PML View

ml_976.04

a-layerPDTSC/full/ml_976.04.a.gz
m-layerPDTSC/pml/ml_976.04.m.gz
t-layerPDTSC/full/ml_976.04.t.gz
w-layerPDTSC/pml/ml_976.04.w.gz
mrp-layerPDTSC/mrp/ml_976.04.mrp.gz
treex-layerPDTSC/treex/ml_976.04.treex.gz

s-1Ruja ?

s-2Ruda .

s-3Tu vesnici dobývaly sovětské jednotky dva nebo tři dny a nemohly ji dobýt , tak ten úkol padl na nás .

s-4Bylo to v prosinci , dojeli jsme tam někdy ráno v pět hodin , my jsme došli a dělostřelci dojeli .

s-5Půda byla hluboce zamrzlá , takže minomety absolutně nešly zakopat .

s-6Musely se pouze nějakým způsobem pořádně přidržovat .

s-7 ani nevím , jak jsme to dělali .

s-8Akorát jsme podle mapy viděli , kde asi ta vesnice je a kam máme střílet .

s-9Útok začal při rozednění , byl to útok pěchoty podporovaný dělostřelectvem , minomety a tankem , ale německá obrana byla úžasně vytrvalá a houževnatá .

s-10Když potom přeci jenom tanky vypudili , odřízli jim cestu a do posledního ty Němce vymlátili , nikdo z Němců to nepřežil .

s-11Šli jsme po široké zasněžené zmrzlé pláni a tam některé naše roty ležely , tak jak byly organizované , mrtvé .

s-12Tak tam ležely .

s-13Od velitele do posledního střelce .

s-14Těch devět lidí vedle sebe .

s-15To byl můj nejotřesnější zážitek , protože mezi nimi byli také lidi , které jsem znal .

s-16Neříkám , že tam padli všichni .

s-17Byly roty , které tam ležely skutečně jak nás pánbůh stvořil , o tom se taky moc nepíše .

s-18Potom přišla operace Bílá Cerkev , tam jsme přešli řeku Ros , utábořili se na nějakém předmostí .

s-19Udělal se útok a potom následoval noční německý protiútok v době , kdy tam ještě nebyli naše protitankové zbraně .

s-20Německý protiútok byl bohužel úspěšný a padl při něm můj bratranec Bedřich Samet .

s-21Potom se všechno dalo zase do pucu , Bílou Cerkev jsme dobyli a následovaly další menší boje .

s-22Svoji kariéru na tomto tažení jsem skončil někdy začátkem března , kdy jsem byl odvelen do Jefremova jako velitel výcvikové minometné roty - jsem povýšil .

s-23Mezitím , abych tam nešel bez šarže , povýšili na rotmistra .

s-24Tuto hodnost jsem odmítl .

s-25Napsal jsem jim , že mám maturitu a že tedy nemůžu být rotmistrem , protože to je hodnost pro lidi , kteří maturitu nemají .

s-26Došlo to bleskem do Londýna , tam uznali chybu a udělali ze podporučíka .

s-27Jako podporučík jsem tedy jel do Moskvy a tam jsem zase prožil pět hezkých dní na našem vyslanectví .

s-28Byl jsem tam dokonce v Bolšom těatru na Labutím jezeře , protože Moskva tehdy pochopitelně žila normálním životem .

s-29Pak jsem se odebral do Jefremova , který byl asi sto kilometrů jižně od Moskvy .

s-30Tam jsem získal velmi krásný podnájem s veškerým komfortem a jal jsem se cvičit nováčky s minomety .

s-31Byli to většinou mladí volyňští Češi - dobří kluci , ochotní kluci , talentovaní kluci , nemůžu si na stěžovat .

s-32Sám jsem si vycvičil svoji rotu , se kterou jsem potom šel na Duklu jako velitel roty třetí brigády .

s-33 do tohoto momentu , než jste přišel do Jefremova , jste se stále účastnil nějakých bojů , že ano ?

s-34Ano , to bylo stále .

s-35Stále na frontě ?

s-36To bylo od listopadu do začátku března pouze s výjimkou , že jsme v Kyjevě jeli . . .

s-37Bez škrábnutí ?

s-38Bez škrábnutí , zaplať pánbůh , tam to šlo bez škrábnutí .

s-39Škrábnutí teprve přišlo .

s-40To neminulo třikrát .

s-41To vím , ale kdy to . . .

s-42Tam to bylo bez škrábnutí , protože . . .

s-43Řeknu vám to takhle .

s-44Byla to náhoda nebo byli ostatní minometčíci taky někdy terčem ?

s-45Řekl bych to asi takhle - největší nebezpečí bylo právě u Rudy .

s-46Tam jsme byli terčem .

s-47Kulky nám fičely kolem hlavy , protože to byla rovina a nebylo se kde skrýt .

s-48Normálně minometčík u minometu udělaný nějaký okop , ale tam to nebylo možné , ani okop pro minomet nebyl .

s-49Svoji rotu jsem si vycvičil sám .

s-50Musím říct , že jsem měl velmi dobré velitele čet .


dependency treetext view