PML View

ln95047_084

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-4/ln95047_084.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln95047_084.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln95047_084.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln95047_084.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln95047_084.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-4/ln95047_084.treex.gz

s-1 Antiliberalismus "liberálů"

s-2 Cílem Svobodných demokratů není obnova standardního, dnes prý již překonaného kapitalismu.

s-3 Říkají to v usnesení svého posledního republikového sněmu v Blansku.

s-4 Nevím, zda si všichni delegáti sněmu uvědomili, že se těmito slovy zásadně distancují od základních hodnot, na kterých stojí současná koncepce transformace naší společnosti.

s-5 Koncepce, kterou představitelé dnešních SD sami pomáhali v čelních ústavních funkcích uvést v pohyb.

s-6 Když s podobnými protikapitalistickými tezemi přišel na předcházejícím sněmu této strany v říjnu 1993 Josef Vavroušek, polemizoval s ním alespoň místopředseda OH Martin Bursík s tím, že liberální ideologie je nejméně doktrinářská a je tedy schopna zohlednit i nové, např. ekologické fenomény.

s-7 Jeho hlas však zapadl a tato událost prokázala, že Občanské hnutí (dnes Svobodní demokraté) si s termínem liberalismus jenom hraje.

s-8 Vavroušek svůj návrat na politickou scénu podmínil zapracováním svých antiliberálních tezí do usnesení.

s-9 Svobodné demokraty to ani moc nebolelo, a tak teď Vavroušek figuruje v prezidiu SD a jeho teorie třetí cesty figuruje v zásadním stranickém dokumentu.

s-10 Svobodní demokraté nejsou společenstvím lidí spojených snahou prosadit politickými prostředky společně sdílené ideje.

s-11 Od začátku to bylo společenství, které společně sdílené ideje teprve hledá.

s-12 I proto je jejich dnešní "ideologie" směsicí nekompatibilních nápadů.

s-13 Ten Vavrouškův je jen jeden z nápadnějších.

s-14 Občanské hnutí vzniklo po odmítavé reakci některých činovníků OF na legitimní většinové rozhodnutí delegátů podzimního sněmu Občanského fóra roku 1990 o změně OF v politickou stranu.

s-15 Za normálních okolností by bylo možné očekávat, že ti, kdo toužili nebýt spoutáni v řadách politické strany běžného střihu, v reakci na takovou změnu vystoupí a pokusí se realizovat své představy někde jinde.

s-16 Tehdejší mocenská pozice jim však umožnila toto rozhodnutí sněmu OF zvrátit a prosadit rozdělení OF na stranu a hnutí.

s-17 O liberalismu tehdy nebylo řeči.

s-18 Pozdější změna OH v politickou stranu hlásící se k liberalismu byla nejen výrazem křečovité snahy o nalezení správného symbolu, ale především popřením argumentace, s níž byla proměna OF v politickou stranu odmítána.

s-19 O společně sdílených pozitivních idejích se z těchto důvodů nedalo hovořit, proto mělo Občanské hnutí takové problémy se sebeidentifikací před voliči v posledních parlamentních volbách.

s-20 Zato negativní společně sdílená idea by se našla.

s-21 Despekt nenávist k Václavu Klausovi - k ODS, jež "rozbila a ukradla původní hodnoty OF".

s-22 A protože Klaus si velmi šikovně umí přisvojit některé obecné hodnoty parlamentní demokracie a tržního hospodářství, dostanou se časem jeho apriorní oponenti do opozice i vůči těmto hodnotám.

s-23 Přitom to vůbec není nutné, neboť trh, idea deetatizace nebo důvěra ve standardní politické mechanismy přece nejsou Klausovým majetkem.

s-24 S tím si však apriorismem zaslepení oponenti, a to nejen z řad Svobodných demokratů, nedají práci, takže jejich negativní vymezování se vůči ODS je vytlačuje zcela mimo rámec, ke kterému se původně hlásili.

s-25 Do protikladu k "překonanému standardnímu kapitalismu", ve kterém je přece dost místa nejen v náručí Klause, ale klidně i vedle něj (pokud by někomu lezl na nervy), kladou Svobodní demokraté "způsob života založený na principech humanismu a úcty k živé i neživé přírodě, s vědomím odpovědnosti vůči budoucím generacím" a "systém zaměřený nikoli na konzumní způsob života."

s-26 Protiklad je to však velmi umělý.

s-27 Trh přece není jen nástrojem k výměně hodnot pokleslých, materiálních, motivujících pouze konzumaci.

s-28 Trh je neutrální soubor pravidel, který může být naplněn činností dobrou i zlou.

s-29 Především však svobodnou.

s-30 Standardním kapitalismem se nerozumí jeho konkrétní podoby před desítkami či stovkami let, ale právě tato pravidla, jež různí lidé využívají v různých dobách různě.

s-31 Nelze zanedbávat kultivaci hodnot, pozitivní působení na jednotlivce, neboť svoboda vyžaduje velikou zodpovědnost.

s-32 To ale neznamená, že rozhodování o způsobu života vyjmeme ze svodobné volby jednotlivců, že neutrální pravidla trhu deformujeme ve prospěch preferovaných hodnot, že individální zodpovědnost přeneseme do sféry kolektivního a vynutitelného rozhodování.

s-33 Takovou teorii lze postavit pouze na tvrzení, že člověk se nepovedl, že neumí užívat svobody a že jeho životní způsob mu musí být oktrojován.

s-34 Vavrouškova teorie "trvale udržitelného způsobu života" předpokládá možnost nějakého ideálního způsobu života.

s-35 Ten by pak měl být trvale konzervován politickými prostředky.

s-36 Realizace této teorie by znamenala nejen zásah do svobody, ale rezignací na individuální zodpovědnost by poškodila právě ty hodnoty, které jsou Vavrouškovi nejdražší.

s-37 Kapitalismus se s nimi vůbec nevylučuje.


dependency treetext view