpěvačka
Bette
Midlerová
získala
podle
výroku
poroty
federálního
soudu
odškodnění
ve
výši
400 000
dolarů
od
společnosti
Young
&
Rubicam
v
případu,
který
ohrožuje
obecně
rozšířenou
praxi
reklamního
průmyslu,
kdy
se
při
nabízení
produktů
využívají
"imitátoři"
umělců.
Rozhodnutí
federálního
soudu
v
Los
Angeles
se
týká
televizní
reklamy
z
roku
1985
na
automobil
Mercury
Sable,
kterou
agentura
Young
&
Rubicam
zhotovila
pro
společnost
Ford
Motor
Co.
Tato
reklamní
agentura
oslovila
Midlerovou,
aby
zde
vystoupila,
ta
však
odmítla,
přičemž
jako
důvod
uvedla
dlouhotrvající
zásadu
odmítání
práce
pro
reklamu.
Agentura
se
poté
obrátila
na
bývalou
doprovodnou
zpěvačku
Midlerové,
která
se
v
reklamě
objevila
a
zazpívala
to,
co
bylo
všeobecně
považováno
za
více
než
věrnou
imitaci
hitu
Midlerové
z
roku
1973
"Do
You
Wanna
Dance
(Chceš
tančit)".
Odvolací
soud
sdělil:
"Je-li
charakteristický
hlas
profesionálního
zpěváka
všeobecně
známý
a
je-li
záměrně
napodobován
za
účelem
prodeje
nějakého
produktu,
pak
si
prodejci
přivlastnili
něco,
co
jim
nenáleží."
Soudce
při
soudním
procesu
před
porotou
uvedl,
že
proto,
aby
byla
společnost
Ford
uznána
zodpovědnou,
není
dostatek
důkazů.
Společnost
Young
&
Rubicam
v
prohlášení
označila
výrok
za
"politováníhodní,
avšak
snesitelný".
Peter
Laird,
losangeleský
právník
Midlerové,
řekl:
"Domníváme
se,
že
výrok
utvrdí
její
pozici
a
naši
pozici
v
tom
směru,
že
inzerenti
reklam
a
reklamní
agentury
nemohou
beztrestně
napodobovat
hlas
známých
umělců.
To
je
vlastnické
právo,
které
náleží
umělci."
Odškodné,
byť
je
včetně
sankční
náhrady
škody,
o
kterou
Bette
Midlerová
usilovala,
o
dost
nižší
než
10
milionů
dolarů,
patrně
přiměje
ty
z
Madison
Avenue
k
tomu,
aby
se
znovu
zamysleli
nad
tím,
jak
využívají
známé
písně
v
reklamách.
Loňské
rozhodnutí
odvolacího
soudu
například
mělo
za
následek
několik
žalob
a
údajně
i
nedávnou
soudní
žalobu
dědiců
zpěváka
Bobbyho
Darina
proti
společnosti
McDonald's
Corp.
kvůli
jejím
televizním
reklamám
na
maskota
"Mac
Tonight",
což
je
ostrá
parodie
na
ochrannou
známku
Bobbyho
Darina
"Mack
the
Knife
(Mackie
Messer)".
Toto
rozhodnutí
odvolacího
soudu
z
minulého
roku
bylo
obzvláště
překvapivé,
jelikož
stejný
soud
v
roce
1970
zamítl
projednávání
podobného
případu,
týkajícího
se
zpěvačky
Nancy
Sinatrové
a
reklamy
na
pneumatiky
-
rovněž
produktu
společnosti
Young
&
Rubicam.
Sinatrová
podala
žalobu
ohledně
uvedení
písničky
"These
Boots
are
Made
for
Walkin
(Boty
proti
lásce)"
v
reklamě.
V
té
době
byl
soud
názoru,
že
takový
požadavek
by
byl
v
rozporu
s
federálním
zákonem
o
autorských
právech,
který
vždy
zakročil
proti
neoprávněným
pořizováním
kopií
písní
a
hudebních
skladeb,
avšak
ještě
nikdy
proti
jejich
provedením.
"Trochu
deprimující
je
to,
že
v
odvolacím
soudu
v
Kalifornii
jsou
tři
staří
muži,
kteří
přijdou
s
prohlášením,
že
Nancy
Sinatrová
osobitý
hlas
nemá,
kdežto
Bette
Midlerová
ano.
Nejsem
si
jist,
zda
soudci,
kterých
si
většinou
velmi
vážím,
jsou
vhodnými
zdroji
pro
rozlišování
popových
zpěváků,"
řekl
Richard
Kurnit,
newyorský
právník
v
oblasti
reklamy.
Přesto
Kurnit
řekl,
že
poslední
rozhodnutí
mají
odrazující
účinek.
"Lidé
si
kvůli
tomu
pořádně
rozmyslí,
jak
využívají
hudbu
a
přinutí
je
to
k
větší
obezřetnosti
při
specifickém
provedení
písně
v
její
nejznámější
verzi,"
řekl.
Na
tomto
článku
se
podílela
Joanne
Lipmanová.