wsj0039.cz

wsj0039.cz

Date19
Source typenws
Year19
Text typeinf

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Jako herec není Charles Lane dědicem ducha Charlieho Chaplina. O to se přihlásil Steve Martin. Ale jako filmový režisér, producent a scénárista je Lane posedlý tím, že zmodernizuje Chaplinův film "Little Tramp (Malý tulák)". V roce 1976 natočil Lane jako student katedry filmu Newyorské státní univerzity v Purchase "A Place in Time (Místo v čase)", 36minutový černobílý film o pouličním kreslíři. Nyní, po třinácti letech, vzkřísil Lane svého Umělce v celovečerním filmu nazvaném "Sidewalk Stories (Příběhy z chodníku)", velice dojemném díle o tulákovi moderní doby. Samozřejmě, že kdyby film obsahoval dialogy, byl by Laneův Umělec nazván bezdomovcem. Ale ze stejného důvodu by tak říkali i Malému tulákovi. Říkám "obsahoval dialogy", protože "Sidewalk Stories (Příběhy z chodníku)" ve skutečnosti vůbec němé nejsou. Laneův přítel ze studií, skladatel Marc Marder, který si vydělává na živobytí hrou na kontrabas v hudebních tělesech provozujících klasickou hudbu, napsal vzrušující a eklektickou partituru, která vám mnohem přesněji než mezititulky či dokonce mluvená slova sdělí, co si postavy myslí a jak se cítí. Život na ulici je ve velké části Laneova filmu pojat velice romantizujícím pohledem (ačkoli pravděpodobně ne více romantizujícím, než bylo Chaplinovo pojetí tuláka jako člověka svobodné duše s dobrým srdcem). Newyorské ulice fimu "Sidewalk Stories (Příběhy z chodníku", natočené v půvabném černobílém provedení Billem Dillem, tu vypadají celkem vlídně. Po Wall Street kráčejí lidé velmi cílevědomě a jeden druhého si všimnou pouze tehdy, když se přetahují o taxíky. Náš Umělec se potlouká po Greenwich Village, onom pruhu u Šesté avenue obydleném žongléry, kouzelníky a dalšími dobromyslnými podnikavci. (Toto zcela jasně není skutečný život: žádní drogoví dealeři, žádní slepci prodávající čtyři roky staré výtisky časopisu Cosmopolitan, nikdo zachumlaný v lepenkové krabici.) Umělec svůj denní řád. Tráví den kreslením portrétů kolemjdoucích či se o to alespoň snaží. Na noc se vrací do opuštěné budovy, kterou nazývá domovem. Jeho život včetně šarvátek s jiným konkurenčním kreslířem se zdá být bezstarostný. Je prostě sám sebou. Pak ale Umělec dostane za úkol navrátit matce dvouletou odloženou holčičku (Nicole Alysiovou), jejíž otec byl zavražděn lupiči, podobně jako dostává tulák ve "Světlech velkoměsta" slepou dívku k vyléčení. Z tohoto roztomilého dítěte se vyklube požehnání i prokletí zároveň. Dává Umělci pocit smysluplnosti, ale zároveň jej vyzývá, aby se zamyslel nad tím, jak prázdný je jeho tulácký život. Postele v bowerské misii se zdají být mnohem ponuřejší, když do jedné z nich musí na noc strčit malou holčičku. Aby ještě zvýšil napětí, vymyslel Lane pro Umělce vysoce nepravděpodobný románek s mladou ženou, která vlastní obchod s dětským zbožím a žije v drahém věžáku. Tato dějová linie by mohla rezonovat silněji, kdyby se Lane projevoval před kamerou stejně výrazně jako za . Konečným účelem pro Lanea není oslavovat Umělcovu existenci vandráka. Chce nám něco sdělit, a dělá to s velkou silou. Film končí zvuky, zvuky hovoru lidí na ulici, a v těchto nevyzpytatelných, vyčerpaných hlasech není nic rozmarného ani záviděníhodného. Francouzský filmař Claude Chabrol dosáhl jiného druhu zvláštního výsledku ve svém filmu "Story of Women (Ženská záležitost)". Vytvořil drsný, brilantní obraz - navíc úchvatný - postavy, která by se i pod tím nejshovívavějším úhlem pohledu jevila jako nepříjemná. Tato žena, Marie-Louise Giraudová, však historický význam jako jedna z posledních žen popravených ve Francii a jako symbol pokrytectví režimu z Vichy. Zatímco vláda ve Vichy kolaborovala během druhé světové války s Němci při vraždění tisíců bojovníků odboje a Židů, její představitelé potřebovali pro odvrácení pozornosti symbolického zrádce. K tomu byla zvolena Marie-Louiseová, bezvýznamná potratářka. Stala se potratářkou náhodou a pokračovala v tom, protože si tak mohla kupovat džem, kakao a další potraviny na příděl. Nebyla školená, a tak v jednom špatně provedeném zákroku způsobila smrt klientky. Její výčitky svědomí byly povrchní a krátké. Ačkoliv byla laskavá ke svým dětem a hrála si s nimi, k manželovi postiženému ve válce se chovala hrozně; domů si otevřeně vodila svého milence. Marie-Louiseová (ve filmu nazývaná Marie Latourová), jak ji podává Chabrol a s nasazením po semknuté rty hraje Isabella Huppertová, nebyla zrovna milým člověkem. Useknout hlavu si však nezasloužila. Na snímku "Old Gringo (Starý Gringo)", zmateném ztvárnění románu Carlose Fuentese o mexické revoluci, se toho mnoho doporučit nedá. Většinu filmu zabírají nekonečné scény velkého množství lidí, buď bojujících nebo oslavujících vítězství jídlem a pitím. Zmiňuji se o tomto filmu jen proto, že mnoho špatných filmů nějaké světlé místo, a tentokrát je to Gregory Peck v úžasně uvolněném a energickém portrétu starého muže, který chce zemřít podle vlastních představ. Videotip: Před zhlédnutím filmu "Sidewalk Stories (Příběhy z chodníku" se podívejte na "City Lights (Světla velkoměsta)", Chaplinova tuláka v jeho nejlepším.


Download Source DataDownload textDependenciesPML ViewPML-TQ Tree View