PML View

ln95048_067

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-6/ln95048_067.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-6/ln95048_067.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-6/ln95048_067.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-6/ln95048_067.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-6/ln95048_067.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-6/ln95048_067.treex.gz

s-1 Co se skrývá pod kamenem

s-2 Myšlenky Jana Sokola, adresované nejen slovenskému publiku

s-3 Za českou stranu vystoupil na setkání Čechů a Slováků v Luhačovicích filozof a křesťanský publicista, bývalý místopředseda Federálního shromáždění a dnes akademický funkcionář Jan Sokol.

s-4 Jeho myšlenky, které zaujaly české i slovenské účastníky setkání, by neměly zůstat uzavřeny jen v úzkém kruhu sympatizantů.

s-5 Postrádáte Slovensko?

s-6 Velice.

s-7 Můj dědeček byl matematik, učil na univerzitě, byl velký republikán a zrod republiky vítal.

s-8 Přesto mi, když jsem byl malý, řekl: Bylo to výborný, ale od osmnáctého roku je tady vesnice.

s-9 A teď jsme ještě o něco větší vesnicí.

s-10 Řekl jste, že občan ČR má po pěti letech od listopadu 1989 mnoho důvodů ke znepokojení, poukázal jste zvláště na vysoké daňové zatížení.

s-11 Fakt, že sociální pojištění je součástí rozpočtu, je asi v pořádku, ale není možné říkat, že to nejsou daně.

s-12 V zemích, kde je to podobně jako u nás, také přiznávají, že daně představují padesát, šedesát procent, kdežto mi hovoříme o liberálních daních, a přitom dělají přes šedesát procent.

s-13 To považuji za nečistý trik.

s-14 Váš kritický pohled pramení i z toho, co nazýváte medializací politiky...

s-15 Češi mohou být jistě na ledacos hrdí.

s-16 Na prvním místě vždycky říkám, že jsem šťastný, protože zmizel komunismus.

s-17 Ale zároveň mnoho věcí z komunistické éry přežívá, například obecný nezájem o politiku, o veřejné jevy.

s-18 Vidím kolem sebe velmi málo lidí, kteří by měli nějaký pozitivní politický zájem.

s-19 Každý má své soukromé zájmy a politiku vnímá jako něco druhořadého, co se občana příliš netýká.

s-20 Proto se nemohou ujmout politické strany, dodnes mají nejvíce členů komunisté a lidovci, kdežto porevoluční formace disponují minimální členskou základnou.

s-21 Např. ODS, i když svým členům nabízí řadu výhod, má stále velmi málo členů.

s-22 Mluvil jste o tom, že jde v podstatě o jakýsi návrat k reálnému socialismu v jiných podmínkách.

s-23 Je to takový separátní mír obyvatel s vládou a mocí, založený na pravidle - nechte nás být a my vás také necháme.

s-24 Je tato skutečnost výsledkem jakési rafinovanosti politiků, nebo občanské apatie?

s-25 Myslím, že je to reálný stav společnosti.

s-26 Výbuch aktivity kolem listopadu 1989 byl krátkodobý a rychle vyprchal.

s-27 Dnes jsou veřejné názory na jednotlivé věci, na důležité politické otázky velmi neurčité.

s-28 To vidíte třeba na tom, jak se o nich v novinách píše.

s-29 Kdyby lidé měli opravdový zájem, tak by se muselo psát mnohem přesněji, podrobněji, informovaněji.

s-30 Považuji za hrozné, že prakticky vymizelo zpravodajství z parlamentu.

s-31 Sledujeme tiskové konference stran a pak jsou vidět vládní činitelé.

s-32 Parlament však známe jen z krátkých šotů, když kamera či mikrofon zachytí některého poslance na chodbě.

s-33 Obsáhlejšímu pohledu do sněmovny se nikdo nevěnuje.

s-34 Působíte na dvou vysokých školách, přednášíte mladým lidem.

s-35 Jak vidíte tuto generaci, která dospívá v "porevolučních dobách"?

s-36 Mí studenti nejsou žádným sociologickým vzorkem, je nikdo neopije rohlíkem.

s-37 I mezi nimi je však málo těch, kteří by chtěli své schopnosti dát do veřejného života.

s-38 Spíš vidí uplatnění v kulturních, vědeckých a podobných sférách.

s-39 Pro ně je nejdůležitější, že mají svobodu, mohou cestovat, mohou číst, co potřebují.

s-40 To není jen český fenomén, podobná situace panuje v Rakousku, Německu, ve Francii, v celé Evropě, do jisté míry i v Americe.

s-41 Všude registrujeme odliv zájmu o veřejné věci.

s-42 To vidím jako dlouhodobý proces, v němž komunismus byla jen epizoda.

s-43 Je to dobře, nebo špatně?

s-44 Za předpokladu, že věci půjdou dobře, že bude panovat idylka, tak by to nemělo vadit.

s-45 Ale jakmile by začaly "jít tlustý do tenkejch", tak je to hrozně nebezpečné.

s-46 Některé politické špičky - konkrétně pan prezident, podporují občanský princip, veřejnou činnost občanů a střetávají se s odlišnou koncepcí, reprezentovanou jasně panem premiérem.

s-47 Někteří v rozdílnosti nejvyšších představitelů vidí nebezpečí, jiní tento rozpor považují za velmi zdravý pro společnost.

s-48 Já bych to nepřeháněl, jde spíše o rozdíl stylu než cílů.

s-49 Tento jev je například běžný v Německu, kde panuje napětí mezi prezidentem a kancléřem.

s-50 Každý z nich má ve společnosti trochu jinou roli.

s-51 Zdá se mi, že tento domnělý spor nahrazuje skutečné politické diskuse.

s-52 Když se dnes rozhlédnete po českém politickém životě, vidíte někoho, kdo by takovou fundovanou diskusi vedl?

s-53 Diskuse se sice vedou, ale mají velice nízkou věcnou úroveň.

s-54 Například debata, zda mají být v parlamentě podnikatelé.

s-55 Jistěže mají.

s-56 Ale je něco jiného, když je někdo podnikatel a pak jde do politiky, anebo jestli někoho politické změny vynesou na špičku a on toho pak využívá k hospodářské činnosti a zastává vysoké funkce ve velkých firmách.

s-57 Tohle však nikdo nerozlišuje.

s-58 Je přece tak snadné říci, že podnikatelé do parlamentu patří, tedy ergo kladívko, poslanec může podnikat.

s-59 V jedné ze svých přednášek jste českou společnost přirovnal k hemžení, které se objeví, když se odvalí kámen ležící nehnutě mnoho let na jednom místě.

s-60 Nebývá to povzbudivý obrázek, najde se tu spousta havěti a plísně.

s-61 Například skandály a korupce.

s-62 Mají pravdu někteří politici a komentátoři, kteří to považují za okrajové jevy na cestě k lepším zítřkům?

s-63 Já tyto věci považuji za velmi nebezpečné, neboť se tu odehrává něco, čemu se říká imprint.

s-64 Když malé dítě přijde do školy, nebo když vstoupíte do nového zaměstnání, tak jste ovlivněni prvním dojmem, který poté vytváří modely jednání.

s-65 A současná doba je pro naši společnost vzorem toho, jak se chovat v demokracii.

s-66 Proto si myslím, že zmíněné jevy jsou velice nedobré, neboť se zcela ztratila důvěra.

s-67 Když se podíváte na průzkumy veřejného mínění, shledáte neuvěřitelný rozdíl mezi politickou podporou a důvěrou.

s-68 Lidé podporují celkem rozumně a přiměřeně politické strany.

s-69 U nás nevyhrála a bůh dá nevyhraje žádná špatná politická strana.

s-70 Naproti tomu údaje o důvěře v politiky jsou alarmující.

s-71 To, že veřejnost nedůvěřuje tomu, že jsou ti nahoře poctiví, považuji za dost hrozné.

s-72 Stejně jako pragmatické spoléhání na to, že se to nějak udělá, považuji za velmi riskantní.

s-73 Vypadá to tak, že skandály a korupce vlastně nikomu nevadí, citlivost veřejnosti na tyto jevy je strašně nízká.

s-74 Je společnost nemocná rasismem a nesnášenlivostí k "cizím elementům"?

s-75 Je to možné v národě, z něhož po staletí odcházeli exulanti, kteří byli v cizině velmi často dobře přijati?

s-76 Nezapomínejme, že český národ je to, co po vlně emigrací zbylo.

s-77 To jsou ti, co neodešli.

s-78 Dnes už se neodchází, má však společnost samočisticí schopnost, nechybí tu určité korektivy?

s-79 To patří k představě, co je v demokracii normální.

s-80 Dalo by se říci - každý si má hledět svých zájmů.

s-81 Záleží ovšem na tom, co se rozumí svým zájmem.

s-82 Mám však pocit, že naše společnost hrozně málo hledí do budoucnosti.

s-83 Tady se zdiskreditovala jakákoliv myšlenka, že by se mělo přemýšlet o tom, co bude.

s-84 Samozřejmě že se budoucnost naplánovat nedá, ale je třeba na ni myslet a také o ní mluvit.

s-85 To naši českou politiku velice odlišuje od společnosti na Západě, ekologická a zahraniční témata, třetí svět tu nehrají žádnou roli.

s-86 Leccos se dá svádět na komunistickou diskreditaci, ale v tomto ohledu zrovna ne.

s-87 Nezájem o to, co se děje v chudých zemích světa, považuji za pobuřující.

s-88 Co naše politiky vede k tvrzení, jež často slyšíme z jejich úst doma i ve světě, že jsme v rámci posttotalitní Evropy nejlepší, nejúspěšnější?

s-89 Dá se úspěch měřit jen ekonomickými čísly?

s-90 Tyto údaje jsou jistě důležité a jsou docela dobré.

s-91 Hospodářská skutečnost je však horší než ty tři čtyři krásná čísla.

s-92 V souvislosti s propagandou soukromého zájmu, pokud možno materializovatelného, je poměrně snadné říci, že tohle je to hlavní.

s-93 Tuhle jsem četl článek jistého německého profesora zabývající se veřejným děním u nás.

s-94 A ten říká, že z dob komunismu jsme převzali teorii o základně a nadstavbě.

s-95 Základnou dnes nejsou uhlí, ocel a energie, ale inflace, bilance zahraničního obchodu a veřejný dluh.

s-96 Tahle nová základna určuje nadstavbu.

s-97 S tím nesouhlasím, myslím, že hospodářský úspěch je založen na určitých lidských kvalitách.

s-98 Zejména na skromnosti, poctivosti, pracovitosti.

s-99 Ty tu jistě jsou, v tom má česká společnost velké přednosti.

s-100 Lidé jsou zvyklí pomáhat si, pracovat, jsou víceméně šetrní.

s-101 Demokratické společnosti ve velké míře žijí z toho, co převzaly, hodnoty jim vytvořily předchozí generace.

s-102 Pro obnovu těchto hodnot se však dělá málo.

s-103 Kdo by v době, jež je podle vás poznamenána neexistencí veřejného zájmu, měl tyto hodnoty rozvíjet, pečovat o ně?

s-104 Masová média?

s-105 Školy?

s-106 Noviny dělají, co mohou, ale je v nich velmi málo osobností.

s-107 Veřejný zájem o školství je také minimální.

s-108 Všude se dozvíte, že je to druhá priorita, ale skutečnost vypadá jinak.

s-109 Odráží se třeba v diskusi o školném.

s-110 Školné není špatná věc, ale nesmí to nakonec být další daň.

s-111 Kdyby se školné založilo tak, že z něj školy budou čerpat na stipendia a rozvoj, pak je to naprosto v pořádku.

s-112 Ale když se řekne, že se zároveň sníží státní příspěvek, jde o další daň.

s-113 Měl by se naopak zvýšit zájem společnosti o to, aby co nejvíce lidí studovalo, pracovalo na sobě.

s-114 Mělo by to být vidět i v médiích.

s-115 Jsou tady často šikovní lidé bez zkušeností, bez vědomostí.

s-116 Vraťme se ještě k česko - slovenským vztahům.

s-117 Bude mít Slovensko roli jakéhosi speciálního partnera, či nám bude stejným sousedem jako třeba Rakousko?

s-118 V době rozdělování státu tu vládly určité iluze, že bude možné nastolit nějaké zvláštní vztahy.

s-119 Po dvou letech je jasné, že to na státní, oficiální rovině nejde.

s-120 Ale dělá se velmi málo pro rozvoj vzájemně se obohacujících kontaktů tam, kde by to možné bylo.

s-121 Zůstaňme u školství, oficiální výměna, tedy bezplatné studium v druhé zemi, loni obsahovala na každé straně osmdesát studentů.

s-122 Týká se to škol, které v druhé zemi nemají ekvivalent, takže lidí je - zvláště zájemců z Čech o studium na Slovensku - strašně málo.

s-123 Slovenský zájem je větší, mám řadu studentů, kteří ovšem za vzdělání v Čechách dávají dvacet tisíc ročně.

s-124 Co byste Slovensku přál?

s-125 Rozumnou vládu.

dependency tree • text view