PML View

ln94207_98

mrp-layerPDT/mrp/tamw/train-7/ln94207_98.mrp.gz
a-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94207_98.a.gz
m-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94207_98.m.gz
t-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94207_98.t.gz
w-layerPDT/pml/tamw/train-7/ln94207_98.w.gz
treex-layerPDT/treex/tamw/train-7/ln94207_98.treex.gz

s-1 Otevřená společnost není uzavřené téma

s-2 Jan Keller

s-3 Autor (nar. 1955) je sociolog, působí na Masarykově univerzitě

s-4 KARL RAIMUND POPPER (1902) vychází ve svém rozboru historických kořenů totalitarismu z analýzy Platonova myšlení.

s-5 Na tomto bohatě myšlenkově strukturovaném filozofickém materiálu je demonstrováno několik vcelku jednoduchých politických pravd.

s-6 Knihu OTEVŘENÁ SPOLEČNOST A JEJÍ NEPŘÁTELÉ významného vídeňského novopozitivisty, jejíž první díl vydalo nakladatelství OIKÚMENÉ, lze tedy číst dvojím způsobem.

s-7 Buď jako špičkovou studii z oblasti sociologie vědění, anebo jako prosté vyznání demokrata.

s-8 Ve vznešených kulisách Platonova myšlení se odehrává drama nadějí a obav evropského intelektuála ve zlověstném období třicátých let.

s-9 Pro Poppera je obtížné představovat demokracii pouze jako vládu většiny: doba, ve které žije, mu naléhavě připomíná, co měl na mysli Platon, když narážel na paradox svobody.

s-10 Co když svobodná vůle většiny otevře cestu nedemokratickým praktikám?

s-11 Jedinou pojistku spatřuje Popper v budování demokracie jako systému institucí, jejichž hlavním smyslem je držet v šachu ty, kdo právě vládnou.

s-12 Ten, kdo přijímá princip demokracie v tomto smyslu, nemusí tudíž pohlížet na výsledek demokratické volby jako na autoritativní vyjádření toho, co je správné, konstatuje Popper.

s-13 Pranic nelegitimního nespatřuje ani v požadavcích na revizi jakéhokoli většinového rozhodnutí, ukáže-li se jako scestné.

s-14 Popperova pronikavá studie je namířena v prvé řadě proti velkým slibům a smělým vizím, jimiž vládci pravidelně obšťastňují ovládané a revolucionáři neméně pravidelně straší vládce.

s-15 Otevřená společnost je společností nikdy neukončené demokratické diskuse a Popper varuje před všemi vizemi jediné správné cesty:

s-16 Vidíme tedy, že utopický přístup může být zachráněn pouze platonskou vírou v jediný absolutní a neměnný ideál spolu s dvěma dalšími předpoklady, totiž a) že existují jednou provždy racionální metody k určení toho, co je tímto ideálem, a b) že lze učit nejlepší prostředky k jeho uskutečnění.

s-17 Popper doporučuje nekoketovat s myšlenkou jediného a pro všechny výhodného dobra, které pochopitelně neexistuje.

s-18 Raději doporučuje odstraňovat drobná, nenápadná, ale o to reálnější zla.

s-19 Nikterak přitom nedémonizuje nepřátele otevřené společnosti, stoupence autoritativních forem vlády.

s-20 Tito lidé nechtějí, podobně jako kdysi Platon, přece nic jiného než učinit stát s jeho občany šťastným.

s-21 Propadají podobnému omylu jako Platon, který věděl, co není v pořádku, rozuměl tlakům či neštěstí, pod kterým lidé trpěli, zmýlil se však v tom základním, totiž že dokáže tento tlak zmenšit a obnovit štěstí lidí, pokud se mu je podaří přivést zpět ke kmenovému systému.

s-22 V dnešní době lze Popperovy již půl století aktuální úvahy interpretovat přinejmenším dvojím způsobem.

s-23 Jeho dichotomie otevřené a uzavřené společnosti může posloužit jako model pro odlišení demokratických prvků současného vývoje od strnulosti a bezperspektivnosti neúspěšného experimentu uplynulých desetiletí.

s-24 V rámci dynamiky současného vývoje lze však téhož protikladu využít také k analýze skrytějšího rozporu mezi autoritářskými a liberálními tendencemi uvnitř téhož politického pole - a nejednou i uvnitř téže politické osobnosti.

s-25 V žádném případě se nemusíme obávat, že s pádem minulé totality se stává Popperova analýza Platonova myšlení knihou nepotřebnou a neaktuální.

s-26 Karl Raimund Popper: Otevřená společnost a její nepřátelé I.

s-27 Vydalo OIKÚMENÉ, Praha 1994.

s-28 Přeložil Miloš Calda.

s-29 360 stran, náklad neuveden, cena 128 korun.

dependency tree • text view