Jedním
ze
znaků
Ronalda
Reagana
jako
prezidenta
bylo,
že
zřídkakdy
posvěcoval
žvanění,
které
bylo
vydáváno
za
"konsensus"
v
různých
mezinárodních
institucích.
Ve
skutečnosti
osvobodil
Spojené
státy
od
jedné
z
nejvíce
korupčních
organizací
světa
-
od
UNESCO.
Je
to
složka
Spojených
národů,
které
se
podařilo
poplivat
svou
vlastní
chartu
na
podporu
vzdělání,
vědy
a
kultury.
Od
té
doby
její
zbývající
členové
zoufale
touží
po
návratu
Spojených
států
do
této
příšerné
skupiny.
Nyní
se
obhájci
UNESCO
přimlouvají
u
prezidenta
Bushe
za
zrušení
rozhodnutí
prezidenta
Reagana
o
odstoupení.
Můžeme
však
předložit
mnoho
důvodů,
proč
v
dohledné
budoucnosti
a
ještě
déle
zůstat
stranou.
Spojené
státy,
stejně
jako
Británie
a
Singapur,
opustily
organizaci,
když
se
její
protizápadní
ideologie,
úplatkářství
a
vrcholné
vedení
vymkly
jakékoli
kontrole.
Osobní
skandály
ředitele
agentury
Amadou-Mahtara
M'Bowa
přitáhly
mnoho
pozornosti,
třeba
když
někteří
jeho
hlavní
poradci
byli
odhaleni
jako
špehové
KGB
a
vyhoštěni
z
Francie
nebo
když
byl
založen
záhadný
požár
její
kanceláře
právě
před
tím,
než
Kongres
vyslal
účetní,
aby
zkontrolovali
peníze
poskytnuté
USA.
M'Bow
byl
extrémní
případ,
ale
i
jeho
nástupce,
lidsky
bodřejší
španělský
biochemik
Federico
Mayor,
měl
dosud
jen
malý
úspěch
v
provádění
reforem.
Několik
podivných
projektů
pokračuje,
včetně
"Nového
mezinárodního
ekonomického
pořádku",
který
znamená
redistribuci
prostředků
ze
Západu
na
placení
centralizovaných
ekonomik
všech
ostatních.
Orwellovský
"Nový
světový
informační
pořádek"
dává
vládním
činitelům
právo
kontroly
tisku;
novináři
by
byli
nuceni
podlézat
své
vládě,
která
by
měla
moc
nad
licencemi
a
cenzurou
a
vlastně
povinnost
zablokovat
tištění
všech
"nesprávných"
myšlenek.
UNESCO
jaksi
pozměnilo
zakládající
ideály
Spojených
národů
o
právech
jednotlivce
a
svobodě
na
ideál
"práva
lidu".
Probíhaly
konference
za
miliony
dolarů,
kde
se
přežvykovala
témata
jako
"etická
odpovědnost
vědců
za
podporu
odzbrojení"
a
"dopad
činnosti
nadnárodních
korporací".
Organizace
se
totálně
odvrátila
od
svých
vyšších
principů,
na
nichž
byla
založena,
a
to
do
té
míry,
že
si
nyní
i
Sověti
lámou
hlavu
nad
agenturou,
která
se
k
nim
zdála
být
tak
vstřícná.
Za
to
může
být
částečně
zodpovědná
glasnosť,
ale
sovětský
ministr
zahraničí
Eduard
Ševardnadze
minulý
rok
připustil:
"Přehnaný
ideologický
přístup
podkopal
toleranci,
která
byla
UNESCO
vlastní."
UNESCO
nyní
pořádá
své
schůze
o
nových
projektech,
konající
se
jednou
za
dva
roky
v
Paříži.
Mayorovy
naděje,
že
odkazy
na
"svobodu
tisku"
přežijí
bez
úhony,
jsou
zřejmě
odsouzeny
k
neúspěchu;
současné
znění
je
"vzdělávání
veřejnosti
a
médií,
jak
se
vyhnout
manipulaci".
Mayor
dosud
nebyl
schopen
nahradit
M'Bowovu
kliku.
Sověti
zůstávají
ve
vedení
vzdělávacích
programů,
bývalý
šéf
afrického
vojenského
tribunálu
pro
popravy
má
na
starosti
kulturu
a
zarytý
polský
komunista
v
exilu
řídí
oddělení
pro
mír
a
lidská
práva.
Z
celkového
počtu
2 750
zaměstnanců
organizace
jich
230
pracuje
v
terénu
na
projektech,
jako
je
gramotnost
a
oceánografický
výzkum.
Podle
Spojených
států,
které
kdysi
přispívaly
do
rozpočtu
25
%,
se
nic
nezměnilo.
Náměstek
ministra
zahraničních
věcí
pro
mezinárodní
organizace
John
Bolton
řekl
Kongresu,
že
pokračování
"politických,
restriktivních
a
nedemokratických"
programů
činí
opětovné
připojení
se
v
dohledné
době
"velmi
nepravděpodobným".
To
však
delegáty
UNESCO,
kteří
se
minulý
týden
ani
nebyli
schopni
shodnout
na
zvýšení
prostředků
prodejem
atraktivního
francouzského
zámku
z
19.
století,
který
organizace
nějakým
způsobem
vlastní,
příliš
neznepokojilo.
Ostatní
země,
včetně
Západního
Německa,
však
mohou
mít
problémy
s
obhájením
pokračujícího
členství.
Vidíme
dokonce
silnější
argument
proti
UNESCO,
než
je
jeho
nepřekvapivá
neschopnost
se
změnit.
Je
to
Reaganova
revoluce
rozpínající
se
nad
Východní
Evropou
a
náměstím
Tchien-an-men,
která
ukazuje
sílu
myšlenek
nezatížených
mezinárodními
úředníky
nebo
vládními
činiteli.
Volné
trhy,
svobodné
myšlení
a
svobodné
volby
mají
přitažlivost,
která
se
zdá
být
zmatená,
jen
pokud
ji
dodávají
složky
Spojených
národů
-
jež
se
samozřejmě
skládají
z
velké
části
z
vlád,
které
se
těchto
principů
samy
doma
bojí.
Babylonští
z
organizace
Spojených
národů
jsou
odborníky
na
zatemňování.
Občas
to
může
mít
smysl,
ale
není
důvod
zamlžovat
důležitost
a
půvab
západního
pojetí
svobody
a
práva.
Vidíme
spoustu
důvodů
pro
to
zůstat
stranou
a
nevidíme
žádný
důvod
pro
opětovné
připojení
se
k
UNESCO.