PML View

ln95048_052

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-1/ln95048_052.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-1/ln95048_052.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-1/ln95048_052.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-1/ln95048_052.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-1/ln95048_052.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-1/ln95048_052.treex.gz

s-1 Trojí klika

s-2 Toto Zákampí píšu se značným zpožděním jako odpověď na dopis, který mi kdysi poslal pan Josef Eger z Karlových Var.

s-3 Byl to moc pěkný dopis, autor se v něm vyznal ze svého středoevropanství a také z odporu k nacionalismu.

s-4 Mimo jiné mi dal za pravdu v tom, že vyvracím pověry týkající se německých vlivů na češtinu a že rehabilituji takové germanismy, které obohatily výrazové schopnosti našeho jazyka a které už nelze vymýtit, protože v něm zapustily hluboké kořeny.

s-5 Jako příklad vlivu evropských jazyků na český uvedl J. Eger slovo klika.

s-6 Slíbil jsem mu tehdy v dopise, že různým významům a stylovým příznakům tohoto slova věnuji zvláštní Zákampí.

s-7 Jiná témata, která jsem považoval za aktuálnější, donutila mě však splnění slibu odkládat.

s-8 Asi před týdnem jsem dostal dopis od K. Řeháka z Prahy.

s-9 Autor mě v něm vyzývá, abych odsoudil germanismus klika, kterého se užívá ve významu "štěstí".

s-10 Dobrá, pojednejme tedy o tomto zajímavém slově.

s-11 Naše slovo má tři zcela odlišné významy.

s-12 Znamená jednak "držadlo k otvírání dveří, oken apod.", nebo také "rameno s rukojetí k otáčení různých strojů", jednak "skupinu vzájemně se podporujících jednotlivců se sobeckými cíli" a konečně "štěstí".

s-13 Je zřejmé, že se zde spojily výrazové prostředky pocházející z různých zdrojů.

s-14 Jde tedy o trojnásobné homonymum.

s-15 Starobylým slovem je jen klika u dveří, oken apod.

s-16 Podle jiných slovanských jazyků se předpokládá staročeská podoba kľuka, ale doložena je jen forma přehlasovaná klika.

s-17 Etymolog V. Machek považuje za výchozí význam "hák, hákovitý předmět" a z něho vyvozuje řadu významů dalších, mimo jiné také význam "křivá, klikatá čára" (srov. klikyháky).

s-18 S původním významem souvisí i přenesený význam "vytáčka, oklika".

s-19 Obyčejně se tu setkáváme se zdrobnělinou klička, ale A. Jirásek užil ve stejném významu slova klika.

s-20 Etymologové vedou spor o to, zdali německé slovo Klinke bylo přejato ze západní slovanštiny, či vzniklo z německého základu.

s-21 Od 14. stol. se tak nazývala závora na dveřích.

s-22 Mohla být pojmenována podle zvuku, který vydávala při zavírání nebo otvírání dveří (srov. středoněmecké sloveso klinken).

s-23 Ať je tomu jakkoli, slova klika a Klinke zřejmě v nějaké souvislosti budou.

s-24 Ve druhém významu "skupina vzájemně se podporujících lidí" bylo slovo přejato z francouzštiny (clique).

s-25 Je to odvozenina od staršího zvukomalebného slovesa cliquer s významem "tleskat".

s-26 Lze předpokládat, že slovo znamenalo ve francouzštině původně "tleskání" a pak nabylo metonymickým posunem významu "tleskající skupina".

s-27 Podobně jako v původním jazyce je výraz klika spojen i v češtině s hanlivým přízvukem;

s-28 příslušnost k nějaké klice není pro nikoho doporučením.

s-29 Ještě silnější hanlivé zabarvení má slovo klaka, které vzniklo ve francouzštině rovněž ze zvukomalebného slovesa (claquer).

s-30 Označuje skupinu lidí najatých k organizovanému potlesku nebo pískání.

s-31 Ve třetím významu "štěstí" zůstává slovo klika mimo spisovný jazyk.

s-32 Má silné citové zabarvení a vyskytuje se zvláště v mluvených projevech mládeže (např. Měl jsem u zkoušky kliku).

s-33 Bylo převzato z němčiny (das Glück) a v češtině zařazeno mezi podstatná jména ženského rodu.

s-34 Stalo se tak asi pod vlivem protikladného spojení mít smůlu, v němž je substantivum v ženském rodě.

s-35 Starší uživatelé spisovné češtiny si zajisté ještě vzpomínají, že jim učitelé zapovídali užívat rčení mít smůlu, které napodobovalo německý obrat Pech haben.

s-36 Ostatně dodnes se s větším citovým zabarvením říká mít pech.

s-37 Zatímco rčení mít smůlu bylo přijato do spisovného jazyka, variantu se slovem pech považujeme za nespisovnou.

s-38 Na homonymu klika vidíme, jak si náš jazyk doplňuje své výrazové prostředky z cizích vzorů a jak jich využívá k označování různých citových postojů.

dependency tree • text view