PML View
mf920925_097
mrp-layer | PDT/mrp/tamw/train-2/mf920925_097.mrp.gz |
---|
a-layer | PDT/pml/tamw/train-2/mf920925_097.a.gz |
---|
m-layer | PDT/pml/tamw/train-2/mf920925_097.m.gz |
---|
t-layer | PDT/pml/tamw/train-2/mf920925_097.t.gz |
---|
w-layer | PDT/pml/tamw/train-2/mf920925_097.w.gz |
---|
treex-layer | PDT/treex/tamw/train-2/mf920925_097.treex.gz |
---|
s-1
Kdo
může
za
rozpad
Československa?
s-2
přečetli
jsme
s-3
Kdo
může
za
rozpad
Československa?
s-4
Pohled
na
vývoj
událostí
v
Československu
vede
k
závěru,
že
zatímco
slovenský
ministerský
předseda
Vladimír
Mečiar
rozpad
Československa
vyprovokoval,
odpovědnost
za
zánik
federace
nesou
český
premiér
Václav
Klaus
a
bývalý
prezident
Václav
Havel.
s-5
Většina
Čechů
a
Slováků
je
z
rozpadu
federace
na
dva
státy
smutná,
protože
byli
hrdí
na
Československo,
ze
kterého
vytvořili
nejlepší
demokracii
východní
Evropy.
s-6
Veřejnost
si
uvědomila,
jak
nebezpečnou
a
ďábelskou
hru
oba
ambiciózní
a
vůči
sobě
nepřátelští
ministerští
předsedové
hrají,
když
Vladimír
Mečiar
navrhl
konfederaci
s
mezinárodně-
právní
subjektivitou
pro
Slovensko.
s-7
V.
Klaus
s
buldočí
vytrvalostí
trval
na
jednom
státě
a
jedné
subjektivitě.
s-8
V.
Mečiar,
který
si
uvědomuje
hospodářskou
slabost
Slovenska,
začal
naznačovat
ústup
z
extrémních
postojů
v
přesvědčení,
že
mu
V.
Klaus
nabídne
rozsáhlé
ústupky,
aby
zachoval
federaci.
s-9
V.
Mečiar
nepochopil
skutečné
záměry
V.
Klause
a
zjistil,
že
je
v
úzkých,
až
když
český
premiér
potvrdil,
že
je
připraven
souhlasit
s
nezávislostí
Slovenska.
s-10
V.
Mečiar
si
pozdě
uvědomil,
že
se
přepočítal
a
že
V.
Klausovi
ve
skutečnosti
jde
o
českou
nezávislost,
kterou
nezbytně
potřebuje,
aby
mohl
pokračovat
ve
svých
reformách
bez
vměšování
bývalého
komunisty
Vladimíra
Mečiara,
jenž
vzhledem
k
vysoké
nezaměstnanosti
na
Slovensku
a
levicovému
zaměření
hlavních
politických
stran
musí
sledovat
více
socialistické
přístupy.
s-11
Premiér
Klaus
tedy
dostal
to,
co
chtěl.
s-12
Jediným
východiskem
pro
V.
Mečiara
bylo
kapitulovat
-
tedy
přijmout
rozdělení
státu.
s-13
Proč
je
však
vinen
i
Václav
Havel?
s-14
Čeští
a
slovenští
disidenti
po
sametové
revoluci
měli
dvě
různé
organizace
a
neučinili
nic,
aby
vytvořili
politickou
základnu
pro
jednotné
Československo.
s-15
V.
Havel
ani
nikdo
jiný
si
neuvědomil,
že
by
to
mohlo
ohrozit
novou
demokracii.
s-16
Když
koncem
roku
1991
bývalý
prezident
pochopil,
že
země
míří
k
rozpadu,
předložil
pět
ústavních
návrhů,
z
nichž
jeden
umožňoval
vyhlásit
referendum.
s-17
Neudělal
však
nic,
aby
své
návrhy
prosadil,
a
tak
byly
v
parlamentu
poraženy.
s-18
Buď
naivně
spoléhal
na
svůj
politický
vliv,
nebo
se
mu
nedostávalo
rozhodnosti.
s-19
Přestože
nebyl
účastníkem
posledních
jednání,
lze
říci,
že
prokázal
nedostatek
politického
důvtipu,
soudí
po
svém
návratu
z
ČSFR
vědecký
pracovník
washingtonského
Brookingsova
ústavu
Henry
Brandon.
s-20
24.
10.
1992,
THE
NEW
YORK
TIMES
dependency tree
•
text view