PML View

ln94211_90

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-2/ln94211_90.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln94211_90.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln94211_90.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln94211_90.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-2/ln94211_90.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-2/ln94211_90.treex.gz

s-1 Québec usiluje o separaci

s-2 V pondělí proběhnou v druhé největší kanadské provincii volby

s-3 Příští pondělí má necelých pět milionů québeckých registrovaných voličů vybrat ze 683 kandidátů navržených 125 členů svého provinčního Národního shromáždění.

s-4 Québec, druhá největší kanadská provincie, se rozkládá mezi Hudsonovým zálivem na severu a zálivem Sv. Vavřince na jihovýchodě Kanady.

s-5 Zhruba 80 procent jeho obyvatel patří k Frankokanaďanům a kolem 10 procent je anglického původu.

s-6 V současné době mají Québečané samosprávu v oblasti kulturní, školské, sociální, zdravotní a ve využívání přírodních zdrojů.

s-7 Místní záležitosti řídí jednokomorové Národní shromáždění se čtyřletým funkčním obdobím.

s-8 Vůdce strany, která zvítězí ve volbách, se stává premiérem a sestavuje výkonnou radu.

s-9 Soudci jsou jmenováni federální vládou, právní systém kopíruje francouzský vzor.

s-10 Provincie má vlastní policii.

s-11 Školy jsou francouzské nebo anglické, univerzita v Montrealu je francouzskou institucí.

s-12 Québecká ekonomika produkuje 22.5 procenta hrubého domácího produktu Kanady.

s-13 Zakládá se na těžbě nerostů (měď, zlato, železo, azbest aj.), hydroenergetice a lesním hospodářství.

s-14 Provincie dosud vydatně těžila z přerozdělování federálních prostředků, díky kterému se jí podařilo v posledních desetiletích podstatně změnit ekonomickou situaci oblasti k lepšímu.

s-15 Přes nesporný hospodářský růst a jeho trvalou vzestupnou tendenci mají francouzsky mluvící obyvatelé Québeku od vytvoření kanadské federace v roce 1867 pocit politické, kulturní a sociální diskriminace.

s-16 Na počátku 60. let začala tzv. klidná revoluce, jejímž cílem je vyřešit vztah provincie ke zbytku Kanady.

s-17 Separatistické tendence prosazuje zejména v roce 1968 obnovená Quebecká strana.

s-18 V referendu v roce 1980 se však většina Québečanů vyslovila proti případné nezávislosti.

s-19 O dva roky později Québec odmítl podepsat federální ústavu, pokud v ní nebude dostatečně zaručeno zachování kulturních odlišností provincie a současně i posílení jejího samostatného postavení.

s-20 Dodatek k ústavě v tomto smyslu, dojednaný v Meech Lake mezi federální vládou a všemi deseti provinciemi, se však nakonec nepodařilo prosadit.

s-21 Oblasti Newfoundland a Manitoba jej při ratifikaci zamítly.

s-22 V srpnu 1992 konzervativní vláda premiéra Mulroneyho vyjednala dohodu s provinciemi, která zakotvovala uznání Québecku jako odlišné komunity a přiznávala provincii čtvrtinu křesel v Poslanecké sněmovně.

s-23 Dohodu odmítlo národní referendum 57 proti 43 procentům hlasů, takže québečtí nacionalisté zůstali znovu neuspokojeni.

s-24 V loňských zářijových volbách do federálního parlamentu se separatistické tendence občanů opět projevily.

s-25 Québecký blok, seskupení usilující o oddělení provincie a uznání její samostatnosti, které oblast zastupuje na federální úrovni, získal celé dvě třetiny hlasů tamního obyvatelstva.

dependency tree • text view