PML View
ln95046_074
mrp-layer | PDT/mrp/tamw/etest/ln95046_074.mrp.gz |
---|
a-layer | PDT/pml/tamw/etest/ln95046_074.a.gz |
---|
m-layer | PDT/pml/tamw/etest/ln95046_074.m.gz |
---|
t-layer | PDT/pml/tamw/etest/ln95046_074.t.gz |
---|
w-layer | PDT/pml/tamw/etest/ln95046_074.w.gz |
---|
treex-layer | PDT/treex/tamw/etest/ln95046_074.treex.gz |
---|
s-1
Srovnatelné
podmínky
pro
všechny
školy
s-2
V
probíhající
diskusi
o
vztahu
státu
k
soukromému
školství
je
nutno
poukázat
na
skutečnost,
že
státní
podpora,
které
se
dostává
českým
soukromým
školám,
je
v
evropském
i
světovém
měřítku
jedna
z
nejvelkorysejších.
s-3
Tento
přístup
byl
založen
na
politickém
rozhodnutí
podpořit
nově
vznikající
sektor,
který
měl
mimo
jiné
pomoci
v
řešení
nedostatečných
kapacit
středního
školství.
s-4
Záměr
se
podařilo
naplnit,
soukromé
školství
využilo
příznivých
podmínek
k
dynamickému
rozvoji
a
stalo
se
přirozeným
prvkem
základních
a
středních
úrovní
našeho
vzdělávacího
systému.
s-5
Po
překonání
nejnaléhavějších
úkolů
prvního
období
transformace
nyní
ale
stojíme
před
nutností
promyslet
a
přijmout
dlouhodobé
strategie
-
takové,
které
jsou
provázeny
koncepty
rozvoje
dalších
oblastí
veřejného
života.
s-6
V
současné
diskusi
zaznívá
požadavek
zakotvit
zákonné
právo
soukromých
škol
na
stejné
dotace
ze
státního
rozpočtu,
jaké
dostávají
školy
státní.
s-7
Tento
požadavek
je
zdůvodňován
argumenty
typu
"rovné
podmínky
pro
různé
zřizovatele"
či
"stejný
příspěvek
pro
děti
všech
daňových
poplatníků".
s-8
S
druhou
tezí
jsem
polemizoval
již
dříve;
s-9
nyní
bych
chtěl
poznamenat
několik
slov
k
prvnímu
argumentu.
s-10
Teze
je
rozhodně
správná
a
ministerstvo
je
rozhodnuto
ji
prosazovat.
s-11
Sporná
je
ale
interpretace
zmíněné
rovnosti.
s-12
Rovností
přece
není
situace,
kdy
státní
i
nestátní
školy
mají
nárok
na
stejný
příspěvek
z
rozpočtu,
přičemž
řada
dalších
podmínek
pro
jejich
práci
srovnatelná
není.
s-13
Zejména
jde
o
to,
že
státní
školy
nemohou
vybírat
peníze
od
rodičů
(a
mít
tedy
více
prostředků
na
svůj
rozvoj)
a
že
se
v
oblasti
platů
řídí
závaznými
mzdovými
tarify.
s-14
To
samozřejmě
ovlivňuje
možnosti
jejich
práce
(vybavení
školy
či
odměňování
učitelů)
způsobem,
který
je
oproti
soukromým
školám
nesporně
znevýhodňuje.
s-15
Rovnost
ve
smyslu
vládního
prohlášení
("rozvoj
všech
škol
za
srovnatelných
podmínek")
to
tedy
není.
s-16
Skutečně
srovnatelných
podmínek
lze
za
daného
stavu
dosáhnout
dvěma
způsoby.
s-17
Jedním
z
nich
je
přijmout
princip
stejného
přístupu
státu
ke
všem
školám
(stejné
dotace),
pak
ale
musíme
vyrovnat
i
další
podmínky,
což
znamená
především
dát
i
státním
školám
legální
možnost
vybírat
školné.
s-18
Tím
bychom
ovšem
řekli,
že
státní
bezplatné
školství
není
pro
nás
již
perspektivní
a
potřebné.
s-19
Pokud
takto
označíme
i
základní
a
střední
vzdělání
za
statek
spíše
soukromý,
pak
ztratí
logiku
i
řada
prvků,
které
charakterizují
náš
stát
po
stránce
obecně
kulturní
i
politické.
s-20
Mohlo
by
být
úspěšně
napadeno
i
ze
zákona
povinné
vzdělávání.
s-21
Výrazně
by
se
zmenšila
míra
přerozdělování
hrubého
domácího
produktu,
protože
kapitola
školství
by
ze
státního
rozpočtu
více
méně
zmizela.
s-22
Případné
pomocné
dávky
chudším
občanům
by
získaly
sociální
charakter
-
podobně,
jak
je
tomu
u
příspěvků
na
bydlení.
s-23
Úvahy
o
zrušení
bezplatného
základního
a
středního
školství
považuji
za
velmi
nebezpečné,
mimo
jiné
proto,
že
radikálně
negují
několikasetletý
historický
vývoj
celého
středoevropského
regionu.
s-24
Ačkoli
jsem
zásadním
zastáncem
nutnosti
podílu
studentů
na
hrazení
vysokoškolského
studia,
jsem
jednoznačně
proti
tomu,
aby
byl
stejný
postup
uplatňován
i
ve
středním
školství,
kde
jde
o
neplnoleté
žáky
a
kde
vzděláním
prochází
prakticky
celá
populace.
s-25
Navrhujeme
proto
jiné
řešení,
kterým
lze
nastolit
skutečně
srovnatelné
podmínky.
s-26
Právo
soukromých
škol
vybírat
libovolné
školné
a
ve
vzdělávání
podnikat
bude
vyváženo
menší
výší
státních
dotací.
s-27
Vedle
toho
budou
definovány
dva
základní
požadavky
na
soukromé
školy,
jejichž
splněním
bude
podmíněn
nárok
na
plný
státní
příspěvek:
vysoký
standard
kvality
podle
veřejných
kritérií
a
možnost
důkladné
kontroly
kvality
i
evidence
výuky,
a
to
jak
státní
inspekcí,
tak
i
rodiči
žáků
školy.
s-28
Druhým
požadavkem
je,
aby
tyto
školy
pracovaly
jako
neziskové
organizace
a
nekombinovaly
vzdělávací
činnost
s
podnikáním
v
jiné
oblasti
v
rámci
jedné
firmy
(nevylučujeme
tedy
propojenost
věcnou).
s-29
Takovéto
školy
by
měly
mít
i
do
budoucna,
tedy
i
po
skončení
transformačního
období,
stejný
příspěvek
od
státu
jako
školy
státní.
s-30
Soukromé
školy
v
pravém
smyslu
toho
slova,
tedy
provozované
v
rámci
běžné
podnikatelské
firmy
nebo
odmítající
právo
veřejné
kontroly
a
veřejných
kritérií
kvality,
mohou
mít
příspěvek
také
-
nikoli
však
automaticky,
ze
zákona,
ale
na
základě
individuálního
a
rovnoprávného
smluvního
vztahu
se
státem.
dependency tree
•
text view