wsj0108.cz

wsj0108.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Další zpráva: Můžete se zastavit v kancelářích Hlasu Ameriky ve Washingtonu a přečíst si text toho, co Hlas šíří mezi těch 130 milionů lidí z celého světa, kteří si ho každý týden naladí. Dokonce si můžete dělat poznámky - dlouhé poznámky, lidi z Hlasu vám nebudou koukat přes rameno - o tom, co čtete. Toto všechno můžete dělat, i když nejste reportér nebo výzkumník nebo vědec nebo člen kongresu. A moje noviny mohou tisknout texty těchto vysílání. Donedávna jste jako obyčejný občan této demokracie neměl žádné právo vědět, co vaše vláda říká vašim protějškům na celém světě. Takový byl zákon. A zřejmě neměl žádné právo sem vytisknout to, co Hlas hřímal onde. Byla to cenzura. Bylo to ohavné. A bylo to hloupé. Teorie byla taková, že Hlas je propagační agentura a tato vláda by neměla dělat propagandu mezi svými vlastními lidmi. Zní to dobře, ale tato vláda - jakákoli vláda - si dělá propagandu mezi svým lidem každý den. Vládní zprávy pro tisk, projevy, brífinky, návštěvy vojenských zařízení, publikování, to je ryzí propaganda nevalného druhu. Propaganda jsou pouze informace na vyjasnění pohledu a krása demokracie je v tom, že vám umožní vyslechnout nebo si přečíst každé stanovisko a pak si na problém učinit svůj vlastní názor. Omezení vysílání a šíření materiálů z Hlasu bylo obzvlášť absurdní: Agentura z informační sféry nesměla informovat. V červnu 1988 jsem na tomto místě o tomto problému psal. Předpokládám, že to nebyl jeden z těch sloupků, které jste si vystřihli a dali na dveře ledničky, takže zopakuji fakta. Hlas Ameriky je vládní agentura, která vysílá zprávy a názory - někdo může říct propagandu - ve 43 jazycích pro 130 milionů posluchačů po celém světě. Odvádí prvotřídní práci. Její rozpočet 184 miliony dolarů - je financován vámi. Ale zákon z roku 1948 zakázal "šíření" tohoto materiálu v USA. Tento zákon dovoluje vědcům, reportérům a výzkumníkům přečíst si texty Hlasu Ameriky pouze v jejím ústředí ve Washingtonu, ale zakázal jim tyto texty kopírovat. A samozřejmě existuje to slovo "rozšiřování." Jak to tedy je? "Můžete si do agentury zaskočit číst, ale ne opisovat ručně nebo kopírovat," mi oficiálně vysvětlil Hlas, když jsem se ptal. Co když si to naladím na svém krátkovlnném přijímači, udělám přepis komentáře nebo programu, a vytisknu to ve svých novinách? "Ani takový materiál nemůžete tisknout," byl jsem varován. To znělo hodně jako cenzura, tak po letech dopisů a rozhovorů, které nikam nevedly, jsem podal žalobu. Před pár týdny jsem tento případ prohrál u federálního okresního soudu v Des Moines. Přinejmenším je to způsob, jak to bylo oznámeno. A, samozřejmě, žaloba byla zamítnuta. Ale - raději se na to dívám z našeho hlediska, z hlediska každého z nás - jsem získal bod. Před vynesením rozhodnutí se stala legrační věc: Informační agentura Spojených Států, která řídí Hlas, změnila ve třech klíčových bodech svůj postoj. - Agentura USIA prohlásila, po zralém uvážení, že samozřejmě mohu vytisknout cokoli, co se mi dostane do rukou. Toto šíření slova, rozhodla, se vztahuje jen na ni. "Agentura USIA oficiálně a veřejně vyhlásila absolutní právo pro každého s výjimkou USIA na šíření materiálů z programů této agentury ve Spojených Státech," řekl můj právník, učený Mark McCormick z Des Moines, v oběžníku tvrdícím fakta a snažil se učinit veselejším potom, co tisk napsal, že jsem prohrál. Soud poukázal na nový postoj agentury USIA, ale, pouze v tomto případě, ificiálně shledal "že kongres nezamýšlel zabránit žalobcům ve vnitrostátním šíření informací agentury USIA." - Agentura po zralém uvážení uvedla, že materiály stanice VOA může vidět kdokoli, nejen reportéři, výzkumníci, vědci nebo kongresmani, kteří jsou uvedeni v nařízení. "Agentura USIA veřejně a oficiálně u soudu oznámila, že k těmto materiálům mají povolen přístup všechny osoby a to i navzdory statutárním ustanovením, protože agentura USIA rozhodla, že nebude kontrolovat pověření žádné osoby, která se dostaví a požádá o zhlédnutí těchto materiálů," poznamenal pan McCormick. - A agentura USIA uvedla, že každý z nás si může dělat rozsáhlé poznámky. "Agentura při procesu veřejně a oficiálně prohlásila, že osoby, které si prohlížejí materiály, si mohou dělat poznámky, nikdo nebude provádět kontrolu, aby zjistil, jaké poznámky si osoba udělala," oznámil pan McCormick. Ve své žalobě jsem se dožadoval práva tisknout materiály z Hlasu, které mi bylo odepřeno, a dožadoval jsem se práva získat informace a v podstatě jsem tvrdil, že právo tisknout vládní informace není příliš užitečné, pokud nemám právo tyto informace dostat. Ale soud nesouhlasil. "První dodatek vládě zakazuje schvalování zákonů omezujících právo na svobodu projevu," rozhodl soudce Donald O'Brien. "První dodatek neukládá vládě povinnost zajistit snadný přístup k informacím pro lidi od tisku." Takže nyní je situace taková: Máte právo přečíst si scénáře Hlasu Ameriky, pokud nezamýšlíte každý týden, nebo tak nějak, cestovat do Washingtonu a navštěvovat během pracovních hodin úřad Hlasu. Mám právo otisknout tyto scénáře, jestliže tam jdu a pracně - ale ne tajně - je opíši v ruce. Ale nikdo z nás si nemůže tyto materiály kopírovat na xeroxu, nebo si je nechat poslat. V době, kdy každá vládní agentura informační mašinérii, která vám zasílá materiály, chcete nebo ne, to působí divně. Takže soudce O'Brien rozhodl, že "by bylo snadné vyvodit, že postoj agentury USIA je 'nevhodný či dokonce stupidní,'" ale takový je zákon. Tedy dalším krokem, jak se domnívám, je pokusit se, aby byl zákon změněn. My (předpokládám, že jste se mnou v tomto bodě zajedno) potřebujeme tři slova - "pouze k nahlédnutí" - odstranit ze zákona. Odstavec 501 zákona o předávání informací a vzdělání Spojených států z roku 1948 říká, že materiály Hlasu by měly být dostupné pro některé z nás (ale nyní, díky novému postoji agentury USIA, pro nás všechny) "pouze k nahlédnutí." Pokud tam tato slova nebyla, pak ti příjemní lidé z Hlasu by měli být schopni vám ty informace zaslat nebo, při nejmenším, vás nechat si je ofotit. To není jednoduchý problém. "Vy jste ... nadnesl důležité otázky, které by měly být zodpovězeny: Co říká agentura USIA v zahraničí o Americe, jak to zjistíme a jak mohou američtí daňoví poplatníci na tyto otázky dostat odpověď?" napsal mi před pár lety jeden muž. Ten muž byl Charles Z. Wick. Tenkrát byl ředitelem Tehdy neměl žádné odpovědi. Nyní nějaké jsou. Tato demokracie je najednou o něco demokratičtější. Cítím se kvůli tomu velmi dobře. Pan Gartner je editorem a spolumajitelem listu Daily Tribune v Amesu ve státě Iowa a prezidentem společnosti NBC News v New Yorku.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View