PML View

mf920925_097

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-2/mf920925_097.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-2/mf920925_097.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-2/mf920925_097.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-2/mf920925_097.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-2/mf920925_097.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-2/mf920925_097.treex.gz

s-1 Kdo může za rozpad Československa?

s-2 přečetli jsme

s-3 Kdo může za rozpad Československa?

s-4 Pohled na vývoj událostí v Československu vede k závěru, že zatímco slovenský ministerský předseda Vladimír Mečiar rozpad Československa vyprovokoval, odpovědnost za zánik federace nesou český premiér Václav Klaus a bývalý prezident Václav Havel.

s-5 Většina Čechů a Slováků je z rozpadu federace na dva státy smutná, protože byli hrdí na Československo, ze kterého vytvořili nejlepší demokracii východní Evropy.

s-6 Veřejnost si uvědomila, jak nebezpečnou a ďábelskou hru oba ambiciózní a vůči sobě nepřátelští ministerští předsedové hrají, když Vladimír Mečiar navrhl konfederaci s mezinárodně- právní subjektivitou pro Slovensko.

s-7 V. Klaus s buldočí vytrvalostí trval na jednom státě a jedné subjektivitě.

s-8 V. Mečiar, který si uvědomuje hospodářskou slabost Slovenska, začal naznačovat ústup z extrémních postojů v přesvědčení, že mu V. Klaus nabídne rozsáhlé ústupky, aby zachoval federaci.

s-9 V. Mečiar nepochopil skutečné záměry V. Klause a zjistil, že je v úzkých, až když český premiér potvrdil, že je připraven souhlasit s nezávislostí Slovenska.

s-10 V. Mečiar si pozdě uvědomil, že se přepočítal a že V. Klausovi ve skutečnosti jde o českou nezávislost, kterou nezbytně potřebuje, aby mohl pokračovat ve svých reformách bez vměšování bývalého komunisty Vladimíra Mečiara, jenž vzhledem k vysoké nezaměstnanosti na Slovensku a levicovému zaměření hlavních politických stran musí sledovat více socialistické přístupy.

s-11 Premiér Klaus tedy dostal to, co chtěl.

s-12 Jediným východiskem pro V. Mečiara bylo kapitulovat - tedy přijmout rozdělení státu.

s-13 Proč je však vinen i Václav Havel?

s-14 Čeští a slovenští disidenti po sametové revoluci měli dvě různé organizace a neučinili nic, aby vytvořili politickou základnu pro jednotné Československo.

s-15 V. Havel ani nikdo jiný si neuvědomil, že by to mohlo ohrozit novou demokracii.

s-16 Když koncem roku 1991 bývalý prezident pochopil, že země míří k rozpadu, předložil pět ústavních návrhů, z nichž jeden umožňoval vyhlásit referendum.

s-17 Neudělal však nic, aby své návrhy prosadil, a tak byly v parlamentu poraženy.

s-18 Buď naivně spoléhal na svůj politický vliv, nebo se mu nedostávalo rozhodnosti.

s-19 Přestože nebyl účastníkem posledních jednání, lze říci, že prokázal nedostatek politického důvtipu, soudí po svém návratu z ČSFR vědecký pracovník washingtonského Brookingsova ústavu Henry Brandon.

s-20 24. 10. 1992, THE NEW YORK TIMES

dependency tree • text view