PML View
lnd94103_087
mrp-layer | PDT/mrp/tamw/train-2/lnd94103_087.mrp.gz |
---|
a-layer | PDT/pml/tamw/train-2/lnd94103_087.a.gz |
---|
m-layer | PDT/pml/tamw/train-2/lnd94103_087.m.gz |
---|
t-layer | PDT/pml/tamw/train-2/lnd94103_087.t.gz |
---|
w-layer | PDT/pml/tamw/train-2/lnd94103_087.w.gz |
---|
treex-layer | PDT/treex/tamw/train-2/lnd94103_087.treex.gz |
---|
s-1
Rozhovor
s
vůdcem
smečky
Konec
podtitulku
Na
naše
první
setkání
nezapomenu.
s-2
Bylo
krásné
letní
odpoledne
a
to,
co
jsme
spatřili
v
jeho
zahradě,
způsobilo,
že
v
českolipské
ulici
Jiřího
z
Poděbrad
bylo
najednou
o
něco
více
kyslíku.
s-3
Zapomněli
jsme
dýchat.
s-4
Luboš
König
seděl
pod
jabloní
jako
paša
a
kolem
něho
se
vlnilo
jedenáct
afghánských
chrtů.
s-5
Dnes
už
jich
má
patnáct
a
jednoho
greyhounda.
s-6
Otevřel
branku.
s-7
Psi
a
děti,
kteří
přišli
se
mnou,
se
navzájem
prostoupili,
prolnuli
a
splynuli.
s-8
Děti
chtěly
psy
líbat
a
chrti
si
to
trpělivě
a
důstojně
dávali
líbit.
s-9
Koneckonců,
tento
druh
psa
má
relativně
obrovské
srdce.
s-10
Srdce,
schopné
podat
obdivuhodné
výkony.
s-11
Magda
Jogheeová
Luboš
König
má
částečný
invalidní
důchod:
1437
korun.
s-12
Staví
krby
a
téměř
všechny
vydělané
peníze
investuje
do
krmení
pro
své
psy.
s-13
V
jeho
smečce
jsou
vítězové
domácích
a
mezinárodních
soutěží.
s-14
Jeden
ze
psů
-
Garry-El-Baraki
Radjan,
familiérně
Bobeš,
měl
před
dvěma
lety
třetí
nejlepší
čas
na
světě,
v
roce
1988
byl
světovým
rekordmanem.
s-15
Chov
Luboše
Königa
patří
k
nejlepším
v
republice.
s-16
Fotograf
Mimra
tvrdí,
že
psi
mezi
sebou
Luboše
trpí.
s-17
Že
jsou
pány
domu,
König
jen
host.
s-18
Něco
o
tom
vím.
s-19
V
Königově
domě
není
pánů
a
hostů.
s-20
Všichni
jsou
si
rovni,
občas
někteří
rovnější,
ale
faktem
je,
že
uznávaným
vůdcem
je
Luboš.
s-21
Kolega
fotograf
říkal,
že
ho
dobře
zná.
s-22
Že
je
to
zajímavý
chlap.
s-23
Horolezec,
který
lezl
i
potom,
co
mu
amputovali
nohu.
s-24
Určitě
by
s
ním
bylo
zajímavé
povídání.
s-25
Měl
vymyšlenou
i
fotku.
s-26
Naaranžoval
by
Luboše,
jak
leze
na
skálu.
s-27
Nejdůležitější
by
bylo,
aby
byla
vidět
protéza.
s-28
Jako
symbol
vítězství
vytrvalosti,
statečnosti...
nad
čím
vlastně?
s-29
Psi
by
prý
v
tomto
příběhu
neměli
být
důležití.
s-30
Napadlo
mě,
že
Luboš
pár
roků
v
horách
vůbec
nebyl.
s-31
A
psi
jsou
pro
něj
momentálně
všechno.
s-32
Luboš
König
je
také
dobrodruh,
podivín
a
blázen.
s-33
"Víš,
že
lidi
provokuješ?"
s-34
"Jsem
invalida.
s-35
Měl
bych
sedět
u
kostela
a
žebrat.
s-36
To
je
přece
zdravý
pohled
na
invalidu.
s-37
A
chrti
by
se
měli
pohybovat
někde
na
zámku
a
ne
v
polorozbořeném
domku
bez
plotu."
s-38
"Jakou
povahu
jsi
měl,
než
jsi
přišel
o
nohu?"
s-39
"Určitě
jinou.
s-40
Také
jsem
si
myslel,
že
mi
patří
svět.
s-41
Pak
jsem
jel
14.
května
1973
na
motorce
stavět
krb
na
Slapy
a
naboural
jsem
se.
s-42
Do
tohoto
data
mě
často
a
nesnesitelně
bolela
hlava.
s-43
Od
bouračky
mě
nebolí.
s-44
Zato
mám
"fantomy".
s-45
Jako
že
mě
hrozně
bolí
noha,
kterou
už
nemám.
s-46
Ale
k
té
změně.
s-47
Jak
říkal
jeden
funkcionář
Svazu
invalidů,
je
smutné,
že
se
člověk
musí
zmrzačit,
aby
získal
správný
pohled
na
svět.
s-48
Ale
zaplaťpánbu,
že
jsem
mrzák
jen
fyzický."
s-49
"Citový
mrzák
je
na
tom
hůř?"
s-50
"Z
mého
pohledu
ano.
s-51
Já
se
třeba
dost
stydím,
jaký
jsme
mladým
postavili
žebříček
hodnot.
s-52
Kleňák
v
mém
životě
a
změně
byl...
víš,
co
je
kleňák?
s-53
Kleňák
je
poslední,
nosný
kámen
v
klenbě.
s-54
Tak
kleňák
byl,
když
jsem
pořád
slyšel,
že
morálka
neexistuje.
s-55
Jak
neexistuje?
s-56
Ten
nános
kolem
ní
je
často
tak
mnohovrstevný,
že
někdy
to
opravdu
vypadá,
že
neexistuje.
s-57
Ale
přistoupit
na
to,
že
není?
s-58
Vezmu
třeba
peníze.
s-59
Asi
je
dobré
mít
spolehlivé
auto.
s-60
Mně,
když
se
to
staré
rozsypalo
a
nevím,
jak
budu
přepravovat
chrty
na
závody,
se
o
tom
dobře
mluví.
s-61
Je
dobré
mít
video.
s-62
Také
mě
někdy
štve,
že
musím
s
nahranou
kazetou,
kde
mám
štěňata,
otravovat
sousedy.
s-63
Jenže
prachy
samy
o
sobě?
s-64
Věnovat
jim
život
a
veškeré
snažení?
s-65
Aby
ostatní
viděli,
v
jakém
jedu
fáru...
tak
to
tedy
ne.
s-66
Chtěl
bych
být
bohatší.
s-67
Abych
mohl
dát
víc
psům.
s-68
Některé
jsem
zachránil
před
smrtí.
s-69
Světový
rekordman
Bobeš
žil
celé
měsíce
v
prasečím
chlívku.
s-70
Nechci,
abych
se
pro
zachráněné
psy
stal
další
pastí.
s-71
Když
jsme
u
psů.
s-72
Věřím
tomu,
že
i
oni
mohou
leckomu
změnit
žebříček
hodnot.
s-73
A
věřím,
že
k
dobrému."
s-74
"Proč
sis
vybral
chrty?"
s-75
"V
roce
1976
jsem
ležel
v
nemocnici
spolu
s
inženýrem
Zdeňkem
Badalcem,
tehdejším
ředitelem
liberecké
zoo.
s-76
On
první
přivezl
afghány
do
Československa.
s-77
Vyprávěl
o
nich
tak
nadšeně,
že
všechna
ostatní
zvířata
ze
zoologické
zahrady
by
hrozně
žárlila,
kdyby
ho
slyšela.
s-78
Pak
jsem
si
koupil
prvního
afghána.
s-79
Otec
ho
jednou
zavřel
do
kotelny,
vypadla
nějaká
trubka
a
pes
se
udusil.
s-80
Bylo
mi
hrozně,
tak
jsem
šel
a
koupil
si
za
jedenáct
tisíc
jeho
matku."
s-81
"Říká
se,
že
afgháni
jsou
hloupí..."
s-82
"Gazzi
si
uměl
odemknout
sám
dveře.
s-83
Často
jsme
ho
našli,
jak
leží
zablácený
v
posteli.
s-84
Je
to
chytrá
rasa.
s-85
Že
jsou
hloupí,
o
nich
většinou
prohlašují
ti,
kdo
jsou
zvyklí
zacházet
se
služebním
plemenem.
s-86
Afgháni
jsou
jiní.
s-87
Svérázní
a
umínění.
s-88
Neposlouchají
na
klasické
povely.
s-89
Musí
se
na
ně
jinak
a
musí
se
to
umět.
s-90
Nejsou
zvyklí
poslouchat
tak,
jak
bychom
si
to
představovali.
s-91
Nenechají
ze
sebe
dělat
blbce.
s-92
Jsou
to
partneři,
osobnosti,
zranitelní
jako
my."
s-93
"Když
jsi
zůstal
bez
nohy,
proč
jsi
potřeboval
čtyřnohého
a
ne
dvounohého
přítele?
s-94
"
"Je
to
složité,
provázané.
s-95
Občas,
když
nemám
nic
kloudnějšího
na
práci,
nad
tím
přemýšlím.
s-96
Od
dětství
jsem
měl
nějaké
zvíře.
s-97
Moje
rodina
mě
spíš
dloubala
pod
žebra
než
ochraňovala.
s-98
Ačkoliv
jsem
byl
nejmladší.
s-99
To
si
nestěžuju.
s-100
Potřeboval
jsem
někoho.
s-101
V
životě
pak
přišly
různé
zlomy.
s-102
Rozvody,
smrt
družky,
kterou
jsem
měl
rád,
úraz...
s-103
Vylízal
jsem
se
díky
psům.
s-104
A
stejně
nemám
dojem,
že
je
to
náhrada.
s-105
Jen
veliká
potřeba.
s-106
Udělal
bych
pro
ně
všechno."
s-107
"Po
horách
se
ti
nestýská?"
s-108
"Těžko
říct.
s-109
Když
jsem
se
dostal
z
nejhoršího,
byly
hory
jediné,
co
mě
drželo
nad
vodou.
s-110
Uměl
jsem
to
i
s
protézou.
s-111
Jeden
můj
francouzský
kamarád,
horolezec,
mi
chtěl
ještě
za
socialismu
přivézt
dokonalou
protézu.
s-112
Neprošel
s
ní
celnicí.
s-113
Tak
si
ji
pověsil
ve
své
hospodě
na
stěnu.
s-114
Visí
tam
ta
moje
imitace
nohy
v
Chamonix
dodnes.
s-115
Ale
k
horám.
s-116
Asi
nejvíc
se
mi
stýská
po
Tatrách.
s-117
Tam
jsem
zažil
z
horolezeckého
života
to
nejkrásnější
i
nejhorší.
s-118
Maximální
zážitky
obou
pólů.
s-119
Ale
miluji
i
pískovce.
s-120
Vždycky,
když
jedu
autobusem
a
nastoupí
ve
Svojkově
kluci
s
báglem,
je
z
nich
cítit
pískovec,
tak
mě
začnou
svrbit
ruce..."
s-121
"A
nejsou
to
fantomy?"
s-122
"To
teda
ne.
s-123
Jenže
s
tím,
jak
se
zvětšovala
moje
smečka,
ubýval
čas
na
lezení.
s-124
Jsem
zralý
akorát
na
to,
abych
si
jednou
za
rok
vyhodil
z
kopyta,
vykonal
vzpomínkovou
cestu
a
zašel
na
pískovec."
s-125
"Proč
jsi
chtěl
zdolávat
hory
a
velehory?"
s-126
"Chlapi
si
rádi
měří
síly,
něco
dokazují.
s-127
Taky
proto,
že
v
osmi
jsem
se
chtěl
vyrovnat
o
dvanáct
let
staršímu
bráchovi.
s-128
Dál
to
bylo
jednoduché.
s-129
Jsem
člověk,
který
-
když
už
se
do
něčeho
dá
-
nerad
prohrává.
s-130
Třeba
si
nesáhnu
na
slunce...
ale
dosáhnu
alespoň
toho,
čeho
jsem
schopen."
s-131
Foto:
L.
Mimra/Fotoport/
dependency tree
•
text view