PML View

ln95047_055

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-5/ln95047_055.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln95047_055.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln95047_055.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln95047_055.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln95047_055.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-5/ln95047_055.treex.gz

s-1 Než oslavíme vítězství

s-2 Recenze

s-3 KNIHY:

s-4 Práce ruského autora VIKTORA SUVOROVA s názvem VŠECHNO BYLO JINAK přináší závažné teze a ještě spíše nastoluje celé okruhy otázek, na něž zatím nelze přesně odpovědět.

s-5 Nakladatelství Naše vojsko se jejím prostřednictvím vrací k myšlence mapovat nejnovější ruské dějiny - navazuje na studii Michala Reimana Ruská revoluce a na knihu Marjana Britovšeka Stalinův termidor (obě z roku 1991).

s-6 Suvorovův text však v pravém smyslu slova historickou studií není.

s-7 Suvorov se spíše vyrovnává se svou tragickou minulostí (byl profesionálním agentem KGB a uprchl do Británie) a překonává patrně poslední velký mýtus ruského národa - Velkou vlasteneckou válku.

s-8 Prostředky, jimiž tak činí, se pohybují kdesi na rozmezí politické úvahy z oblasti sovětských válečných dějin a literatury faktu, nepostrádají však autorovu osobní upřímnost, znalost řady problémů a schopnost postavit sérii zdánlivě provokativně působících srovnání, na nichž je čtenář schopen budovat vlastní závěry.

s-9 Text se ostatně snaží o dialog se čtenářem a často již tituly kapitol staví otázky (Proč rozdělil Stalin Polsko?

s-10 Proč Stalin zbořil Stalinovu linii?

s-11 Proč Stalin nevěřil Churchillovi?)

s-12 Hlavní idea Suvorovovy práce by však ještě před několika lety byla zcela kacířská a nemyslitelná: autor tvrdí, že agresi nechystalo pouze Hitlerovo Německo, nýbrž a především - po celou dobu své existence - Sovětský svaz, do značné míry tak obhajující smysl své existence a komunistickou ideologii.

s-13 Na našeho čtenáře budou patrně převratně působit údaje o strategických záměrech Rudé armády.

s-14 Ta na konci třicátých let nechtěla nic jiného než osvobodit státy střední a jihovýchodní Evropy "od kapitalismu", vytvořit další sovětské republiky po vzoru Pobaltí (autor má na mysli zejména Rumunsko) a za příznivých okolností rozpoutat "proletářskou revoluci" v Německu.

s-15 Suvorov tento trend dokonce porovnává s nacistickými plány vůči zemím západní a severní Evropy a (dosti podloženě) mezi nimi neshledává podstatnější rozdíl.

s-16 zde však patrně tkví jedna z největších slabin knihy: příliš mnoho hypotéz, příliš mnoho tvrzení, jež nelze zcela ověřit.

s-17 A také příliš mnoho údajů budících úsměv (například o vlastnostech tanku BT, jehož rychlost měla už kolem roku 1935 dosahovat jednoho sta kilometrů za hodinu, čili výkonu, který byl u tohoto druhu zbraně docílen až v dnešní době) přináší do Suvorovovy úvahy prvky dějepisného surrealismu a romantického fantazírování o nepřekonatelném ruském prvenství, zejména co se týče vojenské techniky.

s-18 Řada dobře míněných varování se v té souvislosti posouvá do oblasti politické fikce.

s-19 Základní motiv práce, výstraha před iluzorním obrazem osvobozeneckého poslání Rudé armády, však přesto oslaben není.

s-20 Suvorov se zamýšlí nad tím, kdo vlastně ve válce vyhrál ve smyslu ovládnutí či alespoň účinné kontroly podstatného dílu světa, a to až do naprosto nedávné doby.

s-21 Nepodstatná není ani jeho lítost nad tím, kolik miliónů lidských životů a materiálních prostředků bylo doslova zmarněno Stalinovým vyplňováním válečných záměrů, jež byly míněny jako naprosto imperialistické a vlasteneckými se staly z donucení...

s-22 Je dobré si přečíst Suvorovovu knihu nyní, v jubilejním roce porážky nacistického Německa, a zamyslet se nad tím, co v ní autor vyslovil.

s-23 Miroslav Gregorovič Viktor Suvorov: Všechno bylo jinak aneb Kdo začal druhou světovou válku.

s-24 Vydalo Naše vojsko, Praha 1994, jako 124. svazek edice Fakta a svědectví.

s-25 Přeložili Dimitrij Běloševský a Rudolf Řeřábek.

dependency tree • text view