PML View

ln95045_047

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-8/ln95045_047.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln95045_047.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln95045_047.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln95045_047.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-8/ln95045_047.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-8/ln95045_047.treex.gz

s-1 Janáčkovy kontrasty

s-2 Recenze

s-3 OPERA: Letošní Festival českého hudebního divadla uzavřela dvě představení oper Leoše Janáčka.

s-4 Uvedly je soubory z měst, které se ke skladateli váží nejen jeho původem a působením, ale i interpretační tradicí velkých janáčkovských dirigentů - Jaroslava Vogla, Břetislava Bakaly, Františka Jílka a Bohumila Gregora.

s-5 Opera Národního divadla Brno přijela s Káťou Kabanovou a se sólisty známých jmen (Káťa - Natálie Romanová, Boris - Leo Marian Vodička, Kabanicha - Jitka Pavlová, Dikoj - Jiří Sulženko, Varvara - Jitka Zerhauová).

s-6 A přece tomuto představení chybělo něco z toho janáčkovsky osobitého, co dojímá i vzrušuje.

s-7 Nedostatky byly už v hudební složce, nepřesvědčivě formované dirigentem Janem Zbavitelem: v málo charakteristické a odstíněné hře orchestru, ve výrazu i frázování zpěváků.

s-8 To se týká především představitelky Káti, technicky zdatné, ale hlasově barevně jednotvárné;

s-9 ani herecky nenaplnila všechny polohy role Janáčkovy tragické hrdinky.

s-10 Po stylové stránce se pěvecky nejlépe dařilo hostujícím Leo Marianu Vodičkovi, pěvecky dobře disponovanému, dále hlasově suverénnímu Jiřímu Sulženkovi (nejlepší léta pro tuto roli má ještě před sebou) a člence brněnského souboru, plnokrevné Jitce Zerhauové.

s-11 Režie Aleny Vaňákové nepřekročila mez rutinního výkladu díla - možná také proto, že musela zápasit s nepřehlednou, ba zavádějící scénou Karla Zmrzlého.

s-12 Má-li sloužit točna k urychlení děje opery (a Janáčkova operní řeč to vyžaduje), je paradoxní, že brněnské představení Káti Kabanové se vzhledem k dvěma dlouhým přestávkám a jedné proměně (!) protáhlo z obvyklých dvou hodin takřka na tři.

s-13 Opera Státního divadla v Ostravě uvedla inscenaci Příhod lišky Bystroušky, která byla původně koncipována pro přírodní divadlo loňských Janáčkových Hukvald, což částečně předurčilo její koncepci výtvarnou i režijní.

s-14 Dominantou univerzální scény Jaroslava Maliny je jakýsi samoznak v podobě kmene stromu s barevně košatou korunou, kterou jednou prosvítá měsíc a jindy slunce.

s-15 V úpatí kmene je Bystrouščina nora v podobě jihomoravského sklípku.

s-16 Přírodní kulisa ovšem chybí.

s-17 Netradiční jsou návrhy kostýmů, ačkoli některé byly inspirovány náčrtky Josefa Čapka pro pražskou premiéru v roce 1925.

s-18 Kostým Lišky je v podstatě teenagersky civilní, minišaty, dva ohony na dlouhých blonďatých vlasech.

s-19 Stylizovaná je i režie Davida Sulkina z londýnské English National Opera.

s-20 Opomíjí některé naše režijní zvyklosti a naproti tomu dodává vlastní nápady (i Liška má duši).

s-21 Tam, kde naši režiséři mají sklon k přehuštění scény, nechává Sulkin prostor řeči orchestru.

s-22 Ostravské těleso řídil Jiří Pinkas a od prvých tónů nenechal nikoho na pochybách, kdo je dnes na Moravě nositelem janáčkovské interpretační tradice.

s-23 Sólistický soubor ovšem v současnosti mnoho výrazných osobností nemá a inscenaci proto jednoznačně dominovala herecky i pěvecky velmi dobrá, a navíc roztomilá Bystrouška Evy Dřízgové.

s-24 V méně sonorním barytonu Jaroslava Kosce (Revírník) ani v nepřesvědčivém Lišákovi Zdeny Matouškové však nenašla odpovídající partnery.

s-25 A tak za zaznamenání stojí snad jen Rechtor Jiřího Halamy.

s-26 Svým jevištním tvarem je však ostravská Liška Bystrouška inspirativní inscenací.

s-27 Leo Jehne

s-28 Festival českého hudebního divadla: Národní divadlo Brno - Leoš Janáček: Káťa Kabanová.

s-29 Uvedeno v pražském Národním divadle 18. února.

s-30 Festival českého hudebního divadla:

s-31 Státní divadlo Ostrava - Leoš Janáček: Příhody lišky Bystroušky.

s-32 Uvedeno v pražském Národním divadle 19. února.

dependency tree • text view