PML View
ln95047_084
mrp-layer | PDT/mrp/tamw/train-4/ln95047_084.mrp.gz |
---|
a-layer | PDT/pml/tamw/train-4/ln95047_084.a.gz |
---|
m-layer | PDT/pml/tamw/train-4/ln95047_084.m.gz |
---|
t-layer | PDT/pml/tamw/train-4/ln95047_084.t.gz |
---|
w-layer | PDT/pml/tamw/train-4/ln95047_084.w.gz |
---|
treex-layer | PDT/treex/tamw/train-4/ln95047_084.treex.gz |
---|
s-1
Antiliberalismus
"liberálů"
s-2
Cílem
Svobodných
demokratů
není
obnova
standardního,
dnes
prý
již
překonaného
kapitalismu.
s-3
Říkají
to
v
usnesení
svého
posledního
republikového
sněmu
v
Blansku.
s-4
Nevím,
zda
si
všichni
delegáti
sněmu
uvědomili,
že
se
těmito
slovy
zásadně
distancují
od
základních
hodnot,
na
kterých
stojí
současná
koncepce
transformace
naší
společnosti.
s-5
Koncepce,
kterou
představitelé
dnešních
SD
sami
pomáhali
v
čelních
ústavních
funkcích
uvést
v
pohyb.
s-6
Když
s
podobnými
protikapitalistickými
tezemi
přišel
na
předcházejícím
sněmu
této
strany
v
říjnu
1993
Josef
Vavroušek,
polemizoval
s
ním
alespoň
místopředseda
OH
Martin
Bursík
s
tím,
že
liberální
ideologie
je
nejméně
doktrinářská
a
je
tedy
schopna
zohlednit
i
nové,
např.
ekologické
fenomény.
s-7
Jeho
hlas
však
zapadl
a
tato
událost
prokázala,
že
Občanské
hnutí
(dnes
Svobodní
demokraté)
si
s
termínem
liberalismus
jenom
hraje.
s-8
Vavroušek
svůj
návrat
na
politickou
scénu
podmínil
zapracováním
svých
antiliberálních
tezí
do
usnesení.
s-9
Svobodné
demokraty
to
ani
moc
nebolelo,
a
tak
teď
Vavroušek
figuruje
v
prezidiu
SD
a
jeho
teorie
třetí
cesty
figuruje
v
zásadním
stranickém
dokumentu.
s-10
Svobodní
demokraté
nejsou
společenstvím
lidí
spojených
snahou
prosadit
politickými
prostředky
společně
sdílené
ideje.
s-11
Od
začátku
to
bylo
společenství,
které
společně
sdílené
ideje
teprve
hledá.
s-12
I
proto
je
jejich
dnešní
"ideologie"
směsicí
nekompatibilních
nápadů.
s-13
Ten
Vavrouškův
je
jen
jeden
z
nápadnějších.
s-14
Občanské
hnutí
vzniklo
po
odmítavé
reakci
některých
činovníků
OF
na
legitimní
většinové
rozhodnutí
delegátů
podzimního
sněmu
Občanského
fóra
roku
1990
o
změně
OF
v
politickou
stranu.
s-15
Za
normálních
okolností
by
bylo
možné
očekávat,
že
ti,
kdo
toužili
nebýt
spoutáni
v
řadách
politické
strany
běžného
střihu,
v
reakci
na
takovou
změnu
vystoupí
a
pokusí
se
realizovat
své
představy
někde
jinde.
s-16
Tehdejší
mocenská
pozice
jim
však
umožnila
toto
rozhodnutí
sněmu
OF
zvrátit
a
prosadit
rozdělení
OF
na
stranu
a
hnutí.
s-17
O
liberalismu
tehdy
nebylo
řeči.
s-18
Pozdější
změna
OH
v
politickou
stranu
hlásící
se
k
liberalismu
byla
nejen
výrazem
křečovité
snahy
o
nalezení
správného
symbolu,
ale
především
popřením
argumentace,
s
níž
byla
proměna
OF
v
politickou
stranu
odmítána.
s-19
O
společně
sdílených
pozitivních
idejích
se
z
těchto
důvodů
nedalo
hovořit,
proto
mělo
Občanské
hnutí
takové
problémy
se
sebeidentifikací
před
voliči
v
posledních
parlamentních
volbách.
s-20
Zato
negativní
společně
sdílená
idea
by
se
našla.
s-21
Despekt
až
nenávist
k
Václavu
Klausovi
-
k
ODS,
jež
"rozbila
a
ukradla
původní
hodnoty
OF".
s-22
A
protože
Klaus
si
velmi
šikovně
umí
přisvojit
některé
obecné
hodnoty
parlamentní
demokracie
a
tržního
hospodářství,
dostanou
se
časem
jeho
apriorní
oponenti
do
opozice
i
vůči
těmto
hodnotám.
s-23
Přitom
to
vůbec
není
nutné,
neboť
trh,
idea
deetatizace
nebo
důvěra
ve
standardní
politické
mechanismy
přece
nejsou
Klausovým
majetkem.
s-24
S
tím
si
však
apriorismem
zaslepení
oponenti,
a
to
nejen
z
řad
Svobodných
demokratů,
nedají
práci,
takže
jejich
negativní
vymezování
se
vůči
ODS
je
vytlačuje
zcela
mimo
rámec,
ke
kterému
se
původně
hlásili.
s-25
Do
protikladu
k
"překonanému
standardnímu
kapitalismu",
ve
kterém
je
přece
dost
místa
nejen
v
náručí
Klause,
ale
klidně
i
vedle
něj
(pokud
by
někomu
lezl
na
nervy),
kladou
Svobodní
demokraté
"způsob
života
založený
na
principech
humanismu
a
úcty
k
živé
i
neživé
přírodě,
s
vědomím
odpovědnosti
vůči
budoucím
generacím"
a
"systém
zaměřený
nikoli
na
konzumní
způsob
života."
s-26
Protiklad
je
to
však
velmi
umělý.
s-27
Trh
přece
není
jen
nástrojem
k
výměně
hodnot
pokleslých,
materiálních,
motivujících
pouze
konzumaci.
s-28
Trh
je
neutrální
soubor
pravidel,
který
může
být
naplněn
činností
dobrou
i
zlou.
s-29
Především
však
svobodnou.
s-30
Standardním
kapitalismem
se
nerozumí
jeho
konkrétní
podoby
před
desítkami
či
stovkami
let,
ale
právě
tato
pravidla,
jež
různí
lidé
využívají
v
různých
dobách
různě.
s-31
Nelze
zanedbávat
kultivaci
hodnot,
pozitivní
působení
na
jednotlivce,
neboť
svoboda
vyžaduje
velikou
zodpovědnost.
s-32
To
ale
neznamená,
že
rozhodování
o
způsobu
života
vyjmeme
ze
svodobné
volby
jednotlivců,
že
neutrální
pravidla
trhu
deformujeme
ve
prospěch
preferovaných
hodnot,
že
individální
zodpovědnost
přeneseme
do
sféry
kolektivního
a
vynutitelného
rozhodování.
s-33
Takovou
teorii
lze
postavit
pouze
na
tvrzení,
že
člověk
se
nepovedl,
že
neumí
užívat
svobody
a
že
jeho
životní
způsob
mu
musí
být
oktrojován.
s-34
Vavrouškova
teorie
"trvale
udržitelného
způsobu
života"
předpokládá
možnost
nějakého
ideálního
způsobu
života.
s-35
Ten
by
pak
měl
být
trvale
konzervován
politickými
prostředky.
s-36
Realizace
této
teorie
by
znamenala
nejen
zásah
do
svobody,
ale
rezignací
na
individuální
zodpovědnost
by
poškodila
právě
ty
hodnoty,
které
jsou
Vavrouškovi
nejdražší.
s-37
Kapitalismus
se
s
nimi
vůbec
nevylučuje.
dependency tree
•
text view