PML View
ln95048_067
mrp-layer | PDT/mrp/tamw/train-6/ln95048_067.mrp.gz |
---|
a-layer | PDT/pml/tamw/train-6/ln95048_067.a.gz |
---|
m-layer | PDT/pml/tamw/train-6/ln95048_067.m.gz |
---|
t-layer | PDT/pml/tamw/train-6/ln95048_067.t.gz |
---|
w-layer | PDT/pml/tamw/train-6/ln95048_067.w.gz |
---|
treex-layer | PDT/treex/tamw/train-6/ln95048_067.treex.gz |
---|
s-1
Co
se
skrývá
pod
kamenem
s-2
Myšlenky
Jana
Sokola,
adresované
nejen
slovenskému
publiku
s-3
Za
českou
stranu
vystoupil
na
setkání
Čechů
a
Slováků
v
Luhačovicích
filozof
a
křesťanský
publicista,
bývalý
místopředseda
Federálního
shromáždění
a
dnes
akademický
funkcionář
Jan
Sokol.
s-4
Jeho
myšlenky,
které
zaujaly
české
i
slovenské
účastníky
setkání,
by
neměly
zůstat
uzavřeny
jen
v
úzkém
kruhu
sympatizantů.
s-5
Postrádáte
Slovensko?
s-6
Velice.
s-7
Můj
dědeček
byl
matematik,
učil
na
univerzitě,
byl
velký
republikán
a
zrod
republiky
vítal.
s-8
Přesto
mi,
když
jsem
byl
malý,
řekl:
Bylo
to
výborný,
ale
od
osmnáctého
roku
je
tady
vesnice.
s-9
A
teď
jsme
ještě
o
něco
větší
vesnicí.
s-10
Řekl
jste,
že
občan
ČR
má
po
pěti
letech
od
listopadu
1989
mnoho
důvodů
ke
znepokojení,
poukázal
jste
zvláště
na
vysoké
daňové
zatížení.
s-11
Fakt,
že
sociální
pojištění
je
součástí
rozpočtu,
je
asi
v
pořádku,
ale
není
možné
říkat,
že
to
nejsou
daně.
s-12
V
zemích,
kde
je
to
podobně
jako
u
nás,
také
přiznávají,
že
daně
představují
padesát,
šedesát
procent,
kdežto
mi
hovoříme
o
liberálních
daních,
a
přitom
dělají
přes
šedesát
procent.
s-13
To
považuji
za
nečistý
trik.
s-14
Váš
kritický
pohled
pramení
i
z
toho,
co
nazýváte
medializací
politiky...
s-15
Češi
mohou
být
jistě
na
ledacos
hrdí.
s-16
Na
prvním
místě
vždycky
říkám,
že
jsem
šťastný,
protože
zmizel
komunismus.
s-17
Ale
zároveň
mnoho
věcí
z
komunistické
éry
přežívá,
například
obecný
nezájem
o
politiku,
o
veřejné
jevy.
s-18
Vidím
kolem
sebe
velmi
málo
lidí,
kteří
by
měli
nějaký
pozitivní
politický
zájem.
s-19
Každý
má
své
soukromé
zájmy
a
politiku
vnímá
jako
něco
druhořadého,
co
se
občana
příliš
netýká.
s-20
Proto
se
nemohou
ujmout
politické
strany,
dodnes
mají
nejvíce
členů
komunisté
a
lidovci,
kdežto
porevoluční
formace
disponují
minimální
členskou
základnou.
s-21
Např.
ODS,
i
když
svým
členům
nabízí
řadu
výhod,
má
stále
velmi
málo
členů.
s-22
Mluvil
jste
o
tom,
že
jde
v
podstatě
o
jakýsi
návrat
k
reálnému
socialismu
v
jiných
podmínkách.
s-23
Je
to
takový
separátní
mír
obyvatel
s
vládou
a
mocí,
založený
na
pravidle
-
nechte
nás
být
a
my
vás
také
necháme.
s-24
Je
tato
skutečnost
výsledkem
jakési
rafinovanosti
politiků,
nebo
občanské
apatie?
s-25
Myslím,
že
je
to
reálný
stav
společnosti.
s-26
Výbuch
aktivity
kolem
listopadu
1989
byl
krátkodobý
a
rychle
vyprchal.
s-27
Dnes
jsou
veřejné
názory
na
jednotlivé
věci,
na
důležité
politické
otázky
velmi
neurčité.
s-28
To
vidíte
třeba
na
tom,
jak
se
o
nich
v
novinách
píše.
s-29
Kdyby
lidé
měli
opravdový
zájem,
tak
by
se
muselo
psát
mnohem
přesněji,
podrobněji,
informovaněji.
s-30
Považuji
za
hrozné,
že
prakticky
vymizelo
zpravodajství
z
parlamentu.
s-31
Sledujeme
tiskové
konference
stran
a
pak
jsou
vidět
vládní
činitelé.
s-32
Parlament
však
známe
jen
z
krátkých
šotů,
když
kamera
či
mikrofon
zachytí
některého
poslance
na
chodbě.
s-33
Obsáhlejšímu
pohledu
do
sněmovny
se
nikdo
nevěnuje.
s-34
Působíte
na
dvou
vysokých
školách,
přednášíte
mladým
lidem.
s-35
Jak
vidíte
tuto
generaci,
která
dospívá
v
"porevolučních
dobách"?
s-36
Mí
studenti
nejsou
žádným
sociologickým
vzorkem,
je
nikdo
neopije
rohlíkem.
s-37
I
mezi
nimi
je
však
málo
těch,
kteří
by
chtěli
své
schopnosti
dát
do
veřejného
života.
s-38
Spíš
vidí
uplatnění
v
kulturních,
vědeckých
a
podobných
sférách.
s-39
Pro
ně
je
nejdůležitější,
že
mají
svobodu,
mohou
cestovat,
mohou
číst,
co
potřebují.
s-40
To
není
jen
český
fenomén,
podobná
situace
panuje
v
Rakousku,
Německu,
ve
Francii,
v
celé
Evropě,
do
jisté
míry
i
v
Americe.
s-41
Všude
registrujeme
odliv
zájmu
o
veřejné
věci.
s-42
To
vidím
jako
dlouhodobý
proces,
v
němž
komunismus
byla
jen
epizoda.
s-43
Je
to
dobře,
nebo
špatně?
s-44
Za
předpokladu,
že
věci
půjdou
dobře,
že
bude
panovat
idylka,
tak
by
to
nemělo
vadit.
s-45
Ale
jakmile
by
začaly
"jít
tlustý
do
tenkejch",
tak
je
to
hrozně
nebezpečné.
s-46
Některé
politické
špičky
-
konkrétně
pan
prezident,
podporují
občanský
princip,
veřejnou
činnost
občanů
a
střetávají
se
s
odlišnou
koncepcí,
reprezentovanou
jasně
panem
premiérem.
s-47
Někteří
v
rozdílnosti
nejvyšších
představitelů
vidí
nebezpečí,
jiní
tento
rozpor
považují
za
velmi
zdravý
pro
společnost.
s-48
Já
bych
to
nepřeháněl,
jde
spíše
o
rozdíl
stylu
než
cílů.
s-49
Tento
jev
je
například
běžný
v
Německu,
kde
panuje
napětí
mezi
prezidentem
a
kancléřem.
s-50
Každý
z
nich
má
ve
společnosti
trochu
jinou
roli.
s-51
Zdá
se
mi,
že
tento
domnělý
spor
nahrazuje
skutečné
politické
diskuse.
s-52
Když
se
dnes
rozhlédnete
po
českém
politickém
životě,
vidíte
někoho,
kdo
by
takovou
fundovanou
diskusi
vedl?
s-53
Diskuse
se
sice
vedou,
ale
mají
velice
nízkou
věcnou
úroveň.
s-54
Například
debata,
zda
mají
být
v
parlamentě
podnikatelé.
s-55
Jistěže
mají.
s-56
Ale
je
něco
jiného,
když
je
někdo
podnikatel
a
pak
jde
do
politiky,
anebo
jestli
někoho
politické
změny
vynesou
na
špičku
a
on
toho
pak
využívá
k
hospodářské
činnosti
a
zastává
vysoké
funkce
ve
velkých
firmách.
s-57
Tohle
však
nikdo
nerozlišuje.
s-58
Je
přece
tak
snadné
říci,
že
podnikatelé
do
parlamentu
patří,
tedy
ergo
kladívko,
poslanec
může
podnikat.
s-59
V
jedné
ze
svých
přednášek
jste
českou
společnost
přirovnal
k
hemžení,
které
se
objeví,
když
se
odvalí
kámen
ležící
nehnutě
mnoho
let
na
jednom
místě.
s-60
Nebývá
to
povzbudivý
obrázek,
najde
se
tu
spousta
havěti
a
plísně.
s-61
Například
skandály
a
korupce.
s-62
Mají
pravdu
někteří
politici
a
komentátoři,
kteří
to
považují
za
okrajové
jevy
na
cestě
k
lepším
zítřkům?
s-63
Já
tyto
věci
považuji
za
velmi
nebezpečné,
neboť
se
tu
odehrává
něco,
čemu
se
říká
imprint.
s-64
Když
malé
dítě
přijde
do
školy,
nebo
když
vstoupíte
do
nového
zaměstnání,
tak
jste
ovlivněni
prvním
dojmem,
který
poté
vytváří
modely
jednání.
s-65
A
současná
doba
je
pro
naši
společnost
vzorem
toho,
jak
se
chovat
v
demokracii.
s-66
Proto
si
myslím,
že
zmíněné
jevy
jsou
velice
nedobré,
neboť
se
zcela
ztratila
důvěra.
s-67
Když
se
podíváte
na
průzkumy
veřejného
mínění,
shledáte
neuvěřitelný
rozdíl
mezi
politickou
podporou
a
důvěrou.
s-68
Lidé
podporují
celkem
rozumně
a
přiměřeně
politické
strany.
s-69
U
nás
nevyhrála
a
bůh
dá
nevyhraje
žádná
špatná
politická
strana.
s-70
Naproti
tomu
údaje
o
důvěře
v
politiky
jsou
alarmující.
s-71
To,
že
veřejnost
nedůvěřuje
tomu,
že
jsou
ti
nahoře
poctiví,
považuji
za
dost
hrozné.
s-72
Stejně
jako
pragmatické
spoléhání
na
to,
že
se
to
nějak
udělá,
považuji
za
velmi
riskantní.
s-73
Vypadá
to
tak,
že
skandály
a
korupce
vlastně
nikomu
nevadí,
citlivost
veřejnosti
na
tyto
jevy
je
strašně
nízká.
s-74
Je
společnost
nemocná
rasismem
a
nesnášenlivostí
k
"cizím
elementům"?
s-75
Je
to
možné
v
národě,
z
něhož
po
staletí
odcházeli
exulanti,
kteří
byli
v
cizině
velmi
často
dobře
přijati?
s-76
Nezapomínejme,
že
český
národ
je
to,
co
po
vlně
emigrací
zbylo.
s-77
To
jsou
ti,
co
neodešli.
s-78
Dnes
už
se
neodchází,
má
však
společnost
samočisticí
schopnost,
nechybí
tu
určité
korektivy?
s-79
To
patří
k
představě,
co
je
v
demokracii
normální.
s-80
Dalo
by
se
říci
-
každý
si
má
hledět
svých
zájmů.
s-81
Záleží
ovšem
na
tom,
co
se
rozumí
svým
zájmem.
s-82
Mám
však
pocit,
že
naše
společnost
hrozně
málo
hledí
do
budoucnosti.
s-83
Tady
se
zdiskreditovala
jakákoliv
myšlenka,
že
by
se
mělo
přemýšlet
o
tom,
co
bude.
s-84
Samozřejmě
že
se
budoucnost
naplánovat
nedá,
ale
je
třeba
na
ni
myslet
a
také
o
ní
mluvit.
s-85
To
naši
českou
politiku
velice
odlišuje
od
společnosti
na
Západě,
ekologická
a
zahraniční
témata,
třetí
svět
tu
nehrají
žádnou
roli.
s-86
Leccos
se
dá
svádět
na
komunistickou
diskreditaci,
ale
v
tomto
ohledu
zrovna
ne.
s-87
Nezájem
o
to,
co
se
děje
v
chudých
zemích
světa,
považuji
za
pobuřující.
s-88
Co
naše
politiky
vede
k
tvrzení,
jež
často
slyšíme
z
jejich
úst
doma
i
ve
světě,
že
jsme
v
rámci
posttotalitní
Evropy
nejlepší,
nejúspěšnější?
s-89
Dá
se
úspěch
měřit
jen
ekonomickými
čísly?
s-90
Tyto
údaje
jsou
jistě
důležité
a
jsou
docela
dobré.
s-91
Hospodářská
skutečnost
je
však
horší
než
ty
tři
čtyři
krásná
čísla.
s-92
V
souvislosti
s
propagandou
soukromého
zájmu,
pokud
možno
materializovatelného,
je
poměrně
snadné
říci,
že
tohle
je
to
hlavní.
s-93
Tuhle
jsem
četl
článek
jistého
německého
profesora
zabývající
se
veřejným
děním
u
nás.
s-94
A
ten
říká,
že
z
dob
komunismu
jsme
převzali
teorii
o
základně
a
nadstavbě.
s-95
Základnou
dnes
nejsou
uhlí,
ocel
a
energie,
ale
inflace,
bilance
zahraničního
obchodu
a
veřejný
dluh.
s-96
Tahle
nová
základna
určuje
nadstavbu.
s-97
S
tím
nesouhlasím,
myslím,
že
hospodářský
úspěch
je
založen
na
určitých
lidských
kvalitách.
s-98
Zejména
na
skromnosti,
poctivosti,
pracovitosti.
s-99
Ty
tu
jistě
jsou,
v
tom
má
česká
společnost
velké
přednosti.
s-100
Lidé
jsou
zvyklí
pomáhat
si,
pracovat,
jsou
víceméně
šetrní.
s-101
Demokratické
společnosti
ve
velké
míře
žijí
z
toho,
co
převzaly,
hodnoty
jim
vytvořily
předchozí
generace.
s-102
Pro
obnovu
těchto
hodnot
se
však
dělá
málo.
s-103
Kdo
by
v
době,
jež
je
podle
vás
poznamenána
neexistencí
veřejného
zájmu,
měl
tyto
hodnoty
rozvíjet,
pečovat
o
ně?
s-104
Masová
média?
s-105
Školy?
s-106
Noviny
dělají,
co
mohou,
ale
je
v
nich
velmi
málo
osobností.
s-107
Veřejný
zájem
o
školství
je
také
minimální.
s-108
Všude
se
dozvíte,
že
je
to
druhá
priorita,
ale
skutečnost
vypadá
jinak.
s-109
Odráží
se
třeba
v
diskusi
o
školném.
s-110
Školné
není
špatná
věc,
ale
nesmí
to
nakonec
být
další
daň.
s-111
Kdyby
se
školné
založilo
tak,
že
z
něj
školy
budou
čerpat
na
stipendia
a
rozvoj,
pak
je
to
naprosto
v
pořádku.
s-112
Ale
když
se
řekne,
že
se
zároveň
sníží
státní
příspěvek,
jde
o
další
daň.
s-113
Měl
by
se
naopak
zvýšit
zájem
společnosti
o
to,
aby
co
nejvíce
lidí
studovalo,
pracovalo
na
sobě.
s-114
Mělo
by
to
být
vidět
i
v
médiích.
s-115
Jsou
tady
často
šikovní
lidé
bez
zkušeností,
bez
vědomostí.
s-116
Vraťme
se
ještě
k
česko
-
slovenským
vztahům.
s-117
Bude
mít
Slovensko
roli
jakéhosi
speciálního
partnera,
či
nám
bude
stejným
sousedem
jako
třeba
Rakousko?
s-118
V
době
rozdělování
státu
tu
vládly
určité
iluze,
že
bude
možné
nastolit
nějaké
zvláštní
vztahy.
s-119
Po
dvou
letech
je
jasné,
že
to
na
státní,
oficiální
rovině
nejde.
s-120
Ale
dělá
se
velmi
málo
pro
rozvoj
vzájemně
se
obohacujících
kontaktů
tam,
kde
by
to
možné
bylo.
s-121
Zůstaňme
u
školství,
oficiální
výměna,
tedy
bezplatné
studium
v
druhé
zemi,
loni
obsahovala
na
každé
straně
osmdesát
studentů.
s-122
Týká
se
to
škol,
které
v
druhé
zemi
nemají
ekvivalent,
takže
lidí
je
-
zvláště
zájemců
z
Čech
o
studium
na
Slovensku
-
strašně
málo.
s-123
Slovenský
zájem
je
větší,
mám
řadu
studentů,
kteří
ovšem
za
vzdělání
v
Čechách
dávají
dvacet
tisíc
ročně.
s-124
Co
byste
Slovensku
přál?
s-125
Rozumnou
vládu.
dependency tree
•
text view