Když
v
roce
1978
na
Clevelandské
klinice
neurochirurg
Walter
Levy
a
jeho
kolegové
jedné
ženě
opatrně
vyjímali
nádor
z
páteře,
vše
se
zdálo
být
v
pořádku.
Využitím
slabých
elektrických
šoků
vysílaných
do
jejích
nohou
dokázali
sledovat
činnost
smyslových
nervů.
Šoky
vytvářely
nervové
impulsy,
které
putovaly
páteří
až
do
mozku
a
pak
se
zřetelně
zobrazily
na
monitoru
snímajícím
mozkové
impulsy,
což
znamenalo,
že
velmi
choulostivá
tkáň
páteře
zůstala
neporušena.
Doktor
Levy
říká,
že
potom
"se
probudila
ochrnutá".
Vysvětluje,
že
poškozeny
byly
její
motorické
nervy,
jejichž
činnost
nemohla
být
sledována
zároveň
s
činností
smyslových
nervů.
Dodává,
že
ho
tato
tragédie
"povzbudila"
k
tomu,
aby
se
snažil
najít
způsob,
jak
podobným
případům
předcházet.
Odpověď
na
otázku
dr.
Levyho
by
mohla
přijít
s
novým
typem
magnetické
mozkové
sondy,
přístrojem,
který
on
a
spousta
dalších
amerických
výzkumníků
studuje
s
velkými
nadějemi.
Kromě
příslibu
bezpečnějších
operací
páteře
by
sonda
mohla
zkvalitnit
diagnózu
mozkových
a
nervových
chorob,
jakými
jsou
například
mozková
mrtvice
a
roztroušená
skleróza.
Možná
nejvíce
vzrušující
je
to,
že
nám
přístroj
doširoka
otvírá
okno
k
tomu,
jak
mozek
funguje.
Sonda,
která
je
bezbolestná,
neinvazivní
a
očividně
bezpečná,
využívá
silných
magnetických
polí
k
vyvolání
malých
elektrických
výbojů
v
mozku.
Pokud
se
umístí
nad
částí
mozku,
která
ovládá
motoriku,
ruční
elektromagnety
vytvoří
nervové
podněty,
které
oživí
motorické
nervy
a
aktivují
svaly,
přičemž
způsobí,
řekněme,
škubnutí
prstem.
V
zásadě
umožní
doktorům
zkoumat
motorický
systém
člověka
stejným
způsobem,
jako
elektrikář
zkouší
elektrické
obvody
v
domě
tím,
že
jimi
nechá
procházet
proud.
"Doposud
neexistoval
žádný
objektivní
způsob
měření
motorických
funkcí,"
říká
Keith
Cappa,
neurolog,
který
s
těmito
přístroji
provádí
klinické
testy
v
Massachusettské
všeobecné
nemocnici
v
Bostonu.
"Jediné,
co
jsme
mohli
pacientovi
říct,
bylo
'stiskněte
mi
co
nejsilněji
prsty'
nebo
'zvedněte
ruku'.
Tyto
testy
jsou
v
nejlepším
případě
subjektivní,
avšak
když
je
pacient
v
bezvědomí,
nespolupracuje
vůbec.
Magnetická
stimulace
mozku
byla
zahájena
počátkem
dvacátého
století,
když
výzkumníci
pomocí
magnetů
vyvolali
záblesky
světla
v
zorném
poli.
V
60.
letech
20.
století
výzkumníci
z
Kliniky
Mayo
vyvinuli
magnetické
přístroje
ke
stimulaci
motorických
nervů
v
ruce
a
dalších
končetinách.
Ale
co
se
týče
testování
mozku,
tyto
nepraktické
nástroje
"vyžadovaly,
aby
pacienti
stáli
na
hlavě",
říká
Reginald
Bickford,
výzkumník
z
Univerzity
státu
Kalifornie
v
San
Diegu.
Obor
se
vzepjal
v
roce
1985
poté,
co
vědci
na
britské
Sheffieldské
univerzitě
vyvinuli
pro
mozkovou
stimulaci
praktický,
kompaktní
magnet.
Od
té
doby
se
na
americkém
trhu
objevily
nejméně
dvě
obchodní
verze
a
prodalo
se
jich
odhadem
500.
Konference
o
těchto
přístrojích
přitáhla
v
srpnu
do
Chicaga
více
než
100
výzkumníků,
kteří
přednášeli
studie
o
všem
od
mapování
mozku
po
fyzikální
terapii.
"Nemyslíme
si,
že
bychom
(tyto
přístroje)
zatím
mohli
v
chirurgii
používat
běžně,
ale
jsme
tomu
blízko,"
říká
dr.
Levy,
který
v
současné
době
působí
na
Pittsburghské
univerzitě.
Dodává,
že
problémem
je,
že
mozek
je
v
anestézii
vůči
magnetické
stimulaci
odolnější
než
v
bdělém
stavu.
Charles
Tator,
neurochirurg
z
Torontské
univerzity,
říká,
že
tyto
přístroje
by
mohly
pomoci
ukázat,
kdy
pomůže
chirurgický
zákrok.
Například
ochrnuté
oběti
autohavárií
někdy
mají
neporušenou
část
tkáně
páteře,
která
umožní
částečné
uzdravení,
je-li
při
neodkladném
chirurgickém
zákroku
zachována.
Takové
operace
se
však
zpravidla
neprovádějí,
protože
bezprostředně
po
úrazu
nejsou
žádné
známky
toho,
že
by
operace
něčemu
prospěla.
Dr.
Tator
říká,
že
kdybychom
u
těchto
lidí
"byli
schopni
obnovit
funkci
končetin,
cena
(magnetických
stimulátorů)
by
nám
připadala
směšná".
Vědci
varují,
že
existuje
jistá
možnost,
že
by
tato
magnetická
metoda
mohla
způsobovat
epileptické
záchvaty.
Avšak
u
stovek
lidí,
které
byly
na
těchto
přístrojích
testovány,
nebyly
zaznamenány
žádné
závažné
problémy.
Kromě
toho,
že
se
cítíte
jako
loutka,
kterou
vodí
za
neviditelné
provázky,
máte
silný
pocit,
"že
vám
někdo
klepe
na
hlavu",
říká
Sam
Bridgers,
neurolog,
který
zkoumal
mozkové
simulátory
na
Yaleské
univerzitě.
Jedním
patrným
vedlejším
účinkem
je
drobné
zvýšení
produkce
mozkových
hormonů.
A
někteří
lékaři,
kteří
na
sobě
provedli
hodiny
testů,
hlásili
přechodné
bolesti
hlavy.
Verze
těchto
magnetických
přístrojů
nyní
prodávají
nejméně
dvě
společnosti,
společnost
Cadwell
Laboratories
Inc.
z
města
Kennewick
ve
státě
Washington
a
společnost
Novametrix
Medical
Systems
Inc.
z
města
Wallingford
v
Connecticutu.
Tyto
nástroje,
které
lze
za
cenu
12 500
dolarů
považovat
podle
lékařských
měřítek
za
levné,
nebyly
pro
prodej
v
USA
schváleny
jako
mozkové
stimulátory,
ale
prodávají
se
na
stimulaci
nervů
rukou,
nohou
a
dalších
částí
těla
kromě
mozku.
Výzkumníci
mohou
zažádat
o
povolení
na
využívání
sond
ke
zkoumání
mozkové
činnosti.
Tým
pod
vedením
Deana
Curriera,
výzkumníka
v
oboru
fyzikální
terapie,
testuje
na
Univerzitě
státu
Kentucky
tyto
stimulátory
v
kombinaci
s
elektrickými
šoky
za
účelem
vyvolávání
svalových
stahů,
což
pomáhá
předejít
ochabování
stehenních
svalů
po
operaci
kolene.
Podobně
tým
výzkumníků
z
Purdueovy
univerzity
pod
vedením
W.
A.
Tackera,
odborníka
na
výzkum
srdce,
doufá,
že
objeví
způsob,
jak
magneticky
vyvolat
stahy
srdečního
svalu.
Je
možné,
že
tyto
přístroje
budou
jednou
fungovat
jako
provizorní
kardiostimulátory
nebo
zařízení
k
obnovení
činnosti
zastaveného
srdce,
říká
dr.
Tacker,
jehož
prototypu
se
přezdívá
"Thackerův
kousek".
Avšak
mezi
oblasti,
v
nichž
má
toto
zařízení
nejpozoruhodnější
možnosti,
patří
mozek.
Vědci
z
Národních
institutů
zdraví,
kteří
vyšetřují
pomocí
těchto
stimulátorů,
nedávno
odhalili,
jak
mozek
reorganizuje
zdroje
řízení
motoriky
po
odstranění
jeho
části.
Očekává
se,
že
podobné
výzkumy
objasní,
jak
se
přeskupuje
mozek
pacientů
po
mozkové
mrtvici
-
první
krok,
jak
tomuto
procesu
pomoci
a
urychlit
rehabilitaci.
Pomocí
těchto
nových
nástrojů
vědci
také
zkoumají
paměť
a
vnímání.
Na
Státní
newyorské
univerzitě
(SUNY)
v
Brooklynu
výzkumníci
promítají
lidským
pokusným
králíkům
na
monitor
dvě
skupiny
různých
písmen.
Mezi
jednotlivými
záběry
dostanou
subjekty
pomocí
magnetického
stimulátoru
šok
do
určité
oblasti
mozku.
Když
je
šok
přesně
načasovaný,
subjekty
si
nevybaví,
že
by
viděly
první
skupinu
písmen.
"Kam
je
odveden
první
podnět?"
ptá
se
neurolog
z
týmu
SUNY
Paul
Maccabee.
"Snažíme
se
odpovědět
na
otázku,
která
nabízí
mnoho
teorií",
jako
například
kde
přesně
a
jak
mozek
zpracovává
signály
přicházející
z
oka.
On
a
jiní
tvrdí,
že
nástroje
jsou
natolik
slabé,
že
paměť
neohrožují.
Jak
tým
SUNY,
tak
i
výzkumníci
z
Národní
magnetické
laboratoře
z
města
Cambridge
v
Massachusetts
pracují
se
silnějšími
magnetickými
mozkovými
stimulátory.
Neurologové
tvrdí,
že
tyto
silnější
přístroje
by
mimo
jiné
měly
být
schopny
vyvolat
napůl
zapomenuté
vzpomínky
a
způsobit
změny
nálady.