PML View

ln95047_065

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-5/ln95047_065.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln95047_065.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln95047_065.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln95047_065.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln95047_065.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-5/ln95047_065.treex.gz

s-1 Společný česko-německý úkol

s-2 Česko-německý dialog připomíná svými zákrutami plovoucí kolo - nelze ho pevně uchopit, argumenty i emoce se do omrzení opakují.

s-3 Některé kontury problému se však po oživením Havlovým projevem zdají být jasnější.

s-4 Televizní debata (19. 2.) naznačila, že tradiční představa o "zániku" sudetoněmeckého problému "biologickou cestou" je pouze naivním přáním.

s-5 Bohužel tento názor u nás zcela převládá a patří ke klamným českým pohledům na svět kolem i na sebe sama.

s-6 Ve skutečnosti se minulosti nelze vyhnout ani z dlouhodobého hlediska.

s-7 Česko-sudetoněmecký rozpor není střetem dvou odlišných, nýbrž blízkých kultur, které nemilují balkánskou cestu řešení a sahají k ní jen jednou za pět set let.

s-8 Obtíž netkví v nenávisti, nýbrž v nepružnosti a tvrdých hlavách na obou stranách.

s-9 I když po roce 1989 nebyla mezi Čechy a sudetskými Němci vykopána válečná sekera (jako na Balkáně), bylo jen iluzí domnívat se, že sudetský problém roztaje spolu se železnou oponou.

s-10 Je totiž mnohem starší, vždyť česko-"sudetské" spory o hegemonii nad českými zeměmi trvaly od samého zrození moderních národů.

s-11 Právě v pochopení dějin lze hledat inspiraci k jejich překonání.

s-12 Němci netvořili ve středověké české koruně žádnou menšinu, byli její integrální a "užitečnou" částí.

s-13 Nově vznikající občanstvo v 19. století se však politicky definovalo podle jazyka a v protikladu vůči "těm druhým" v zemi, kterou však všichni milovali a chtěli vidět buď v německé, nebo ve slovanské říši.

s-14 Rok 1918 nelze přirovnat k roku 1938, 1939 ani 1945, jak nyní argumentuje F. Neubauer.

s-15 Vznik republiky nezměnil nic na zemské struktuře Čech, Moravy a Slezska, na civilizovaném právním řádu, změnilo se jen hlavní město (rovněž s menšinou druhého národa) a převrátilo se psychické sebehodnocení Čechů a Němců ("teď jsme lepší my").

s-16 Sudetští Němci nechtějí slyšet, že zásadním zlomem byl příchod říšskoněmeckého nacismu, který Češi nevyprovokovali a který také neměl původně nic společného se sudetoněmeckými zájmy.

s-17 Co se kvalitativně změnilo?

s-18 Pokud se dříve občas užívalo silných slov, nyní šlo o silné, extrémní činy.

s-19 Pochopitelně Češi věděli, že v případě vítězství Německa nemají naději na důstojné přežití.

s-20 Sudetští Němci zase věděli, že zpochybnili vůči Čechům své morální postavení.

s-21 Přes tyto skutečnosti byl jejich odsun vyhnáním, patřil z principu do barbarského světa.

s-22 To zase nechceme slyšet my.

s-23 I když počty svých obětí sudetská strana v Německu nepřiměřeně a dlouhodobě zveličovala, i bez nich právě skutečnost "nepřirozeného", asijského (stalinského, hitlerovského) postupu vrhá stín na zemi, která chce být plnohodnotnou součástí Evropy.

s-24 V této souvislosti je třeba ocenit Havlovo gesto "omluvy" z roku 1990 jako projev slušného evropanství.

s-25 Překonání minulosti nezařídí hlavy států, které třeba podepíší deklaraci o tlusté červené čáře.

s-26 Taková dohoda jen dokáže, že skrytá nenávist i pocity viny přežívají.

s-27 Čechům i Němcům jde vlastně o stejný úkol: překročit své původní "kmenové" vymezení.

s-28 Může k tomu vést pochopení naší historie na evropských univerzalistických principech, k nimž patří např. demokracie, liberalismus, ale i antické myšlení, křesťanské církve, kosmopolitní šlechta, vícenárodní Evropa.

s-29 Těmto intencím by mohla odpovídat struktura dialogu.

s-30 Viděl bych ho nikoli jako stále se opakující "boží soud" ani jako posuzování statistiky obchodní výměny, nýbrž jako pracovní setkání a úkoly.

s-31 Můžeme si představit dvě pracovní "tripartity" (2+3) - na německé straně zástupce vlád (včetně bavorské), zájmových skupin a sudetoněmeckých organizací (ale ne jako jednotný politický "sudetoněmecký lid" s "vůdcem"), na straně druhé vládní, lokální a zájmové organizace české.

s-32 Předmět dialogu: operativní spolupráce, příprava pro plnohodnotné soužití v rámci Evropské unie.

dependency tree • text view