PML View

ln95045_068

mrp-layerPDT/mrp/tamw/dtest/ln95045_068.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln95045_068.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln95045_068.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln95045_068.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/dtest/ln95045_068.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/dtest/ln95045_068.treex.gz

s-1 V Bonnu rozpaky

s-2 Prezident Havel hodil minulý pátek v Karolinu již podruhé na misku vah zdaleka ne uspokojivých česko-německých vztahů veškerou svou morální autoritu.

s-3 Poprvé, když si za vyslovení lítosti nad tragickým koncem česko-německého soužití v Československu vysloužil bouřlivý nesouhlas doma, se váhy sice znatelně pohnuly, zejména díky pozitivní reakci německé veřejnosti, oficiální Bonn ale na druhou misku nepřidal vůbec nic a jazýček vah se velice brzy ustálil na starých hodnotách označených "Nezájem" a "Přehlížení".

s-4 Morálně to byla pro Bonn prohra, to však profesionální politiky navyklé pouze na své, bílými liniemi statutu poražené mocnosti vymezené hřiště nijak neznepokojovalo.

s-5 Na něm se touto záležitostí žádné body (voličské hlasy) uhrát nedaly.

s-6 Pak ale bavorská CSU přece jen nějaké objevila: hlasy v Bavorsku usídlených bývalých občanů Československa.

s-7 Tak se oficiálně zrodil "sudetský problém" a nabídka "Kuhhandlu": vstřícné gesto, nejlépe v markách, nějaké odškodnění nebo "humanitární akt" pro české oběti nacismu výměnou za uspokojení alespoň nějakých nároků Landsmanschaftu.

s-8 Říkalo se tomu "dialog".

s-9 Československo se rozdělilo a ztratilo tím pro Německo ještě více na významu.

s-10 Jen v jediném hrálo důležitou roli.

s-11 Německo se právě tehdy začalo dusit pod náporem migrantů z východu, a rozhodlo se proto nakonec pro radikální omezení práva azylu.

s-12 Bylo třeba uzavřít východní hranici, a to nešlo bez Polska a České republiky.

s-13 Politickou protihodnotu za nespornou a účinnou ochotu ke spolupráci však Bonn nepovažoval za vhodné navrhnout.

s-14 Nabízel zase jen marky a politicky dále tlačil na "dialog".

s-15 Vládní koalice v Praze v jednu chvíli povolila a začala uvažovat o nějakém nevládním, avšak přece jen politickém grémiu, jemuž by se z české strany "dialog" svěřil.

s-16 Dopadlo to legračně nejenom proto, že koalicí nominovaný předseda se veřejně přiznal, že o česko-německých vztazích nic neví, ale zejména proto, že nebylo jasné, o čem vlastně požadovaný dialog vést.

s-17 Sáhlo se tedy k historikům, jimž se měl dialog svěřit.

s-18 To ale bylo ještě zábavnější - copak je možné řešit politické problémy současnosti někde v minulosti?

s-19 Česko-německá komise historiků také rozumně tuto nemožnou roli nepřijala a věnovala se své vlastní, potřebné práci.

s-20 Pokroku v takto zablokovaných vztazích nijak nepomohlo ani upřímné přátelství a snahy obou prezidentů, Weiszäckera a Havla, ani snaha českého prezidenta domluvit se přímo s kancléřem Kohlem.

s-21 Výsledkem bylo zase jen pár marek: nějaké starobince jako "humanitární gesto".

s-22 Ale i o tom se přestalo v Bonnu hned vzápětí mluvit.

s-23 "Kuhhandel" dialogu nemohl k ničemu vést proto, že tlak na revizi Benešových dekretů a vlastně vůbec celé poválečné rekonstrukce právního řádu Československa - ať už byla jakákoli, horší či špatná - ukazoval stále jasněji, že zde není žádný, ani minimální prostor pro revizi.

s-24 Změnit cokoliv by mělo tak hluboké následky, jaké by si nemohl dovolit žádný stát, natož stát mladý, nacházející se v procesu zásadních proměn, hospodářských, politických, společenských i duchovních.

s-25 To ale v Bonnu nikdo nebral a nebere na vědomí.

s-26 Předpokládá se tu, s neznalostí hodnou lepší věci, že česká vláda je pod tlakem nacionalistické propagandy komunistů a že to je jediná, vlastně malicherná překážka.

s-27 Jestliže český prezident a česká vláda ztratili nyní již definitivně trpělivost, neměl by se tomu Bonn podivovat a neměl by být zaskočen.

s-28 Zatím však nemohou novináři z bonnských politiků vydolovat žádnou reakci.

s-29 Naděje na to, že se jí dočkáme, mizí s každou hodinou.

s-30 Nějaká jistě bude, lze však mít oprávněné obavy, že to zase bude jen pokus vytáhnout nějaké ty marky z peněženky.

s-31 Máme ale padesát let od konce války, Německo je sjednocené, mělo by tedy konečně přijmout roli zodpovědné velmoci a mělo by si především uspořádat své vztahy se sousedy.

s-32 Domnívají se snad v Bonnu, že si je koupí za starobince?

dependency tree • text view