Americká
kritika
týkající
se
nedávných
japonských
akvizic
stále
více
ohrožuje
vztahy
mezi
oběma
zeměmi.
Představitelé
obou
zemí
říkají,
že
zdrženlivost
americké
veřejnosti
ohledně
japonských
investic
by
mohla
poznamenat
druhé
kolo
bilaterálních
ekonomických
jednání
naplánovaných
na
příští
týden
ve
Washingtonu.
Nejde
o
to,
že
by
se
Washington
a
Tokio
neshodly
na
japonských
akvizicích;
ve
skutečnosti
každý
jedná
v
zájmu
neomezených
investic
v
USA.
To,
na
čem
se
neshodnou,
je
téma
přímých
investic
Spojených
států
v
Japonsku.
USA
chtějí
odstranit
to,
co
považují
za
překážky
v
investování;
Japonsko
popírá,
že
nějaké
překážky
existují.
Vášnivá
debata
rozpoutaná
po
nedávných
japonských
investicích
v
USA
se
soustředí
na
rozdíly
v
investičním
klimatu,
i
když
je
to
jen
jedno
z
mnoha
témat,
která
se
mají
projednat
v
bilaterálních
jednáních,
známých
jako
Iniciativa
řešení
strukturálních
překážek.
Japonci
"by
měli
považovat
tuto
rétoriku
za
signál,
že
změna
jejich
vlastní
ekonomiky
je
potřebná,"
říká
Charles
Dallara,
náměstek
amerického
ministra
financí,
který
tento
týden
v
Tokiu
neformálně
projednával
blížící
se
jednání
s
vládou
a
obchodními
špičkami.
"Máme
dlouhou
historii
udržování
otevřené
politiky
přímých
investic,"
říká
Dallara.
"Američtí
investoři
by
měli
mít
větší
příležitost
k
přímým
investicím"
v
Japonsku.
Japonci
si
otevřeně
dělají
starosti
s
nevraživostí
americké
veřejnosti.
Jeden
jasný
důkaz
nervozity
Japonců
se
projevil
tento
týden,
když
mluvčí
japonského
ministerstva
zahraničí
věnoval
téměř
celý
pravidelný
půlhodinový
brífink
pro
zahraniční
novináře
tématu
nedávných
japonských
investic
v
USA.
"Věříme,
že
pro
japonské
obchodní
zájmy
(v
USA)
je
životně
důležité
být
si
více
vědom
emocí
a
obav
amerického
lidu,"
řekl
mluvčí
Taizo
Watanabe.
Zároveň
však
vytkl
médiím,
že
se
tak
podrobně
zajímají
o
japonské
investice,
když
jiné
cizí
země,
zejména
Británie,
získávají
více
amerických
aktiv.
Obavy,
že
japonští
investoři
skoupí
Ameriku,
výrazně
vzrostly
v
několika
minulých
týdnech,
kdy
společnost
Sony
Corp.
koupila
od
společnosti
Coca-Cola
Co.
společnost
Columbia
Pictures
Entertainment
Inc.
a
společnost
Mitsubishi
Estate
Co.
získala
51
%
podíl
ve
skupině
Rockefeller
Group,
jež
vlastní
několik
nejluxusnějších
nemovitostí
v
centru
Manhattanu.
Dokonce
ještě
předtím,
než
tyto
události
přilily
olej
do
ohně,
vzplály
plameny
nesouhlasu
po
široce
publikovaných
zkušenostech
jednoho
z
amerických
investorů,
T.
Boonea
Pickense
jr.,
v
Japonsku.
Tento
texaský
naftař
získal
26,2%
podíl
v
hodnotě
přes
1,2
miliardy
dolarů
ve
společnosti
Koito
Manufacturing
Co.,
vyrábějící
světla
pro
automobily.
Nepodařilo
se
mu
však
získat
ve
firmě
žádný
vliv.
Společnost
Koito
odmítla
přidělit
Pickensovi
křesla
v
představenstvu
a
prohlašovala,
že
je
to
podvodník
snažící
se
dotlačit
další
akcionáře
společnosti
Koito
k
tomu,
aby
vykoupili
jeho
podíl,
z
čehož
by
profitoval.
Pickens
se
svými
problémy
v
Japonsku
způsobil
značný
politický
rozruch.
Senátní
finanční
výbor
vedený
jeho
texaským
kolegou,
demokratickým
senátorem
Lloydem
Bentsenem,
vybídl
minulý
měsíc
americkou
obchodní
zástupkyni
Carlu
Hillsovou,
aby
využila
Pickensovy
zkušenosti
při
jednání
v
Tokiu,
aby
se
"zdůraznil
tento
problém,
jemuž
čelí
Američané,
kteří
hledají
přístup
na
japonské
kapitálové
trhy."
Zatímco
Dallara
a
japonští
představitelé
tvrdí,
že
otázka
přístupu
investorů
na
americké
a
japonské
trhy
může
u
veřejnosti
získat
různou
míru
pozornosti,
na
jednáních
příští
týden
bude
projednáváno
i
mnoho
dalších
důležitých
témat.
Jsou
mezi
nimi
rozdíly
v
míře
spoření
a
investic,
strukturách
podniků
a
řízení
i
ve
vládních
výdajích.
Každá
strana
má
pro
tu
druhou
celou
řadu
různých
doporučení.
USA
tvrdí,
že
netrpělivě
očekávají
výsledky.
"Velmi
silně
cítíme,
že
skutečně
potřebujeme
podnikonout
kroky
napříč
celým
spektrem
témat,
která
jsme
určili,
a
to
do
příštího
jara,"
říká
Dallara.
Obě
strany
se
shodly,
že
rozhovory
budou
nejúspěšnější,
pokud
vyjednavači
začnou
tím,
že
se
zaměří
na
oblasti,
které
lze
změnit
nejsnáze.
Nevysvětlily
však,
které
oblasti
by
to
mohly
být.
Po
první
sérii
setkání
před
dvěma
měsíci
si
někteří
američtí
představitelé
stěžovali,
že
Japonsko
nepřišlo
s
konkrétními
změnami,
které
je
připraveno
provést.
Japonci
argumentují
tím,
že
v
prvním
kole
bylo
na
udělování
výsad
příliš
brzy.
"To,
že
jen
řekneme,
že
distribuční
systém
je
špatný,
nic
neznamená,"
tvrdí
představitel
Ministerstva
pro
mezinárodní
obchod
a
průmysl.
"Musíme
objasnit,
co
přesně
je
na
něm
špatného."
Tento
proces
vytyčování
specifik
pravděpodobně
zabere
nějaký
čas,
říkají
Japonci,
bez
ohledu
na
to,
jak
moc
chtějí
Američané
rychlé
výsledky.
Například
na
prvním
setkání
se
nebyly
obě
strany
schopny
dohodnout
ani
na
základních
datech
užívaných
v
rozhovorech
o
cenách.
Od
té
doby
objel
tým
asi
15
představitelů
ministerstva
zahraničního
obchodu
a
průmyslu
a
ministerstva
obchodu
zeměkouli,
aby
poměřil
spotřební
ceny.
Doufají,
že
v
pondělí
budou
mít
stoh
dokumentů,
kterým
mohou
obě
strany
věřit.
"Krok
za
krokem,
v
tom
spočívá
postup
vpřed,"
říká
představitel
Ministerstva
zahraničního
obchodu
a
průmyslu.
"Obě
strany
začínají
jednat."
Do
článku
přispěla
Elisabeth
Rubinfienová.