PML View

mf930709_118

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-3/mf930709_118.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-3/mf930709_118.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-3/mf930709_118.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-3/mf930709_118.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-3/mf930709_118.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-3/mf930709_118.treex.gz

s-1 Ještě jednou o regulaci mezd

s-2 Rozhodnutí vlády o znovuzavedení určité formy regulace mezd vyvolalo nemálo reakcí.

s-3 Pokusme se proto zrekapitulovat některé základní věci a tím přispět k racionálnímu, nezpolitizovanému uvažování o celém tomto problému.

s-4 Reakce některých kritiků bohužel nedoceňují některé důležité souvislosti tím, že z kontextu vytrhávají některé jednostranné jednotlivosti.

s-5 Připomeňme tedy pár výchozích postulátů.

s-6 1.

s-7 Mzdy (a mluvíme o průměrných mzdách) rostou v roce 1993 neúměrně rychle.

s-8 Neúměrně rychle nikoli vůči výši mezd v sousedních zemích, ne vůči tomu, že bychom si přáli vyšší mzdy, ne vůči tomu, že rostou jenom mzdy některé.

s-9 Mzdy rostou neúměrně vůči tomu, co ekonomika jako celek a co jednotlivé podniky (zejména!) skutečně produkují.

s-10 Vyplácíme-li více, než kolik produkujeme, nemůžeme způsobit nic jiného než inflaci.

s-11 Toto je fakt mimo jakoukoli diskusi a pokud vím, nikdo z kritiků vládní regulace ho zatím ani nezačal zpochybňovat.

s-12 2.

s-13 V liberalizované, deregulované, skutečně tržní ekonomice, založené na pevně definovaných a stabilních vlastnických vztazích a na kvalitních (tedy nemonopolních) trzích, je jakýkoli regulační zásah chybou a znamená porušení základních principů fungování takovéto společnosti.

s-14 Ani toto není nikým zpochybňováno - pouze těmi levicovými opozičními stranami, které takovou společnost a ekonomiku nechtějí.

s-15 Vtip je v tom, že v takové ekonomice není sebemenší důvod k tomu, aby mzdy začaly růst neúměrným způsobem.

s-16 Rostou-li tímto způsobem, nepůsobí některý ze základních regulačních, vlastně samoregulačních mechanismů této ekonomiky.

s-17 Podniky se nechovají racionálně, trh práce nefunguje, odbory hrají kartu monopolního účastníka tohoto trhu, stát se chová neracionálně, banka pouští příliš peněz do ekonomiky, atd. atd.

s-18 Pak vzniká základní otázka - čekat, až se všechny tyto věci usadí, smířit se s existencí inflační spirály, věřit v dlouhodobé prosazení se všeobecné racionality, nebo v tomto přechodném období jistý regulační prvek zvnějšku doplnit?

s-19 Vláda dlouho váhala, a protože se inflace (spolu s drtivou většinou našich občanů) bojí, zvolila toto dočasné řešení.

s-20 Inflace se bojí zejména proto, že ji umí zastavit jedině razantním zásahem do rozpočtové a měnové politiky, zásahem, který působí směrem k poklesu výroby a k vzestupu nezaměstnanosti.

s-21 A to dělat nechce.

s-22 Nyní pár slov ke zvolenému regulačnímu vzorci a k objasnění toho, že není nijak přísný a diskriminační.

s-23 Necitlivým zásahem by bylo, kdybychom řekli, že daňově "trestáme" každého, kdo zvýší mzdy v roce 1993 proti roku 1992 o více než určité, pro všechny stejné procento.

s-24 To by bylo nesmyslem a vracelo by to ekonomiku zpět k falešnému sociálnímu systému minulého režimu.

s-25 Tak tomu není.

s-26 Když podnik v roce 1993 utržil za své prodané výrobky více než loni, může mzdy zvyšovat ve stejné proporci jako tržby podle vzorce

s-27 Nechápu pana Uhlíře a další odborové předáky, opravdu ne.

s-28 Podnik, který zvýší tržby třeba o 100 %, může zvýšit mzdy o 100 %!

s-29 Je to diskriminace kohokoli?

s-30 Podle mne je to pouhá obrana nás občanů, aby ten, kdo zvýší mzdy o 50 % a tržby o 10 %, dostal signál, že to dělá špatně.

s-31 Úvaha pana Kudláčka z ODA, že to jistě podniky samy dobře vědí a že je není třeba vodit za ručičku, není adekvátní.

s-32 Třeba to nevědí, třeba to některé krátkodobě nezajímá, třeba nemají sílu ubránit se v rámci kolektivního vyjednávání s odbory.

s-33 A ani to ještě není všechno.

s-34 Připusťme, že má podnik nějaký jiný důvod zvýšit mzdy.

s-35 Že má např. krátkodobý expanzívní program, který přinese efekt až za určité období.

s-36 Proto chvíli více zvyšuje mzdy a najímá nové pracovníky.

s-37 Aby to bylo umožněno, má celá naše regulace ještě jednu změkčující pojistku, která říká, že výše uvedený vzoreček začíná působit formou sankčního zdanění až tehdy, až rozdíl levé a pravé strany vzorečku překročí 15 %!

s-38 Čili toto patnáctiprocentní pásmo je jakýmsi pásmem "beztrestnosti" neboli pásmem neregulace.

s-39 Ve skutečnosti proto pro každý podnik platí, že

s-40 Nevím, jestli všichni kritikové toto všechno doceňují.

s-41 Ne-li, bylo by dobré, aby vystupovali proti této argumentaci a vysvětlení, a ne pouze na základě aprioristických, vládu vždy a za každou cenu kritizujících předsudků.

dependency tree • text view