PML View

ln94211_101

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-5/ln94211_101.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94211_101.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94211_101.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94211_101.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94211_101.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-5/ln94211_101.treex.gz

s-1 Odpoutávání řeči

s-2 Recenze

s-3 KNIHY: Je marné pokoušet se MICHELA FOUCAULTA (1926- 1984) zařazovat: jeho dílo se takové snaze vědomě vzpírá, dokonce ji analyzuje- a ukazuje mocenskou podstatu každé klasifikace, která je Foucaultovi jedním z mechanismů ovládání nekonečné tvořivosti řeči.

s-4 Přesto má jeho dílo své nesporné místo mezi těmi, kteří zásadně proměnili naše vidění světa.

s-5 Dokládá to i nový výbor z Foucaultových prací nazvaný DISKURS, AUTOR, GENEALOGIE (Nakladatelství Svoboda).

s-6 Výbor obsahuje nástupní řeč na College de France nazvanou Řád diskursu, přednášku Co je autor a stať Nietzsche, genealogie, historie.

s-7 Byť rozsahem nevelký, dovoluje z jinak nesnadného Foucaulta porozumět mnohému, dokonce snad i tomu nejdůležitějšímu.

s-8 Totiž jeho projektu, jehož byly jeho velké a možná i známější knihy vždy novým uskutečňováním.

s-9 Řád diskursu je text, shrnující práci již vykonanou a současně rýsující plán dalších výzkumů.

s-10 Foucault se soustřeďuje na pojem diskursu a diskursivní praxe (téma, kterým se zabýval již v Archeologii vědění).

s-11 Diskurs jako slovo v běžné francouzštině na jedné straně není nic jiného než řeč, rozmluva, rozprava o věcech a událostech.

s-12 Na druhé straně však (u Foucaulta) také násilí, které působíme věcem, jistá praxe, kterou jim vnucujeme.

s-13 Není to tedy řeč nevinná, nýbrž vyznačuje se schopností utvářet oblasti předmětů, vzhledem k nimž bude možno stvrzovat nebo popírat pravé nebo falešné propozice.

s-14 Diskurs je tedy pole řeči, v němž je řeč vždy již nějak zakřivována, organizována, omezována;

s-15 proto hovoří- li Foucault o řeči jako diskursivně nespoutané, používá (pouze) metafor.

s-16 Mluví o hukotu či šepotu, což je jakoby šum v pozadí každé racionální mluvy, to, co tato mluva vždy vnímá jako své ohrožení.

s-17 Foucaultovým záměrem je odhalovat skryté postupy a lsti, jimiž vniká řád diskursu;

s-18 jeho největší síla je v tom, že je objevuje tam, kde bychom je nejméně čekali.

s-19 Například odkrývá- li momenty rituálu ve vědecké řeči, anebo (jak je tomu v přednášce Co je autor) když analyzuje autora jako historicky proměnlivou funkci textu.

s-20 Zde je pak patrná i nietzschovská inspirace Foucaultova projektu, která je důležitá a vlastně od počátku prostupuje jeho dílem.

s-21 Důkazem toho je i poslední stať výboru, v níž Foucault pávě na Nietzschových textech předvádí, co rozumí slovem genealogie.

s-22 Hledá- li filozofie původ, první počátek, chce tím jen diskursivně přemoci to, co ji děsí: samotné tělo bytí, jímž je historie se svou intenzitou, svými selháními(...), stejně jako se svými synkopami.

s-23 A co se dozví genealog, naslouchá- li této historii?

s-24 Tajemství toho, že věci žádnou věčnou podstatu nemají.

s-25 Miroslav Petříček jr.

s-26 Michel Foucault: Diskurs, autor, genealogie.

s-27 Vydalo Nakladatelství Svoboda, edice Filozofie a současnost, Praha 1994.

s-28 Přeložil a doslov napsal Petr Horák.

s-29 115 stran, náklad a cena neuvedeny.

dependency tree • text view