PML View

lnd94103_101

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-6/lnd94103_101.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-6/lnd94103_101.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-6/lnd94103_101.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-6/lnd94103_101.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-6/lnd94103_101.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-6/lnd94103_101.treex.gz

s-1 Panorama klasiky HUDBA: První série kolekce PANORAMA nabízí deset vzájemně nesouvisejících titulů z katalogu vážné hudby vydavatelství Panton.

s-2 Na kompaktních discích představuje nahrávky vzniklé v posledním zhruba čtvrtstoletí: například Houslové koncerty tří epoch, Skladby pro lesní roh a orchestr, Koncerty Talichova kvarteta nebo Oblíbené skladby z Ruska.

s-3 Každý disk série poskytuje zhruba hodinu hudby, takže umožňuje zvolené téma pokrýt obsáhleji než dlouhohrající deska.

s-4 Album Klasické viloncellové koncerty českého původu představuje skladby od méně slavných příbuzných slavnějších nositelů téhož jména: Carla Stamitze (syn Jana Václava Antonína Stamice), Josefa Rejchy (strýc Antonína Rejchy) a Antonín Vranický (bratr Pavla Vranického).

s-5 Styl prvních dvou tkví v mannheimské koncertantní tradici, kterou občas koření předzvěst romantismu.

s-6 Oba sólisté Jan Hališka (Stamitz) a Miloš Sádlo (Rejcha) romantické prvky zdůrazňují svým individuálním cítěním zejména v pomalých středních dílech.

s-7 Vranický již cele patří vídeňskému klasicismu, do něhož však promítá české lidové ohlasy (viz Rondo).

s-8 Disk Orchestrální díla Bohuslava Martinů spojuje dohromady 3. symfonii (1941), Smyčcový kvartet s orchestrem (1931) a Suitu z opery Julietta (1939).

s-9 Rozdílné orchestry (Česká fiharmonie, Státní filharmonie Brno a Talichův kvartet) i dirigenti (František Jílek, Zdeněk Košler a Václav Neumann) vytvořily pojetím spřízněný a jednolitý proud charakteristické martinuovské hudby.

s-10 Daleko kontrastnější materiál byl přichystán na disk Koncertantní a baletní hudba Ervína Schulhoffa.

s-11 Skladby napsané v rozmezí 1923-1930 a nahrané mezi lety 1973-86 (opět Česká filharmonie, s Liborem Peškem a Zdeňkem Košlerem, a Talichův kvartet) jsou ovšem kontrastní i samy o sobě svou mnohavrstevnou instrumentací.

s-12 Concertino pro smyčcový kvartet a dechový orchestr staví zejména na barevných proměnách a jazzových prvcích v dynamické rytmice.

s-13 Dvojkoncert pro flétnu, piano a orchestr těží z virtuózních možností komunikace obou sólových nástrojů.

s-14 Většinou se nestřídají v otázkách a odpovědích, nýbrž zní o překot současně, ať již jako sólo a doprovod nebo v podobné, vzájemně se proplétající faktuře (flétna - Jiří Válek, piano - Josef Hála).

s-15 Posledním dílem disku je Ogelala, baletní suita na staromexický pohanský námět, která obsahuje řadu exotických názvuků a drsných souzvuků.

s-16 Milovníky klavírní hudby a Janáčka zvlášť pak jistě potěší kompaktní reedice obou řad Po zarostlém chodníčku na vynikající nahrávce Radoslava Kvapila z roku 1969 (Dům umělců).

s-17 Věčně zelené a stále hrané klavírní miniatury tu doplňují desetiminutové Tema con variacioni (Zdenčiny variace) a Tři moravské tance: Ej danaj!, Pilky a Čeladenský.

s-18 Aleš Opekar

dependency tree • text view