PML View

ln95049_125

mrp-layerPDT/mrp/tamw/dtest/ln95049_125.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln95049_125.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln95049_125.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln95049_125.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln95049_125.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/dtest/ln95049_125.treex.gz

s-1 Bolestivá transformace polského zemědělství

s-2 Restrukturalizace polských soukromých farem bude probíhat pomalu

s-3 Vývozní potenciál není ani zdaleka využit na sto procent.

s-4 Do současné doby se s takovým rozsahem liberalizace agrárního obchodu v rámci zemí CEFTA nepočítalo.

s-5 Smlouvy podepsané při této příležitosti před měsícem se týkají jakostních, veterinárních a fytosanitárních certifikátů do 1. července 1995 a zejména 50% snížení cel na zemědělské komodity od 1. ledna 1996 až k jejich úplnému odstranění v roce 1998.

s-6 Naším největším obchodním partnerem je v této oblasti Polsko, podívejme se proto na jeho zemědělský sektor důkladněji.

s-7 Hospodářství se oživuje

s-8 Náznaky ekonomického oživení se v Polsku projevily již v letech 1992-1993.

s-9 Míra růstu hrubého domácího produktu dosáhla dvou procent a objem průmyslové výroby vzrostlo 5,2 %.

s-10 Míra inflace klesla ze 70 % v roce 1991 na 34 % v roce 1993.

s-11 Podle předběžných čísel lze očekávat, že za rok 1994 bude inflace vyčíslena na 26 %.

s-12 Podle údajů polského ministerstva financí pokračoval v roce 1994 ekonomický růst v rozsahu až 4,5 %.

s-13 V důsledku značného sucha klesla v roce 1992 hrubá zemědělská produkce o 11,9 %, přičemž pokles rostlinné produkce činil 20 % a živočišné 3,9 %.

s-14 Samotná produkce obilovin dosáhla v roce 1992 bezmála 20 mil. tun, což bylo o 7,8 mil. tun méně než v roce 1991.

s-15 Prudký pokles rostlinné produkce by mohl být částečně vysvětlen výrazným poklesem objemu použitých hnojiv.

s-16 Značný pokles živočišné produkce v letech 1992-1993 vedl k omezení vývozu a ve druhé polovině roku 1993 dokonce ke zvýšení dovozu.

s-17 Úroveň živočišné produkce byla ovlivněna nejen nižší ziskovostí tohoto odvětví v souvislosti s růstem cen vstupů, ale bylo rovněž zaznamenáno snížení poptávky v důsledku poklesu reálných příjmů obyvatelstva.

s-18 V polském zemědělství je zaměstnán podstatně vyšší podíl činného obyvatelstva než v západoevropských zemích.

s-19 Tlak vyplývající z rostoucí nezaměstnanosti ve městských a venkovských oblastech je jednou z nejvážnějších překážek restrukturalizace zemědělského sektoru v Polsku.

s-20 Proces privatizace

s-21 Privatizace státních statků se ukázala být jedním z nejobtížnějších bodů ekonomické reformy v zemědělství a v potravinářském průmyslu.

s-22 Státní statky převzaté v roce 1992 Fondem zemědělského majetku byly zadluženy více než třemi trilióny zlotých.

s-23 Hlavním úkolem tohoto fondu založeného v roce 1991 byla transformace půdy a kapitálu státních statků do ekonomických celků, které by měly efektivněji využívat svých zdrojů.

s-24 Privatizace státních statků navíc probíhá souběžně s obtížným ekonomickým vývojem soukromých hospodářství.

s-25 Klesá tak poptávka po půdě a vysoké úrokové sazby ztěžují přístup farmářů k investicím.

s-26 Na základě těchto faktorů lze v příštích letech očekávat v restrukturalizaci polských soukromých farem jen velmi pomalý pokrok, zvláště když cena vstupů do zemědělství roste mnohem rychleji než cena zemědělské produkce.

s-27 Zemědělská ekonomická reforma se soustřeďuje zejména na oblast potravinářského průmyslu včetně skladování produktů a obchodu se zemědělskými výrobky.

s-28 V roce 1993 pocházela více než polovina potravinářských výrobků ze soukromých farem.

s-29 Konkurence na trhu tlačí na polské producenty, aby zvyšovali kvalitu, rozšiřovali sortiment a přizpůsobovali ho mezinárodním standardům.

s-30 Cenová politika

s-31 Finanční podpora včetně realizace principu minimálních garantovaných cen je řízena ústředím, které spravuje státní potravinové rezervy, na jejichž udržování přispívá až jednou třetinou svého rozpočtu.

s-32 Vznikajícím břemenem v rámci státního rozpočtu je dotace zemědělskému penzijnímu fondu, která je chápána jako podpora celému zemědělství.

s-33 Podíl státu na financování tohoto fondu činí 95 %.

s-34 Státní podpora progresívních metod hospodaření je řízena přímo prostřednictvím ministerstva zemědělství a potravinářského průmyslu.

s-35 Rozpočet ministerstva je soustředěn na financování podpory biologického programu a institucí zajišťujících uplatnění pokroku v genetice, dále na financování prevence a tlumení nemocí zvířat a monitorování kvality výrobků, rekultivace půdy a na podporu základních mechanizačních projektů.

s-36 Zemědělský obchod

s-37 Současná dovozní cla na základní zemědělské výrobky byla zavedena v roce 1991, přičemž se počítalo s tím, že stanovené tarify by neměly být v dalších letech zvyšovány.

s-38 V důsledku zvyšujícího se dovozu subvencovaných potravin ze západních zemí však organizace farmářů vyvinuly tlak na vládu, jehož výsledkem byl prudký růst dovozních cel a zavedení dodatečných regulačních opatření (např. restrikce v dovozu mléka a mléčných výrobků).

s-39 Vývozní potenciál polského zemědělství přitom není ani zdaleka využit.

s-40 Zvláště komplikovaná situace se vytvořila na trhu s ovocem a zeleninou.

s-41 Zatímco firma Hortex, hlavní vývozce mražených potravin, omezuje v důsledku finančních potíží, nedostatku úvěrů a dalších faktorů své výrobní kapacity asi na 50 %, ve stejné době tisíce producentů nemohou prodat své ovoce a zeleninu ani za nízké ceny.

dependency tree • text view