PML View

ln94210_75

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-5/ln94210_75.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94210_75.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94210_75.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94210_75.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-5/ln94210_75.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-5/ln94210_75.treex.gz

s-1 Pokrytectví, nebo fiskální ústava?

s-2 Josef Kotrba

s-3 Návrh výkonné rady ODS na předložení ústavního zákona narazil na ostrou kritiku téměř všech stran.

s-4 U stran z levé části politického spektra je pochopitelná bez dalšího přemýšlení.

s-5 Snad ve všech zemích světa levicové vlády povolovaly další a další sociální i jiné výdaje, aniž by je pokryly adekvátním zvýšením rozpočtových příjmů.

s-6 Proč se však proti tomuto návrhu staví i strany s konzervativní či liberální politickou orientací, kterým by idea nezadluženého státu měla být vlastní?

s-7 Myšlenka stručného ústavního zákona, který by prostě stanovil, že výdaje státního rozpočtu mají být kryty příjmy téhož roku, se vyskytla v řadě zemí.

s-8 Nejrozsáhlejší diskuse na toto téma se odehrála v 80. letech ve Spojených státech.

s-9 Tehdy navrhli republikánští poslanci dodatek k ústavě, který by zakotvil, že (s výjimkou válečného období) musí být rozpočet sestaven jako vyrovnaný a výdaje v běžném období nesmí překročit úroveň stanovenou rozpočtem.

s-10 Tento zákon (mimochodem navrhovaný republikány právě v době, kdy jejich prezident s jejich souhlasem dosáhl nejvyšší úrovně rozpočtového deficitu v historii Spojených států) byl kritizován konzervativními ekonomy především proto, že obchází základní problém, to jest podíl státního rozpočtu na ekonomice.

s-11 Návrh ústavního dodatku, propagovaný v USA, navíc nezaručuje faktickou vyrovnanost státního rozpočtu: nelze totiž zákonem zaručit, že předpokládané výnosy budou skutečně naplněny.

s-12 Zabránit vládě v manipulaci s odhadovaným daňovým výnosem je totiž velmi obtížné.

s-13 Představa, že by Ústavní soud musel každý rok posuzovat ústavnost státního rozpočtu (tj. zda vládou uváděný předpokládaný výnos je dobrým či špatným odhadem skutečnosti příštího roku), je přinejmenším podivná.

s-14 Ostatně příkladem toho, jak malou účinnost má podobné ústavní ustanovení, je Itálie.

s-15 Přestože každý nový výdaj státního rozpočtu musí být podle ústavy pokryt příslušně velkým příjmem, přesáhl kumulovaný státní dluh již začátkem 90. let výši HDP, přičemž roční deficit překračuje deset procent.

s-16 Nehledě na obtížnou kontrolu vyrovnaností ex ante, naráží koncept vyrovnaného rozpočtu na otázku, co vůbec rozpočet zahrnuje.

s-17 Z ekonomického hlediska je totiž úplně lhostejné, zda se stát zadlužuje přímo, nebo zda tak činí prostřednictvím mimorozpočtových výdajů.

s-18 U nás jsou takovými výdaji např. výdaje Fondu národního majetku (který financuje nejen úroky ze státního dluhu, ale také ropovod z Ingoldstadtu a řadu dalších projektů), či různé další státní fondy a polostátní instituce.

s-19 Vzhledem k tomu, že se vždy najdou cesty, jak některé výdaje převést na tyto položky, není vyrovnaný státní rozpočet zárukou vyrovnaného státního hospodaření.

s-20 Dalším problémem je pak přebírání garancí za investice, na kterých je státní zájem:

s-21 Při jejich uplatnění se totiž stát může rázem zadlužit, aniž by kdy udělal deficit.

s-22 Ústavní zákon, který tyto hraniční oblasti přesně a nekompromisně neupravuje, tak nelze označit za zákon o vyrovnaných státních financích;

s-23 docela snadno jej však lze označit za zákon o pokrytectví.

s-24 Řada konzervativních ekonomů přesto o ústavních brzdách expanze státu na úkor soukromého sektoru vážně uvažuje.

s-25 Na rozdíl od neúčinného a v některých případech vysloveně kontraproduktivního zákona o vyrovnaném státním rozpočtu uvažují o zavedení celé fiskální ústavy.

s-26 Ta by jednak upravovala kategorie výdajů (jakým způsobem regulovat mimorozpočtové státní výdaje, zda a jak umožnit déledobé splácení velkých kapitálových investic), především by však omezovala moc státu ve vypisování a úpravách daňových zákonů včetně rozšiřování daňového základu.

s-27 Mimochodem: Jeden z nejvýznamnějších ústavních počinů v této oblasti, Kalifornská Proposition 13, se soustřeďuje právě na příjmovou stránku rozpočtu.

s-28 Každý návrh na zvýšení daní musí získat dvoutřetinovou podporu zákonodárného sboru.

s-29 Koncept fiskální ústavy sám o sobě není prost problémů.

s-30 Podrobná úprava příjmů a výdajů ústavním zákonem, jestliže není provedena opravdu kvalitně, může prakticky ochromit efektivní výkon státní správy.

s-31 Pro složitou a nepřehlednou oblast státních financí je ústavní zákon až příliš účinnou a ostrou zbraní.

s-32 Také proto ještě úvahy o fiskální konstituci nevyústily do reálné zákonodárné iniciativy.

s-33 Jestliže však zastánci spořádaných státních financí hodlají překročit krátkozraký horizont blížících se komunálních voleb, měli by opustit ideu několikařádkového ústavního ustanovení a přesunout svou pozornost na pole fiskální ústavy.

s-34 Pochybuji však, že by ke konzistentnímu návrhu mohla dojít výkonná rada jakékoliv politické strany po jednodenním zasedání.

dependency tree • text view