PML View

ln95048_068

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-7/ln95048_068.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln95048_068.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln95048_068.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln95048_068.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln95048_068.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-7/ln95048_068.treex.gz

s-1 Věda, svět a zpět

s-2 Hranice proti barbarství a hlouposti Nature, patrně nejvýznamnější mezinárodní přírodovědecký časopis na světě, nedávno oslavil 125. narozeniny.

s-3 Byla to příležitost k uveřejnění pětadvaceti stran pojmenovaných Frontiers of ignorance.

s-4 Pojednávají o rozhraní vědění a nevědění v nejdůležitějších směrech současného přírodovědeckého poznání.

s-5 Považují za ně vznik vesmíru, stavební kameny hmoty, hvězdy naší galaxie, planety i samotnou Zemi, počátek života, vývoj člověka stejně jako lidský mozek.

s-6 V souvislosti s nimi Nature položil otázky, které označil za menší: bude se vesmír rozpínat nekonečně, nebo se rozpínání zastaví?

s-7 Bude počet galaxií přibývat, nebo ubývat?

s-8 Jak dlouho zahrnoval průměr Slunce dnešní oběžnou dráhu Země?

s-9 Je ve vesmíru život?

s-10 Jak by se dal najít?

s-11 Jak početná byla populace australopiteků?

s-12 Kdy se naši vývojoví předkové naučili mluvit?

s-13 Jak se lidé poprvé dostali do Nového světa?

s-14 Proč jsou lidé převážně praváci?

s-15 Jak přimějí zevní vlivy buňky k tomu, aby se začaly dělit?

s-16 Jak jsou živé bytosti energeticky výkonné?

s-17 Lze vyčíst dějiny lidského vývoje z našich genů?

s-18 Je možné vyrobit realistický model buňky?

s-19 Odpovědi na tyto otázky nejsou poznáním pro poznání.

s-20 Jsou částmi odpovědí na nejstarší potřebu vědět, kdo jsme, odkud jsme přišli, kam jdeme, jaký to má smysl i co máme (a nemáme) dělat.

s-21 Nalezené odpovědi budou mít velmi praktické důsledky ve všech oborech činnosti.

s-22 V eseji o dvou kulturách (humanistické a přírodovědecké) lord Snow popsal jednostrannost dnešních vzdělaných lidí.

s-23 Jejich část něco ví z dějin filozofie, výtvarného umění, literatury, hudby a divadla.

s-24 Bývá málem hrdá, že nemá ponětí o teorii velkého třesku nebo genetickém kódu.

s-25 A naopak.

s-26 Lidé mající ponětí o těchto věcech nemívají představu o Kantovi, Joyceovi nebo Miróovi.

s-27 Přitom kultura je jen jedna.

s-28 Je jedinou hranicí proti barbarství a hlouposti, které prožívají opět jedno ze svých růstových údobí.

s-29 Počínaje dneškem VSZ (Věda, svět - a zpět) přinese v šesti sloupcích popis několika hranic současného poznání podle Nature.

s-30 Je nás deset miliónů, s našimi jazykově nejbližšími sousedy patnáct.

s-31 Z toho plyne téměř jistota, že zde musí žít několik lidí ve věku 12 - 15 let, kteří by mohli některou z oněch hranic posunout.

s-32 Budou-li o nich vědět a rozhodnou-li se pro tento způsob života.

s-33 A ti ostatní?

s-34 Přirovnání: lidské skupiny na tom nejsou dobře, mají-li jen olympioniky.

s-35 Lepší je, když se aspoň nějak hýbe co největší počet lidí.

s-36 Chybějící hmota

s-37 Velký třesk je obecně přijatá teorie dokazující, že vesmír vznikl před deseti až dvaceti miliardami let a od té doby se rozpíná.

s-38 Plynou z ní předpovědi, které doložilo pozorování.

s-39 Ale není bez mnoha obtíží čekajících na řešení.

s-40 Například otázka hustoty hmoty ve vesmíru.

s-41 Jedna z podob teorie velkého třesku předpokládá, že hustota hmoty ve vesmíru je totožná s hustotou označenou jako kritická.

s-42 Poměr skutečné hustoty a kritické hustoty se označuje písmenem omega.

s-43 Jestliže by jejich poměr byl větší než 1, gravitace převáží nad současným rozpínáním a vesmír se zase smrští.

s-44 Pokud by byla menší než 1, bude se vesmír rozpínat nekonečně.

s-45 Zmíněná podoba teorie předpokládá, že se omega rovná právě 1.

s-46 Jenže pozorování dokládá, že veškerá zářící hmota tvoří kolem 5 procent kritické hustoty.

s-47 Pokud by tedy měla platit tato podoba teorie velkého třesku, nejméně 95 procent hmoty chybí.

s-48 Mluví se o skryté hmotě, ale nikdo neví, co to je.

s-49 Je nepravděpodobné, že by mohlo jít o vodík zbylý z raných období vývoje vesmíru, který by gravitací vázal galaktická hnízda.

s-50 Dynamický vliv tak ohromného množství hmoty by byl výraznější.

s-51 Nadto výpočty ukazují, že podíl prvotní hmoty vzniklé po velkém třesku může být nanejvýš desetinou potřebnou pro dosažení kritické hustoty.

s-52 Jsou chybějící hmotou neutrina?

s-53 Nebo neznámé či dosud nepoznané podoby hmoty?

s-54 Fyzici jich vymysleli moc.

s-55 Některé mají tak podivuhodné vlastnosti, že se příští světový sci-fi kongres údajně nekoná.

s-56 Ze závisti.

dependency tree • text view