wsj0242.cz

Někteří spojenci Spojených států si stěžují, že prezident Bush příliš tlačí na urychlení rozhovorů o konvenčních zbraních, čímž vytváří riziko, že se vyjednavači dopustí chyb, které by mohly ovlivnit bezpečnost v Západní Evropě na celá léta. Obavy z tempa vídeňských rozhovorů - které jsou zaměřeny na zničení asi 100 000 zbraní a na zásadní omezení a přeskupení sil ve střední Evropě - se ozývají také v Pentagonu. Bush volá po dohodě nejpozději do příštího září. Někteří představitelé americké obrany se však domnívají, že by Severoatlantická aliance měla věnovat více času prověření dlouhodobých důsledků zvažovaných návrhů. Na jednu stranu se představitelé Pentagonu, kteří nechtějí být jmenováni, obávají, že Spojené státy budou mít daleko větší problémy přesvědčit Evropany, aby si na svém území ponechali nějaké jaderné střely s krátkým doletem, když se sovětské ozbrojené síly ztenčují. Zároveň ale tvrdí, že pokud si Západ v Evropě neponechá zbytkové množství jaderných zbraní, zvýší omezení sil NATO podle smlouvy možnost konvenčního sovětského útoku. Mezi spojenci, kteří se obávají termínu dohody, jsou Britové, Francouzi a menší spojenci NATO, z nichž někteří nemají vhodné týmy k tomu, aby mohli rychle zodpovědět otázky, které vyvstávají kolem toho, co je obecně považováno za dosud nejsložitější rozhovory o kontrole zbrojení. Zatím si nikdo ze spojenců otevřeně nestěžoval, čímž se udržuje dojem, že NATO souhlasí s Bushovým stanoviskem, totiž že nejvyšším vyjednávacím cílem Západu je rychlá dohoda, která by snížila sovětské konvenční síly na úroveň NATO. Přestože vyjednavačům NATO zbývá podle Bushova časového plánu jen 10 měsíců, stále zápasí se zdánlivě základními otázkami typu "Co je to tank?". Pět ze šesti kategorií zbraní k vyjednávání nebylo dokonce ještě definováno. Tanky jsou v současnosti definovány jako obrněná vozidla o hmotnosti 25 tun a více, která nesou velké zbraně. Sověti věc zkomplikovali návrhem na započtení lehkých tanků o hmotnosti pouhých 10 tun. Oleg A. Grinevsky, hlavní sovětský vyjednavač v rozhovorech o konvenčních zbraních, tvrdí, že by to znamenalo, že by Sověti museli zničit asi 1 800 tanků, zatímco Spojené státy by neztratily nic, protože v Evropě žádné lehké tanky nemají. Věc je ale problematičtější, než se zdá. Francie, Británie a Itálie mají všechny lehké tanky, které by chtěly z rozhovorů vyjmout. A někteří analytici americké armády se obávají, že cílem navrhované sovětské změny definice je zamezit Spojeným státům vyvíjet lehčí, lépe přepravitelné a moderně vybavené tanky. Definování bojového letounu je ještě obtížnější. Sověti trvali na zahrnutí vzdušných sil do rozhovorů, pak se ale snažili o vynětí asi 4 000 ruských letadel, protože jsou "výhradně obranná". NATO neustoupilo a trvá na tom, že jakékoliv letadlo, které nese zbraně, je schopné útočit. Spor o tuto věc je podle jednoho představitele Spojených států možnou "brzdou smlouvy" a jen prezident Bush a sovětský šéf Michail Gorbačov jej mohou být schopni vyřešit. Ještě spletitější problémy jsou s účetnictvím. Například Řecko a Turecko jsou podezřívány ze zveličování svého arzenálu v naději, že mohou vyjít ze smlouvy o snížení počtu zbraní s velkými zůstatkovými silami, aby jeden stát zastrašil druhý. Další státy si nejsou jisté, kolik zbraní ve svém arzenálu vlastně mají. "Bude to prostě ledabylé, jak na naší straně, tak na jejich [Varšavské smlouvy]," říká jeden analytik NATO. Zdá se, že zatím ani na Bushovu vládu ani na odborníky na odzbrojení v Kongresu nezapůsobily argumenty, že vyřešení těchto problémů může zabrat více času, než povolil president Bush. Tvrdí, že větší nebezpečí by bylo, kdyby Západ odkládal akci tak dlouho, až by Sověti opustili současný smířlivý přístup. "Co na tom, když někde zapomenete 50 tanků?," ptá se poslanec Norman Dicks (demokrat za stát Washington), člen sněmovní skupiny, která se zúčastnila rozhovorů ve Vídni. "Rozhodující je, že pokud se nám podaří snížit jejich [Varšavské smlouvy] převahu a dosáhnout rovnováhy, měli bychom to nadále tlačit kupředu tak rychle, jak je to jen možné. Více se na druhé straně obávám toho, že se věci tak rozpadnou, že bychom nemuseli být dále schopni vyjednávat.