PML View

mf920925_089

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-4/mf920925_089.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-4/mf920925_089.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-4/mf920925_089.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-4/mf920925_089.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-4/mf920925_089.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-4/mf920925_089.treex.gz

s-1 SUDETŠTÍ NĚMCI A ČEŠI - KONEC KOEXISTENCE

s-2 ZAMLČOVANÉ POHLEDY DO NEDÁVNÉ MINULOSTI

s-3 SUDETŠTÍ NĚMCI A ČEŠI - KONEC KOEXISTENCE

s-4 Přelom 20. a 30. let našeho století se stal ve vnitropolitickém životě Československa hned v několika ohledech okamžikem zvratu.

s-5 Kořeny tohoto zvratu měly ovšem hlubší příčiny, především velkou hospodářskou krizi.

s-6 Její důsledky se projevily nejprve v drastickém dopadu na sociální postavení velkých skupin obyvatelstva, odrazily se i v radikalizaci jejich politických názorů a promítaly se pak nepříznivě do všech oblastí fungování politického systému.

s-7 Přirozeně všechny tyto problémy se ve složité národnostní struktuře Československa promítly i do vztahů mezi jednotlivými národnostními skupinami a do vztahu některých z nich vůči státu.

s-8 Všeobecně rostl nacionalismus, který ohrožoval stabilitu režimu a ve spojení s mezinárodně politickou situací nakonec způsobil i zhroucení a zánik první Československé republiky.

s-9 Ve vztahu sudetských Němců a Čechů šlo vlastně o konečnou fázi jejich staleté, byť mnohdy problémové, ale přece jen vcelku prospěšné koexistence.

s-10 AŽ DVOJNÁSOBNÁ NEZAMĚSTNANOST

s-11 Koncem 20. let převládl v politickém životě Němců žijících v českých zemích pozitivní proud, který přivedl tehdy nejsilnější německé strany Svaz zemědělců (1926) a německou sociální demokracii (1929) do vládní koalice.

s-12 Německá křesťanskosociální strana lidová byla sice po parlamentních volbách z roku 1929 z vlády vytlačena, lépe řečeno nezbylo na ni při stranickopolitických kombinacích místo, nepřešla však zpět ke zcela nepřátelským postojům vůči státu.

s-13 Tak se rýsovaly další perspektivy sbližování v česko-německých vztazích.

s-14 Žádná z obou národních reprezentací si však neuvědomovala křehkost těchto vztahů a nebyla připravena obezřetněji a citlivěji tuto vazbu chránit a rozvíjet.

s-15 Náraz hospodářské krize byl příliš krutý a řešení jejích důsledků vyžadovalo oboustrannou vůli a oběti.

s-16 Jak známo, velká hospodářská krize počátku 30. let zasáhla československou ekonomiku i ve srovnání s jinými průmyslovými státy mimořádně intenzívně.

s-17 Odhaduje se, že průmyslová produkce poklesla téměř o 40 procent.

s-18 Zároveň se však projevila i krize v zemědělství, v dopravě, ve finanční sféře apod.

s-19 Ovšem nejsilněji byla postižena exportní průmyslová odvětví, jako jsou porcelánky, sklárny, textilky.

s-20 A ty byly ve větší míře soustředěny v pohraničních oblastech českých zemí, obydlených v převážné míře právě sudetskými Němci.

s-21 Vliv krize tam byl mimořádně tíživý.

s-22 Dobové statistiky, i když ne vždy úplné, uvádějí až dvojnásobnou míru nezaměstnanosti ve srovnání s oblastmi vnitrozemskými, kde žilo převážně české obyvatelstvo.

s-23 Kromě toho přírodní poměry způsobovaly, že s výjimkou jižní Moravy byly v pohraničí obtížnější podmínky pro zemědělskou výrobu.

s-24 To vznikající problémy jen násobilo.

s-25 PŮDA PRO POŽADAVEK SEBEURČENÍ

s-26 Rozdíly v materiálních podmínkách života vedly k nespokojenosti a k novému zostření vztahu sudetských Němců k Čechům a k československému státu.

s-27 Vláda přitom měla jen minimální možnosti, jak tuto situaci řešit, a bohužel neměla ani koncepci hospodářské politiky, která by vedla k vyrovnání nejkřiklavějších disproporcí.

s-28 To silně problematizovalo postavení německých politických proudů ochotných spolupracovat na půdě republiky, snižovalo jejich vliv na německé obyvatelstvo a naopak dávalo prostor pro regeneraci a nový nástup stran, které stály už od roku 1918 na nepřátelských pozicích vůči státu.

s-29 Šlo o Německou nacionálně socialistickou stranu dělnickou (DNSAP) a Německou nacionální stranu (DNP).

s-30 Tyto dvě strany požadovaly sebeurčení sudetských Němců, úzce spolupracovaly s nacionalistickými proudy v Rakousku a nacházely stále vydatnější oporu v rychle rostoucím nacistickém hnutí v sousedním Německu.

s-31 To bylo pro budoucnost Československa zvlášť nebezpečné.

s-32 Kromě jiného měly obě strany široké zázemí v řadě tělovýchovných organizací s paramilitaristickou strukturou, jako byl např. Svaz německých turnerů apod.

s-33 V průběhu roku 1932 na sebe upozornila organizace Volkssport, jež v mnohém napodobovala oddíly SA, které byly ozbrojenou částí Nacionálně socialistické strany Německa (NSDAP) vedené Adolfem Hitlerem.

s-34 Čs. úřady se tehdy rozhodly proti nebezpečnému růstu antidemokratických hnutí, v jejichž programu bylo navíc sjednocení všech Němců v budoucí třetí říši, zasáhnout a zakázaly činnost Volkssportu a Nacionálně socialistického studentského svazu.

s-35 V procesu proti oběma organizacím jim byla prokázána činnost namířená proti republice, spolčování se zahraničními organizacemi obdobného charakteru a shromažďování zbraní a sil k uskutečnění plánu na odtržení.

s-36 S HITLEROVOU PODPOROU

s-37 Koncem ledna 1933 uchvátil Hitler v Německu moc.

s-38 To byl silný impuls pro oživení sudetoněmeckých nacionalistických proudů.

s-39 Tehdy se všeobecně zhoršily československo-německé vztahy a ani úsilí ministra zahraničí Edvarda Beneše nevedlo k jejich zlepšení.

s-40 Ostatně agresívní cíle nacistického Německa k tomu nedávaly možnosti.

s-41 Sudetoněmecké nacionalistické organizace se od té doby staly nástrojem státní politiky hitlerovského Německa.

s-42 Množily se i případy přímého vměšování do vnitřních záležitostí republiky - od diplomatických nót přes otevřenou kritiku čs. politiky v říšskoněmeckém tisku, kontrolovaném nacisty, a ve vystoupeních oficiálních politických činitelů až po organizování záškodnické činnosti vrcholící politicky motivovanými vraždami německých emigrantů, kteří se uchýlili do Československa.

s-43 Do vraždy profesora Lessinga byli zapleteni sudetoněmečtí nacionalisté, vraždu inženýra Formise organizovali přímo němečtí agenti.

s-44 Spojení sudetoněmeckých stran s protičeskoslovenskou politikou sousedního Německa bylo natolik zřejmé, že čs. orgánům umožnilo provést některá protiopatření.

s-45 Především se chystal zákaz činnosti obou nacionalistických stran - DNSAP a DNP.

s-46 Jejich vedení však nezůstávalo pasivní a připravilo si novou organizační základnu pro přežití.

s-47 Aktivistům německých občanských stran doporučilo, aby své organizace zrušili a spolu s nacionalistickými proudy vytvořili jednotné, navenek nepolitické seskupení.

s-48 Německý Svaz zemědělců odmítl okamžitě, k němu se připojili křesťanští sociálové.

s-49 Německá sociální demokracie v Československu zůstávala mimo tento sjednocovací proces.

dependency tree • text view