PML View

ln95048_028

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-8/ln95048_028.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln95048_028.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln95048_028.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln95048_028.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln95048_028.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-8/ln95048_028.treex.gz

s-1 Bible - postavy a příběhy

s-2 Z knihy Elie Wiesela Kniha Bible - postavy a příběhy (vydal Sefer) vznikla uspořádáním původních přednášek, které Elie Wiesel (1928), laureát Nobelovy ceny za mír, americký spisovatel a náboženský myslitel rumunského původu píšící ve francouzštině, proslovil na Sorbonně a na několika amerických univerzitách.

s-3 Přemýšlí v nich o klíčových postavách Starého zákona (Adam, Kain a Ćbel, Izák, Jákob, Josef, Mojžíš, Job) jako člověk konce dvacátého století, konfrontuje jejich příběhy se svým osudem, se zkušeností člověka, jenž přežil Osvětim, "neboť židovské dějiny se odehrávají v přítomnosti".

s-4 Náročný text přeložila z francouzštiny Alena Bláhová.

s-5 Jako dítě jsem čítával tyto biblické příběhy s okouzlením, jež se mísilo s úzkostí.

s-6 Představoval jsem si Izáka na oltáři a plakal jsem.

s-7 Viděl jsem Josefa, vládce Egypta, a smál jsem se.

s-8 Proč se k nim vracet?

s-9 Je na vypravěči, aby to vysvětlil.

s-10 Jelikož je více žákem nežli čímkoli jiným, nebude jeho cílem historická exegeze, nýbrž obnovení živého vztahu ke vzdáleným, zároveň však skrytě přítomným postavám, jež utvářely jeho bytost.

s-11 Bude se snažit rekonstruovat jejich portréty na základě biblických a midrašických textů, aby je posléze přesadil do přítomnosti.

s-12 Obětování Izáka příběh přeživšího Je to matoucí příběh, v němž vládne strach.

s-13 Strach a víra.

s-14 Strach a výzva.

s-15 Strach a smích.

s-16 V celé své hrůze se tento příběh stal zdrojem útěchy pro všechny, kteří ho přijali za svůj a předávají ho dále, vtiskujíce do něj svou vlastní zkušenost.

s-17 Je to příběh, v němž je obsažen židovský osud v celé své úplnosti, stejně jako plamen obsahuje jiskru, z níž se rozhořel.

s-18 Najdeme v něm všechna velká témata, všechny vášně a všechny neustále se vracející motivy dobrodružství, zvaného judaismus: úzkost člověka tváří v tvář Bohu, jeho hledání čistoty a smyslu, jeho rozpolcenost mezi absolutní vírou a absolutní spravedlností, mezi potřebou poslouchat Boha a potřebou neposlouchat, žízeň po svobodě a žízeň po oběti, touhu ospravedlnit naději či beznaděj slovem a tichem, stejným slovem a stejným tichem.

s-19 Je zde vše.

s-20 Již sama forma tohoto příběhu, přísná a silná, nemající v Knize knih obdoby, nám bere dech.

s-21 Každé jeho slovo zvučí v nekonečnu, vyvolává konflikty a dramata a odhaluje celé okolí, opírajíc se přitom o minulost a pokračujíc do budoucnosti, aby nakonec vyvrcholilo v teatrální scéně, jež obdařuje postavy jinou lidskou dimenzí, jiným rozměrem.

s-22 Situace obtěžkaná metafyzickými otázkami však zůstává každým coulem skutečná, palčivě aktuální.

s-23 Tento prastarý příběh je stále naším příběhem a zůstane jím v tom nejdůvěrnějším smyslu.

s-24 Každý z nás je povolán, aby v něm sehrál svoji roli.

s-25 Jakou?

s-26 Jsme Abraham nebo Izák?

s-27 Jsme Jákob, to znamená Izrael.

s-28 A Izrael začíná Abrahamem.

s-29 Jednoho dne se však Bůh rozhodne, že Abrahama vyzkouší podesáté a naposled: Vezmi svého syna a přines mi jej za oběť.

s-30 Užívá přitom výrazu ola, což znamená oběť, holocaust.

s-31 A Abraham poslechne.

s-32 Bez řečí.

s-33 Aniž by se pokoušel pochopit, smlouvat.

s-34 Bez jediného slova, bez jediné slzy.

s-35 Nikomu se nesvěří, ani své ženě Sáře.

s-36 Prostě jen vyčká následujícího rána, a zatímco Sára ještě spí, zapřáhne osla.

s-37 Se synem a v doprovodu dvou sluhů se vydává na cestu k hoře Moria.

s-38 A pak, po třídenním putování, jež podle Kierkegaarda trvalo déle nežli oněch čtyři tisíce let, které nás od události dělí - zanechávají otec se synem sluhy i osla na úpatí a vydávají se na cestu k vrcholku hory.

s-39 Tam vztyčují oltář a připravují rituální scénu.

s-40 Vše je po ruce: dřevo, nůž, oheň.

s-41 Obětující i oběť si dlouho hledí do očí.

s-42 Na okamžik zatají celé Stvoření dech.

s-43 Jeden a týž strach zachvátí otce i syna.

s-44 Midraš nám popisuje strach Izákův: položen na oltáři se zavázanýma rukama i nohama, vidí Izák jeruzalémský Chrám, jak se bortí a znovu povstává: a v okamžiku nejvyšší zkoušky Izák pochopí, že to, co se děje jemu, se přihodí i jiným;

s-45 že tento příběh nikdy neskončí, jeho děti ho budou prodělávat i v budoucnu.

s-46 Nikdy nebudou ušetřeny utrpení.

s-47 Otcova úzkost se naopak netýká budoucnosti;

s-48 bude-li muset obětovat syna, aby poslechl Boha, bude muset obětovat i své vědění o Bohu a svoji víru v něj.

s-49 Jestliže Izák zemře, komu otec předá tuto víru, toto poznání?

s-50 Izákův konec by znamenal konec neuvěřitelného dobrodružství: ten, kdo byl první, by byl zároveň i poslední.

s-51 Sotva existuje hlubší a ničivější úzkost: Žil jsem, trpěl a způsobil utrpení zbytečně.

s-52 Stal se však zázrak.

s-53 Smrt je poražena, osud se naplnil.

s-54 Řez nožem, jenž hrozil odříznout nit rodu - a zabránit zrození Izraele - je zadržen, zrušen.

s-55 Rozřešilo se tím i tajemství?

s-56 Právě naopak.

s-57 Z četby midrašické literatury se zdá, že je ještě palčivější.

s-58 A ještě více zneklidňuje.

s-59 Připusťme na okamžik, že Bůh chtěl potrestat provinivšího se otce;

s-60 proč by však ukládal horší - a nejvyšší - trest synovi?

s-61 Proč mu Abrahám tuto otázku nepoložil - právě on, jenž si dovolil odporovat Bohu ve věci Sodomy a Gomory!

s-62 Podle midraše znal a dodržoval zákony a přikázání Tóry;

s-63 nevěděl tedy, že svým činem zabije a zmrzačí samotný obraz boží?

s-64 Nevěděl snad, že je lépe zemřít než zabít?

s-65 Nevěděl - on, který věděl všechno -, že v židovské tradici je Bůh povinen dodržovat svůj vlastní Zákon včetně tohto nejnaléhavějšího ze všech: Nezabiješ!

s-66 Nebo si snad máme představovat nějakou lidštější motivaci podivného Abrahamova počínání?

s-67 Nepřiznaný otcův odpor vůči synovi, který ho přežít?

s-68 Nebo potřebu člověka zabíjet to, co miluje?

s-69 Otázky tryskající z této neproniknutelné události z činí jedno z největších tajemství naší historie;

s-70 a toto tajemství je tak obsáhlé, že přesahuje nejen fakta, nýbrž i jména.


dependency treetext view