PML View

jg_984.02

a-layerPDTSC/full/jg_984.02.a.gz
m-layerPDTSC/pml/jg_984.02.m.gz
t-layerPDTSC/full/jg_984.02.t.gz
w-layerPDTSC/pml/jg_984.02.w.gz
mrp-layerPDTSC/mrp/jg_984.02.mrp.gz
treex-layerPDTSC/treex/jg_984.02.treex.gz

s-1Vždycky , když jsem jela tramvají do jazykovky , jel za mnou .

s-2Řekla mi : " Nesmím vám nic říct , ale všichni v baráku jsme byli vyslýcháni . "

s-3Ale samozřejmě jí to nedalo .

s-4Pak jsem už hlídala , pozorovala , kdo mě hlídá .

s-5Bylo to osm chlapů ve dne v noci .

s-6V noci seděli naproti u domovníka a koukali , kdo ke mně jde .

s-7Když viděli , že ode mě někdo odchází , musel se legitimovat a vyzpovídali ho .

s-8Pak už jsem z toho byla s nervy úplně v koncích .

s-9Jak dlouho to trvalo ?

s-10To trvalo měsíce .

s-11Nejhorší na tom bylo , že moji nejlepší přátelé , i inženýr Rada , generální řiditel dolů . . .

s-12Dali mu tip , že za ním taky jdou a on se v roce 1952 zastřelil .

s-13Už to nevydržel .

s-14Jedna moje příbuzná , lékařka tady v dětské nemocnici v Podolí , taky Židovka samozřejmě , spáchala sebevraždu , otrávila se .

s-15Jedna kolegyně z ministerstva , Slovenka , doktorka Šarišská , se oběsila .

s-16Dva další , sice ne tak blízcí přátelé , ale známí , spáchali sebevraždu tím , že skočili z okna .

s-17To bylo pro mě něco hrozného , opravdu moc nescházelo .

s-18Říkala jsem si : " K čemu takový život vůbec je ? "

s-19Ale nějak jsem to překonala .

s-20Takže vás předvolávali někdy k výslechu ?

s-21Ano .

s-22Dva pro mě přišli několikrát domů , vždycky ráno , a odvedli mě na Perštýn na výslech .

s-23Když jsem si vždycky balila zubní kartáček , přemýšlela jsem : " Zůstanu tam už nebo jak ? "

s-24Celý den , to šlo od rána do večera , pořád se jen ptali .

s-25Když pro mě přišli , tak vždycky pobrali veškerou korespondenci , dopisy , co jsem tam měla , všecko .

s-26Ke každému jsem se musela vyjádřit .

s-27To byly kolegyně ještě z Anglie , posílaly mně vánoční pohledy .

s-28O každém chtěli vědět , co dělají a tak dále .

s-29Vůbec jsem nevěděla , ale to bylo do úmoru , pořád ty samé otázky .

s-30Nevěděla jsem , co po mně chtějí , ptala jsem se .

s-31Říkám , že jestli je něco konkrétní , ať se zeptají .

s-32Co vím , to jim řeknu , protože jsem neměla žádné tajnosti .

s-33Říkají : " Jen povídejte , povídejte . "

s-34To šlo .

s-35Kdy asi tohle všechno skončilo ?

s-36Kdy to skončilo , nevím .

s-37Ale když jsem byla pak na brigádě , byla jsem tam asi čtrnáct dnů , ten tajný , už jsem je všechny znala , najednou zmizel .

s-38Už za mnou nešel .

s-39Byla jsem úplně šťastná , že už to konečně skončilo .

s-40Jenže pak pověřili bezpečnostního , který byl v každém podniku , a ten mě hlídal .

s-41To vím konkrétně , protože když jsem na brigádě v Břevnově skončila , šla jsem do Tesly v Holešovicích .

s-42Protože jsem nesměla dělat v kancelářích , přišla jsem tam do technické kontroly , kde byly samé zkrachované existence , děvčata z různých ministerstev .

s-43Ale tamní vedoucí byla dělnice , velice slušná paní .

s-44Jednoho dne ke mně přišla a řekla : " Paní Zochovická , co jste provedla ? "

s-45Říkám : " Nic jsem neprovedla .

s-46Proč se ptáte ? "

s-47" Přišel za mnou bezpečák Prech , abych vás hlídala a abych o vás podávala zprávy .

s-48Zamítla jsem to , říkám : ' Takové věci nedělám . ' "

s-49Zjistila jsem , že to je slušná ženská .

s-50Byla spousta lidí , kteří si v té době rádi šplhli , byli povýšeni a tak dále .

dependency tree • text view