PML View

lnd94103_087

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-2/lnd94103_087.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-2/lnd94103_087.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-2/lnd94103_087.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-2/lnd94103_087.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-2/lnd94103_087.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-2/lnd94103_087.treex.gz

s-1 Rozhovor s vůdcem smečky Konec podtitulku Na naše první setkání nezapomenu.

s-2 Bylo krásné letní odpoledne a to, co jsme spatřili v jeho zahradě, způsobilo, že v českolipské ulici Jiřího z Poděbrad bylo najednou o něco více kyslíku.

s-3 Zapomněli jsme dýchat.

s-4 Luboš König seděl pod jabloní jako paša a kolem něho se vlnilo jedenáct afghánských chrtů.

s-5 Dnes jich patnáct a jednoho greyhounda.

s-6 Otevřel branku.

s-7 Psi a děti, kteří přišli se mnou, se navzájem prostoupili, prolnuli a splynuli.

s-8 Děti chtěly psy líbat a chrti si to trpělivě a důstojně dávali líbit.

s-9 Koneckonců, tento druh psa relativně obrovské srdce.

s-10 Srdce, schopné podat obdivuhodné výkony.

s-11 Magda Jogheeová Luboš König částečný invalidní důchod: 1437 korun.

s-12 Staví krby a téměř všechny vydělané peníze investuje do krmení pro své psy.

s-13 V jeho smečce jsou vítězové domácích a mezinárodních soutěží.

s-14 Jeden ze psů - Garry-El-Baraki Radjan, familiérně Bobeš, měl před dvěma lety třetí nejlepší čas na světě, v roce 1988 byl světovým rekordmanem.

s-15 Chov Luboše Königa patří k nejlepším v republice.

s-16 Fotograf Mimra tvrdí, že psi mezi sebou Luboše trpí.

s-17 Že jsou pány domu, König jen host.

s-18 Něco o tom vím.

s-19 V Königově domě není pánů a hostů.

s-20 Všichni jsou si rovni, občas někteří rovnější, ale faktem je, že uznávaným vůdcem je Luboš.

s-21 Kolega fotograf říkal, že ho dobře zná.

s-22 Že je to zajímavý chlap.

s-23 Horolezec, který lezl i potom, co mu amputovali nohu.

s-24 Určitě by s ním bylo zajímavé povídání.

s-25 Měl vymyšlenou i fotku.

s-26 Naaranžoval by Luboše, jak leze na skálu.

s-27 Nejdůležitější by bylo, aby byla vidět protéza.

s-28 Jako symbol vítězství vytrvalosti, statečnosti... nad čím vlastně?

s-29 Psi by prý v tomto příběhu neměli být důležití.

s-30 Napadlo , že Luboš pár roků v horách vůbec nebyl.

s-31 A psi jsou pro něj momentálně všechno.

s-32 Luboš König je také dobrodruh, podivín a blázen.

s-33 "Víš, že lidi provokuješ?"

s-34 "Jsem invalida.

s-35 Měl bych sedět u kostela a žebrat.

s-36 To je přece zdravý pohled na invalidu.

s-37 A chrti by se měli pohybovat někde na zámku a ne v polorozbořeném domku bez plotu."

s-38 "Jakou povahu jsi měl, než jsi přišel o nohu?"

s-39 "Určitě jinou.

s-40 Také jsem si myslel, že mi patří svět.

s-41 Pak jsem jel 14. května 1973 na motorce stavět krb na Slapy a naboural jsem se.

s-42 Do tohoto data často a nesnesitelně bolela hlava.

s-43 Od bouračky nebolí.

s-44 Zato mám "fantomy".

s-45 Jako že hrozně bolí noha, kterou nemám.

s-46 Ale k změně.

s-47 Jak říkal jeden funkcionář Svazu invalidů, je smutné, že se člověk musí zmrzačit, aby získal správný pohled na svět.

s-48 Ale zaplaťpánbu, že jsem mrzák jen fyzický."

s-49 "Citový mrzák je na tom hůř?"

s-50 "Z mého pohledu ano.

s-51 se třeba dost stydím, jaký jsme mladým postavili žebříček hodnot.

s-52 Kleňák v mém životě a změně byl... víš, co je kleňák?

s-53 Kleňák je poslední, nosný kámen v klenbě.

s-54 Tak kleňák byl, když jsem pořád slyšel, že morálka neexistuje.

s-55 Jak neexistuje?

s-56 Ten nános kolem je často tak mnohovrstevný, že někdy to opravdu vypadá, že neexistuje.

s-57 Ale přistoupit na to, že není?

s-58 Vezmu třeba peníze.

s-59 Asi je dobré mít spolehlivé auto.

s-60 Mně, když se to staré rozsypalo a nevím, jak budu přepravovat chrty na závody, se o tom dobře mluví.

s-61 Je dobré mít video.

s-62 Také někdy štve, že musím s nahranou kazetou, kde mám štěňata, otravovat sousedy.

s-63 Jenže prachy samy o sobě?

s-64 Věnovat jim život a veškeré snažení?

s-65 Aby ostatní viděli, v jakém jedu fáru... tak to tedy ne.

s-66 Chtěl bych být bohatší.

s-67 Abych mohl dát víc psům.

s-68 Některé jsem zachránil před smrtí.

s-69 Světový rekordman Bobeš žil celé měsíce v prasečím chlívku.

s-70 Nechci, abych se pro zachráněné psy stal další pastí.

s-71 Když jsme u psů.

s-72 Věřím tomu, že i oni mohou leckomu změnit žebříček hodnot.

s-73 A věřím, že k dobrému."

s-74 "Proč sis vybral chrty?"

s-75 "V roce 1976 jsem ležel v nemocnici spolu s inženýrem Zdeňkem Badalcem, tehdejším ředitelem liberecké zoo.

s-76 On první přivezl afghány do Československa.

s-77 Vyprávěl o nich tak nadšeně, že všechna ostatní zvířata ze zoologické zahrady by hrozně žárlila, kdyby ho slyšela.

s-78 Pak jsem si koupil prvního afghána.

s-79 Otec ho jednou zavřel do kotelny, vypadla nějaká trubka a pes se udusil.

s-80 Bylo mi hrozně, tak jsem šel a koupil si za jedenáct tisíc jeho matku."

s-81 "Říká se, že afgháni jsou hloupí..."

s-82 "Gazzi si uměl odemknout sám dveře.

s-83 Často jsme ho našli, jak leží zablácený v posteli.

s-84 Je to chytrá rasa.

s-85 Že jsou hloupí, o nich většinou prohlašují ti, kdo jsou zvyklí zacházet se služebním plemenem.

s-86 Afgháni jsou jiní.

s-87 Svérázní a umínění.

s-88 Neposlouchají na klasické povely.

s-89 Musí se na jinak a musí se to umět.

s-90 Nejsou zvyklí poslouchat tak, jak bychom si to představovali.

s-91 Nenechají ze sebe dělat blbce.

s-92 Jsou to partneři, osobnosti, zranitelní jako my."

s-93 "Když jsi zůstal bez nohy, proč jsi potřeboval čtyřnohého a ne dvounohého přítele?

s-94 " "Je to složité, provázané.

s-95 Občas, když nemám nic kloudnějšího na práci, nad tím přemýšlím.

s-96 Od dětství jsem měl nějaké zvíře.

s-97 Moje rodina spíš dloubala pod žebra než ochraňovala.

s-98 Ačkoliv jsem byl nejmladší.

s-99 To si nestěžuju.

s-100 Potřeboval jsem někoho.

s-101 V životě pak přišly různé zlomy.

s-102 Rozvody, smrt družky, kterou jsem měl rád, úraz...

s-103 Vylízal jsem se díky psům.

s-104 A stejně nemám dojem, že je to náhrada.

s-105 Jen veliká potřeba.

s-106 Udělal bych pro všechno."

s-107 "Po horách se ti nestýská?"

s-108 "Těžko říct.

s-109 Když jsem se dostal z nejhoršího, byly hory jediné, co drželo nad vodou.

s-110 Uměl jsem to i s protézou.

s-111 Jeden můj francouzský kamarád, horolezec, mi chtěl ještě za socialismu přivézt dokonalou protézu.

s-112 Neprošel s celnicí.

s-113 Tak si ji pověsil ve své hospodě na stěnu.

s-114 Visí tam ta moje imitace nohy v Chamonix dodnes.

s-115 Ale k horám.

s-116 Asi nejvíc se mi stýská po Tatrách.

s-117 Tam jsem zažil z horolezeckého života to nejkrásnější i nejhorší.

s-118 Maximální zážitky obou pólů.

s-119 Ale miluji i pískovce.

s-120 Vždycky, když jedu autobusem a nastoupí ve Svojkově kluci s báglem, je z nich cítit pískovec, tak začnou svrbit ruce..."

s-121 "A nejsou to fantomy?"

s-122 "To teda ne.

s-123 Jenže s tím, jak se zvětšovala moje smečka, ubýval čas na lezení.

s-124 Jsem zralý akorát na to, abych si jednou za rok vyhodil z kopyta, vykonal vzpomínkovou cestu a zašel na pískovec."

s-125 "Proč jsi chtěl zdolávat hory a velehory?"

s-126 "Chlapi si rádi měří síly, něco dokazují.

s-127 Taky proto, že v osmi jsem se chtěl vyrovnat o dvanáct let staršímu bráchovi.

s-128 Dál to bylo jednoduché.

s-129 Jsem člověk, který - když se do něčeho - nerad prohrává.

s-130 Třeba si nesáhnu na slunce... ale dosáhnu alespoň toho, čeho jsem schopen."

s-131 Foto: L. Mimra/Fotoport/


dependency treetext view