PML View

ln95047_064

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-4/ln95047_064.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln95047_064.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln95047_064.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln95047_064.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-4/ln95047_064.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-4/ln95047_064.treex.gz

s-1 Jak zacházet s poraženými

s-2 I Němci jsou pluralitou nejrůznějších světonázorových seskupení

s-3 Noviny mezi jejichž pravidelnými autory nacházíme jména předních evropských filozofů jsou ojedinělou oázou v moderních sdělovacích prostředcích;

s-4 právě proto patří Lidové noviny k těm několika málo evropským deníkům, kde se ještě setkáváme se skutečnou debatou.

s-5 Protože je Václav Bělohradský právě tou osobností, které v neposlední řadě Lidové noviny za tuto svoji vlastnost vděčí, lze se jistě na těchto stránkách zamyslet i nad jeho vlastními názory.

s-6 Například nad jeho opakovaně publikovanými postoji vůči Německu a Němcům.

s-7 Bělohradského obraz Němců je jednoduchý.

s-8 Vybírá si některé německé filozofy a jejich myšlenky, kterými pak charakterizuje Němce vůbec: "Nacismus měl v Německu masový úspěch, protože Hitlerovi se podařilo vepsat svoji kauzu do kontextu německé nenávisti k západní modernosti, k utilitaristické a internacionální civilizaci."

s-9 Nepojímá Němce jako pluralitu nejrůznějších světonázorových seskupení, nevidí ty Němce, kteří stáli na druhé straně barikády a byli pronásledováni, vyhnáni do emigrace a mučeni v koncentračních táborech.

s-10 Nebere v úvahu, že v posledních svobodných volbách roku 1932 získala Hitlerova NSDAP 38,8 procent hlasů, nevnímá různé strategie, které německé politické strany volily v konfrontaci s Hitlerem;

s-11 neanalyzuje, které z těchto strategií byly a jak úspěšné či které nakonec přivedly své stoupence do řad těch Němců, kteří nesou i osobní spoluvinu na nacistických zločinech.

s-12 V roce 1945 vítězné mocnosti pohlížely na Němce jako na nositele kolektivní viny za nacismus, a měly k tomu pochopitelné důvody: naděje, že nacistický režim bude svržen zevnitř, se nesplnily.

s-13 Utrpení, jež německé armády přinesly světu, k emocionálním reakcím jistě opravňovaly.

s-14 Pieta vůči obětem nacistických zločinů nikdy nedovolí pohlížet na onu dobu bez emocí a o zdánlivě "čistě racionální" analýzy té doby se pokoušejí dnes pouze ty skupiny Němců, které se snaží nacistické zločiny zastírat, omlouvat či zmenšovat.

s-15 Opravňuje to však, aby se ještě dnes pohlíželo na Němce brýlemi zjednodušujících nacionálních stereotypů?

s-16 Historie nás učí, že na poraženého nepřítele lze pohlížet i jinak, než to činí Václav Bělohradský;

s-17 například jako americký prezident Abraham Lincoln v roce 1865: "Bez zloby vůči komukoli, s milosrdenstvím vůči všem a s rozhodností vůči právu, pokud nám Bůh dovolí právo rozpoznat, se snažme o to, o co jsme se začali pokoušet: uzdravovat bolestivé rány mezi národy a pečovat o oběti bitev a jejich vdovy a sirotky.

s-18 Čiňme všechno pro to, aby bylo dosaženo spravedlivého a trvalého míru mezi námi a vůči všem národům."

s-19 Všechny evropské společnosti jsou rozpolceny v názorech na to, jak vzpomenout události, které se odehrály před půl stoletím.

s-20 Všude na sebe narážejí na jedné straně postoje zdůrazňující emocionální stránky vzpomínek obětí nacistických zločinů, na druhé straně postoje poukazující na nutnost vnímat nacismus a současné Německo diferencovaně.

s-21 Všude se i dnes diskutuje o problematice poválečného zacházení s Němci, ať v souvislosti s bombardováním Drážďan nebo se zločiny v koncentračním táboře Swientochlovice-Zgoda, kde trpěli pod nacistickým komandem Poláci a po válce pod komandaturou židovského velitele Němci či za Němce prohlášení Poláci.

s-22 Mnohé z toho, co Bělohradský připisuje Němcům, by bylo možné napsat i o Češích, v neposlední řadě o Ferdinandu Peroutkovi, kterému bylo v poslední době věnováno tolik pozornosti i na stránkách Lidových novin.

s-23 I Peroutka kritizoval myšlenky klasického liberalismu, prohlásil na jaře 1939 Židy v Německu za nebezpečí pro německý národ a oslavoval v roce 1945 nástup lidově demokratického zřízení v Československu;

s-24 i v Československu dosáhly myšlenky kritizující "západní modernost" (Bělohradský) masového úspěchu ve formě podpory komunistů v prvních poválečných letech.

s-25 Samozřejmě, že by byli i Češi uvažovali jinak, kdyby neprožili katastrofu, kterou na Evropu uvalil německý nacistický režim;

s-26 ale to je jen výklad možných příčin toho, co se skutečně stalo, totiž, že se komunistům masívní podpory komunistů v českém národě dostalo.

s-27 Právě zkušenosti s komunistickým režimem nabízejí české společnosti nesčetně příkladů, jak je nutné opatrně a diferencovaně pohlížet na diktatury, pokoušející se násilnými prostředky o totální kontrolu společenského života, jak nutné je nezevšeobecňovat a paušálně neodsuzovat.

s-28 Když Bělohradský píše "nechat se obalamutit symboly legality a považovat za legitimní, co je jen legální, znamená zříci se vlastního svědomí", poukazuje na jedno z hlavních témat, o kterém se v poválečné německé veřejnosti velmi mnoho diskutovalo.

s-29 K němu se družila i témata jiná, např. schopnost vnímat realitu světa v jeho různorodosti, nezastiňovat široké spektrum života každého národa slogany o tzv. národním charakteru a neztrácet cit pro osudy jednotlivců.

s-30 A právě tato perspektiva nás nutí, abychom po padesáti letech viděli i Němce jinak než jen jako nositele nacistických uniforem či vyznavače myšlenek, jež byly koneckonců v Německu až do nástupu Hitlerova režimu podrobovány veřejné kritice.

s-31 Němci se nemohou zříkat své historické spoluodpovědnosti za nacistické zločiny a ani se o to až na výjimky nepokoušejí.

s-32 Právě na základě svých celonárodních poválečných diskusí se poučili o nebezpečích, která v sobě skrývají nekritické snahy o zevšeobecňování.

s-33 Úvahy o "planetární civilizaci" a snahy postihovat její celkový charakter patří odjakživa k oblíbeným zábavám filozofů, ale právě na německém příkladu se lidstvo může nejlépe poučit, jak nebezpečné jsou tzv. globální perspektivy, ve kterých se lehko ztrácí cit a smysl pro tzv. přízemní perspektivy tzv. malých lidských životů.

s-34 Bolestné zkušenosti a vzpomínky mnoha Evropanů si vyžadují respekt při všech oslavách a diskusích týkajících se německé nacistické minulosti;

s-35 bylo by však nerozumné, kdybychom se jimi nechávali ještě dnes zaslepovat.

s-36 Německo bylo dobyto, poraženo a půl století poté je nejvyšší čas Němce oslovit, přestat je vnímat jako kolektivní personifikaci nepřítele na druhé straně válečného příkopu a nepopularizovat národnostní předsudky, jak to s velkou vervou dělá Václav Bělohradský.

s-37 Jestliže chápeme Česko jako "baštu západní civilizace na hranicích s Německem" (jak je vidí Bělohradský), pak bychom se měli zamyslet i nad myšlenkami a postoji anglických a amerických politiků.

dependency tree • text view